Stavba dominantního chrámu začala sice už kolem roku 1204, ale po smrti krále Přemysla Otakara II. byla zastavena. Pokračovala až příchodem Mikuláše Opavského.

Jehlancový krov chrámu nad osmiúhelníkovou nástavbou sahá do výšky přes sedmdesát metrů a patronátní práva k němu Opava dostala v roce 1540 od Řádu německých rytířů. Mědirytina z roku 1632 zachycuje hold opavských stavů knížeti Karlovi z Lichtenštejna včetně pozdně gotického oltáře a sanktuaria, zničených požáry v letech 1689 a 1758.

V roce 1686 dostala jižní věž nové zastřešení ve tvaru cibulovitých bání s lucernami. Roku 1689 nahradila původní šindelovou krytinu břidlicová, která byla v roce 1693 změněna opět na šindelovou. Roku 1906 přibyly chrámu dva novogotické chrliče ve tvaru okřídlených nestvůr.

V přízemí jižní věže vznikla roku 1784 kaple sv. Valentina a barokní úpravy skončily roku 1788. V okolí kostela byl hřbitov s kaplí sv. Michaela, na jejímž místě bylo roku 1804 postaveno divadlo.

HISTORII KONKATEDRÁLY DOKUMENTUJÍ I CENNÉ PŘEDMĚTY

Při požáru města v roce 1758 se z jednadvaceti chrámových oltářů zachránil pouze oltář sv. Trojice, ve Slezsku nejcennější varhany i tři velké zvony oheň zničil. Oltářní obrazy namaloval po roce 1781 vídeňský umělec Felix Leicher a Lehnerův oltář nahradil nový hlavní oltář Maurize Pedettiho v baldachýnové podobě.

Na stěnách presbytáře je zavěšeno jedenáct obrazů mariánského cyklu od Ignáce Raaba, doplněných dalšími čtyřmi obrazy. Kazatelnu a nástavec křtitelnice vytvořil v letech 1782 až 1784 Jan Schubert.

V kapli sv. Anny je obraz sv. Jana Nepomuckého z konce 17. století. K nejcennějším liturgickým předmětům patří velký relikviář sv. Kříže ze zlaceného stříbra zhotovený roku 1900 vídeňskou firmou Adler.

Cenné jsou relikviáře sv. Notburgy a sv. Jana Sarkandra, mešní kalich s medailony světců ze zlaceného stříbra, vytvořený roku 1735 zlatníkem Františkem J. Rossmayerem, a kalich zlatníka Antonína J. I. Anderleho s legendou o sv. Janu Nepomuckém z 18. století.

Za zmínku stojí ciborium s erby členů řádu německých rytířů pocházející ze 17. až 18. století i monstrance Kašpara X. Stippeldeye z roku 1786.