VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Osudy hlučínských vojáků přibližuje internetový archiv

Obyvatele Hlučínska, které v době 2. světové války okolnosti donutily obléci uniformu, připomíná stránka Hultschiner Soldaten 1939-1945.

4.9.2016
SDÍLEJ:

Příjezd wehrmachtu do Hlučína. Na rozdíl od Prahy, kde wehrmacht byl přijímán rozzlobeným obyvatelstvem, na Hlučínsku probíhalo jeho vítání.Foto: archiv Muzea Hlučínska

Velká spousta z nich se už nikdy nevrátila do rodného kraje. Jejich hroby je možné nalézt na všech dějištích světového konfliktu od Evropy přes Afriku až po Asii.

Autoři webu iniciovali jeho vznik právě proto, aby na ně uchovali trvalou vzpomínku ve formě objektivně pojatého archivu. Hultschiner-Soldaten.de je volně přístupný internetový archiv, který funguje více než 10 let. Jeho úkolem je mapovat osudy vojáků z Hlučínska, kteří bojovali ve 2. světové válce.

Informace o nich shromažďují administrátoři v databázi, která obsahuje všechny obce Hlučínska. „Vznik stránky inicioval Udo Wanderburg, hlučínský kronikář, který začal spolupracovat s panem Miroslavem Heroldem v Německu," vysvětluje Václav Šafarčík, jeden z administrátorů stránky.

Důvodů, proč stránka vznikla, je hned několik. „Důvodem pro vznik byl velký zájem lidí o to, kde jejich dědové a pradědové bojovali a kde někteří z nich padli. Z pamětníků o tom nechtěl nikdo příliš mluvit," vysvětluje Šafarčík.

„To téma je s obyvateli Hlučínska nepochybně spjato. Hodně z těch, kteří bojovali ve druhé světové válce, padlo, nebo si nesli následky. V archivu nepřipomínáme pouze ty, kteří bojovali v německé armádě, ale všechny Hlučíňany, kteří se války účastnili. Jedno, na které straně," dodává další ze správců stránky, Karel Kotzian.

ČERPAJÍ I Z NĚMECKÝCH ARCHIVŮ

Informace o vojácích získávají administrátoři od rodin a z archivů také těch v Německu. „Musíme si vždy vyžádat od jednotlivých rodin plnou moc, abychom vůbec k těm informacím dostali přístup. Ty pak získáváme také z Berlína, kde záznamy o vojácích z Hlučínska vedou," objasňuje Šafarčík. Rodiny se stavějí k vydávání fotografií a informací spíše kladně.

„Problém určitě nějaký byl, ale spíše je tomu naopak. Setkáváme se s ochotou a vstřícností," říká Karel Kotzian.

Administrátoři se také podíleli na vzniku dokumentu České televize „Sloužil jsem ve Wehrmachtu". „Spojili jsme se s panem Heroldem v Německu, kam jsme také jeli točit. Jsou tam hřbitovy, kde je spousta rodáků z Hlučínska pohřbena," říká Šafarčík a dodává: „Dnes už žijí snad ani ne desítky těchto veteránů."

Odvod oldřišovských mužů k wehrmachtu, Kravaře 1939.

Odvod oldřišovských mužů k wehrmachtu, Kravaře 1939. foto: archiv Muzea Hlučínska

TATO KAPITOLA DĚJIN DOSUD BUDÍ EMOCE

Téma obyvatel Hlučínska bojujících za Německo dosud budí jisté emoce. Ty jsou na jedné straně pochopitelné, na druhé straně je nutné hledat hlubší kontext celého problému.

„Pochopitelně zde panovaly jisté antipatie k nově vznikajícímu Československu. Na Hlučínsku neprobíhalo před první světovou válkou vytváření českého nacionalismu. Místní obyvatelstvo se považovalo za německé, protože mimo jiné faktory v Německu téměř dvě stě let žilo.

Nemůžeme se jim tedy divit, že vzniku nového státu, ke kterému byli přičleněni, netleskali. Vznikem Hlučínska jako části Československa byly přetrhány důležité obchodní nebo sociální vazby," říká historik Muzea Hlučínska Jiří Neminář.

ODSUN SE HLUČÍNSKA DOTKNUL JEN OKRAJOVĚ

Našli se i tací, kteří zůstali po připojení Hlučínska k Německu loajální republice. „Víme o pěti rodilých Hlučíňanech. Minimálně tři sloužili u protektorátního vládního vojska, dva odešli bojovat proti nacismu do zahraničí. Sloužili pak až do konce války v československé armádě na Západě.

Jeden se vrátil do republiky dokonce jako podporučík. Našlo by se jich možná i více, ale naším kritériem je, aby se dotyčný na Hlučínsku narodil a vyrostl zde. Takové můžeme snadno v pramenech doložit. Dalších dvě stě padesát Hlučíňanů pak vstoupilo do zahraniční armády až v zajetí," objasňuje Neminář.

Po válce bylo Hlučínsko stiženo odsunem pouze okrajově. „Ten se německého obyvatelstva na Hlučínsku téměř nedotknul. Odsunuti byli pouze ti, kteří deklarovali německou národnost při sčítání lidu v roce 1930. Kdyby byl odsun proveden ve větší míře, českoslovenští politici by si protiřečili, protože by si nárokovali území, které má údajně Československu historicky patřit, ale nechtěli by jeho obyvatelstvo," uzavírá Neminář.

Tomáš Pika

Autor: Redakce

4.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zápas 5. kola Fortuna národní ligy SFC Opava - FC MAS Táborsko 22. srpna 2017 v Opavě.
AKTUALIZOVÁNO
1 50

II. liga: Opava - Táborsko 2:1

Dominik Půda se narodil 16. srpna 2017, vážil 3,41 kilogramů a měřil 52 centimetrů. Rodiče Hana a Dušan z Vávrovic mu synovi přejí hlavně štěstí, zdraví a lásku.
16

Tak už jsme na světě

Do Kateřinek se po roce vrací prestižní Velká cena Opavy

/POZVÁNKA/ Do areálu Jezdeckého klubu Opava-Kateřinky se budou tuto středu sjíždět závodníci se svými koňmi na čtyřdenní parkurový maraton. 

Doma jsem dlouho nebyl, přiznal elitní tyčkař Balner, odchovanec Sokola Opava

/ROZHOVOR/ Odchovanec opavského Sokola a elitní český tyčkař Michal Balner říká: "Když to půjde, budu skákat dále."

Organizátor běhu Breda city trail Jan Krejčíř: V sobotu může běžet celá rodina

/ROZHOVOR/ Už v sobotu odstartuje druhý ročník běhu Breda city trail. Na startu akce, která je určena pro celou rodinu, nebude chybět Česká Miss Earth pro rok 2015 Karolína Mališová nebo český basketbalový reprezentant a kapitán BK Opava Jakub Šiřina. 

Slezan v přípravě, Chalupa bekem

/FOTOGALERIE/ Dva přípravné zápasy má za sebou opavský Slezan. Svěřenci trenéra Antonína Plánovského nejdříve vyhráli ve Valašském Meziříčí a stejným výsledkem doma zdolali polský Janów.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení