VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zřícenina hradu by mohla vyprávět

/HISTORIE/ Hrad Vikštejn byl v době svého největšího rozmachu nejpevnějším hradem na Opavsku. Stál na vysoké skále a procházely jím dějiny. Dnes je pouhou zříceninou.

12.3.2017
SDÍLEJ:

Hrad Vikštejn byl vybudován v polovině 13. století, dnes je z něj zřícenina.Foto: DENÍK / Petr Dušek

Hrad byl postaven někdy v polovině 13. století na skalnatém vrchu nad řekou Moravicí údajně Vítkem z Kravař a sloužil k ochraně jižní části opavského knížectví. V té době měl obytnou věž, nádvoří, hospodářské budovy a byl obklopený pevnou zdí se střílnami.

První písemný doklad o jeho existenci pochází z roku 1377 a další majitel, kníže Přemek, odkázalv roce 1433 hrad své manželce Heleně, kněžně bosenské. V roce 1447 jsou v souvislosti s hradem uváděni bratři Budivoj a Jindřich z Moravice.

Budivoj byl zřejmě rytíř loupeživý, protožez Vikštejna přepadal statky okolní šlechty. Opavské knížectví koupil v roce 1464 král Jiří z Poděbrad a věnoval je synovi Viktorínovi. Budivoj musel uprchnout ze země a Vikštejn získal Bernart Bírka z Násile. Na hradě pak žil jeho syn Hynčík.

Přečtěte si také: Za zlepšení dopravy v Dolním Benešově bojují i místní občané

HRAD BYL V TÉ DOBĚ ASI UŽ PŘESTAVĚNÝ NA VĚTŠÍ PEVNOST

V následných bojích byl hrad poničen a Hynčíkem opraven. Od roku 1506 patřil jeho synovi Bernartovi a po jeho smrti v roce 1518 se držitelé hradu poměrně rychle střídali. V roce 1525 koupil panství Jan Planknar z Kynšperka a hrad nechal důkladně přestavět na pohodlné a bezpečné panské sídlo.

Vlastníci se znovu střídali a rodinné nesváry vyústily do konfliktu mezi Mikulášem Bravantským a Adamem Oderským, který v roce 1599 skončil dobytím hradu, jenž s panstvím připadl Adamu Oderskému.

Při vpádu Dánů v roce 1626 byla posádka na Vikštejnu malá a vzdala se bez boje. Adam tedy o panství přišel a koupila ho Hedvika ze Seitendorfu. Po její smrti připadlo Kryštofu Egsteinovi z Ehrenecku. Poblíž hradu byly už ovocné zahrady, chmelnice, pod hradem na řece pivovar, pila a mlýn.

OKOLÍ BYLO DĚJIŠTĚM STÁLÝCH SRÁŽEK MEZI CÍSAŘSKÝMI A ŠVÉDY

V obavě, aby Vikštejn nepadl do rukou nepřítele, nařídil slezský zemský velitel generál Gonzaga v roce 1648 hrad zničit, což se z větší části stalo. Majitelé panství se opět rychle střídali a poničený hrad nechal opravit až Vilém Alexandr Oderský z Lidéřova, který v něm bydlel do své smrti v roce 1671.

Další vlastníci v objektu už nežili a hrad chátral. Když Jan Julius Frobel postavil v letech 1774 až 1776 v Dubové nový zámek, byl Vikštejn už nadobro ponechán svému osudu, zpustl a změnil se ve zříceninu. Dodnes se z něj dochovaly mohutné zříceniny s velkými a dobře zachovanými sklepy, které dokazují jeho původní velikost a výstavnost.

V terénu jsou patrné zbytky hradeb, části základových zdí, část bývalé věže, valy a rozlehlý příkop V sedmdesátých letech minulého století byly tyto zbytky Vikštejna opraveny. Přístup k hradu vede jen po staré hradní cestě od severu ze silnice z Opavy do Vítkova, z dalších částí je hradní svah na všech stranách prudce srázný.

Přečtěte si také: Pamětní deska se dočká opravy

LIDOVÁ TRADICE PŘISOUDILA VIKŠTEJNU POVĚSTI

První pověst se týká zakladatele hradu a milovníka rytířských turnajů Vítka z Kravař. Při jednom turnaji se dostal do sporu s ničemným rytířem Tunklem a nechal ho z hradu vykázat. Vzteklý Tunkl mu přísahal pomstu a na ni si počkal, až pan Vítek odjel do boje. Vnikl do hradu, Vítkovu manželku vyvlekl na cimbuří, kde ji mečem zavraždil a svrhl do řeky Moravice.

Od té doby se prý nebohá žena na hradě zjevuje ve zkrvaveném rouchu.

Další pověst se týká pokladu pod hradem. Vchody do podzemí se otevírají na Bílou sobotu v čase, kdy v budišovském kostele zvoní zvony Glória. Ten, komu se podzemí otevře, může si nabrat zlata a stříbra, kolik unese. Musí se ale včas vrátit, protože vchody se zavírají s posledním tónem zvonů.

Kdo nestihne opustit podzemí, musí tam zůstat do příští Bílé soboty.

Autor: Jitka Hrušková

12.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

V pondělí začíná rekonstrukce jedné z hlavních opavských dopravních tepen

Slezský FC Opava - Sokolov 0:0
AKTUALIZOVÁNO
1 37

II. LIGA: Opava – Sokolov 0:0

Proč nejezdí vlaky rychleji

Například na frekventované trase Praha - Ostrava trvala téměř celou druhou polovinu 20. století cesta až šest hodin. Dnes jsou to pouhé tři hodiny a cesta je mnohdy díky servisu jednotlivých dopravců a moderním vozům spíše relaxem.

MSFL: Hlučín – Otrokovice 1:1

Velké zklamání v Hlučíně, domácí mají jen bod.

Opavsko: medu je málo, někde zdraží

Medu je o osmdesát procent méně, tvrdí včelař z Velkých Heraltic.

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení