Jezero vzniklo zatopením bývalé štěrkovny a může se pyšnit rozlohou 131,5 hektaru a nejhlubším místem čtyři metry pod hladinou. Ale ještě před svým přebudováním na vodní nádrž byl v lokalitě na jihozápadním okraji Hlučína v okrese Opava čilý pracovní ruch.

„Pracovalo se tam na tři směny ve dne v noci. Vozy odvážely tuny štěrku, který se drtil na takzvanou velikost 0.22, která se využívala například při výstavbě Slezské Harty nebo hrabyňského památníku," vzpomíná Miloslava Vavrušková, která na štěrkovně pracovala jako sekretářka od roku 1970.

Po roce 1990 byly břehy jezera zpevněny, mělčiny odtěženy a nově byly postaveny nápustné a výpustné objekty, pomocí kterých je možné regulovat hladinu nádrže. Hlučínské jezero tak postupně měnilo svůj vzhled až do podoby, jakou v době největší slávy navštívilo za jeden den více než deset tisíc návštěvníků.

Velké plány měl se štěrkovnou také tehdejší Krajský národní výbor se sídlem v Ostravě. „Tehdy tam byl Boček a ten tlačil na Olomouc, pod kterou štěrkovna patřila, aby se z toho místa stal rekreační areál. Neustále o tom mluvil a měl sen, že budou do Hlučína jezdit lidé z Ostravy, z Poruby a bude to oblíbené místo pro rekreaci pro všechny z okolí.

Ředitel Boček byl navíc z Píště, takže tohle místo dobře znal a měl k němu vztah," dodává Miloslava Vavrušková.

Revoluce však mnohé velké plány utnula. Areál přešel do správy města, a to nemělo na některé projekty dostatek financí. Původní plány počítaly s vybudováním loděnice. Staré koryto řeky Opavy zase mělo být využito jako umělý kanál s divokou vodou. Poblíž jezera mělo navíc vzniknout dostihové závodiště.

Dodnes se objevují projekty, které chtějí podpořit snahu proměnit rekreační areál města Hlučína v místo, které bude plně využíváno po celý rok. Jedním z nich byl návrh Yacht Clubu, který vytvořil jako svou diplomovou práci Radim Kučera a který sklízel uznání nejen na stavebních výstavách a konferencích.

Mnoho projektů je však nerealizovatelných i z toho důvodu, že by se nacházely v záplavové oblasti. Tento problém by mohla vyřešit finančně nákladná sanace jezera, o které vedení města jedná s ministerstvem financí, a podle ideálního scénáře by se mohlo začít 
s pracemi už ke konci letošního roku.

V Hlučíně by tak přibylo několik volných pracovních míst. „Hlučíňáci měli kdysi na štěrkovně hodně pracovních příležitostí, 
a když se těžba ukončila, tak všichni přešli do Dolního Benešova, nikdo nezůstal na dlažbě," zavzpomínala Miloslava Vavrušková.