Tři dívky v elegantních černých oblečkách, s černým Z v obličeji, ozbrojené pistolí za pasem a nebezpečným zbožím kolem pasu v nábojovém pásu. Tak jsme v minulém týdnu potkávali v Opavě reklamu na nápoj jedné známé firmy.

K práci reklamních hostesek se dívky dostávají různými cestami, přes své známé, které je zlákají k první práci, přes inzeráty v tisku nebo rádiu. Dívka se přihlásí u agentury, projde pohovorem a školeními a pak čeká, jakou práci jí nabídnou.

Beáta Gibesová, Petra Denerová a Klára Mikešová nabízejí produkty různých firem už přibližně tři roky. „Všechny jsme studentky ostravské VŠB, dvě jsme přímo z Opavy a jedna je z Ostravy. Tuto práci bereme jako zpestření, ale i jako možnost dobrého přivýdělku,“ netají se něco o sobě prozradit.

Peníze to ale nejsou snadno vydělané. „Znamená to osm, ale někdy i deset hodin denně stát někde u stánku v hypermarketu nebo v ulicích, oslovovat lidi a nabízet to, co firma chce propagovat. Podle přání zadavatele přes den nebo i po večerech.

Mne sice komunikace s lidmi baví, ale občas narazíme na člověka, který nás nehezky odmítne nebo má k nám různé řeči. Někdy lidé dělají, že nás nevnímají, jindy se naopak vrací několikrát za sebou,“ popisuje Beáta své zkušenosti a Petra ji hned doplňuje:

„Je to podle toho, co zrovna máme. Někdo to nechce, jiný nedůvěřuje, další si myslí, že to musí platit. To je i tady v Opavě, někdo si nápoj rád vezme, ale jiný nás pošle někam.“

Ono oslovit a navázat kontakt s kolemjdoucím není vůbec jednoduché. Musíte člověka dobře odhadnout, použít vhodné oslovení, zboží šikovně nabídnout, ale nevnucovat. Člověk je tvor plachý a nečekaná nabídka jej může zaskočit. V dobrém i špatném smyslu tohoto slova.

Většinou dívky nabízejí zboží jako brambůrky, čaje, másla, nealko i alko nápoje. Občas ale mají zboží, které uvede do rozpaků: „Já jsem jednou nabízela v lékárně vaginální čípky. Lidé je nechtěli, styděli se,“ zasmála se při vzpomínce Petra.

Protože výrobky mají často také svá reklamní loga nebo symboly, musí se dívky oblékat podle něj. „Jednou jsme byly převlečené za housenku, to když jsme nabízely plenky, při nabízení sýrů jsme byly převlečené za krávu, jindy třeba za vílu. Občas je to dost nepohodlné. Třeba v takovém tučňákovi bylo strašné horko,“ svěřila se Beáta.

Přesto je takový převlek pro dívky přijatelnější než nějaká začouzená hospoda, kde také občas působí.

O práci hostesky je mezi dívkami zájem. Spousta si říká, takovou práci bych chtěla dělat. Pak ale zjistí, o čem to všechno je, a víckrát nepřijdou. Ona práce s lidmi opravdu není jednoduchá. A to ani když jim něco dáváte zdarma.