VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Račte vstoupit a projít se sklepením pod zámkem v Hradci nad Moravicí!

Dýchne na vás kus historie, ale také smutné reality komunistické éry osmdesátých let minulého století.

7.8.2017
SDÍLEJ:

Prohlídku sklepení lze absolvovat po předchozí domluvě. Radomír Přibyla doufá, že se zde v budoucnu zrealizuje projekt Přemyslovci na Opavsku.Foto: DENÍK / Petr Dušek

Tajuplná sklepení a podzemní chodby se zajímavými příběhy se ukrývají pod řadou objektů. Naše redakce se rozhodla prozkoumat prostory, které vedou pod zámkem Hradec nad Moravicí.

U Červeného zámku nás už vítá zdejší kastelán Radomír Přibyla. Společně vstupujeme do areálu a pokračujeme až na nádvoří Bílého zámku. Radomír Přibyla nám ukazuje, kde přesně se budeme v podzemních prostorech pohybovat.

„Bílý zámek není podsklepen celý, jen tři křídla. To severní se už nestihlo,“ vysvětluje.

Načež už míříme po schodech dolů a rázem stojíme na podlaze původních středověkých sklepů, které byly později spolu s celým zámkem přestavěny do renesanční podoby. „Tady můžete vidět ještě část staré gotické klenby. Bohužel ale v v 80. letech došlo při budování kotelny a ochranných krytů civilní obrany ke zničení těchto prvků.

A toto je jediný původní vinný sklep,“ ukazuje Radomír Přibyla.

VÍNO VYPILI RUSOVÉ

Když se v roce 1945 blížila ruská fronta, nechal tehdy kníže Vilém Lichnovský vchod do tohoto sklepa, ve kterém leželo asi 1500 lahví kvalitního vína, zazdít a přirazil k němu skříň.

„Domníval se, že bude za krátkou dobu zpět. Ale už se sem nikdy nevrátil,“ připomíná Radomír Přibyla emigraci tehdejšího knížete a celé rodiny do Jižní Ameriky a pokračuje: „Na jaře bylo všude vlhko. Jakmile tady ruští vojáci v dubnu vtrhli, uviděli čerstvou zazdívku, odstranili skříň a prokopli původní staré dveře, tady lze ještě vidět, jak násilné otevření bylo.

No a všechno víno zlikvidovali. Můžeme si všimnout i otisků původních regálů, ve kterých bylo víno uloženo. Dnes tyto prostory slouží pro degustaci vína, společenské akce, ale třeba i jako prostory pro výstavy,“ přibližuje.

Opouštíme původní vinný sklep a vydáváme se do dalších místností. I ty sloužily až do 19. století pro uchovávání vína. „Na počátku 20. století zde ale Lichnovští zřídili centrální kotelnu a nechali část zámku vytápět. Těmito dvířky se shazovalo topivo z nádvoří,“ ukazuje Radomír Přibyla.

Pokračujeme úzkým průchodem se sníženým stropem a vstupujeme do čtyř původních renesančních sklepů.

V těchto místech si už nelze nevšimnout změn, které zde byly prováděny v 80. letech minulého století. „Měla tady být elektrokotelna, která by vytápěla celý Bílý zámek a v dalších prostorách sklepů kryty civilní obrany. Nové cihly odhalují velké montážní otvory pro dodávku elektrokotlů.

To bylo vůbec první, co jsem v 90. letech, když jsem na zámek přišel, učinil zastavil jsem další bourání v suterénech, které mělo pokračovat v severním křídle zámku, a dal jsem zazdít montážní otvory. Následná revize celého projektu se přiklonila k původnímu systému vytápění zámku,“ poznamenává.

Následující tři místnosti ještě stále patří ke starému sklepení a obrázek je takřka stejný viditelné necitlivé zásahy, místy lze narazit na původní kamenné zdivo. To se ještě nacházíme pod východním křídlem zámku. Tady však staré sklepy končí a my po několika schodech stoupáme do traktu pod jižním křídlem, který byl kompletně vybudován v 80. letech.

„Tady se měly nacházet ony kryty civilní obrany. Dnes slouží prostory pro rozvody inženýrských sítí a k odvětrávání zámku od vlhkosti, to je snad jediné plus,“ konstatuje Radomír Přibyla.

Dále se dostáváme do starého jihozápadního sklepení, ve kterém měli Lichnovští nejspíše sklady potravin. „Původně měl být Bílý zámek podsklepen celý. Jak jsem na úvod říkal, chybí velké severní křídlo. Podzemí v tomto traktu se nedostavělo, protože přišla sametová revoluce a konec studené války,“ uvádí.

V těchto místech tedy sklepení končí, a proto se otáčíme a stejnou cestou se vracíme zpět na začátek naší prohlídky.

TAJNÉ PRŮCHODY? JEN BÁCHORKY

Snad každé staré sklepení či podzemí je opředeno řadou mýtů a legend. A výjimkou není ani to hradecké. „Kolují pověsti, že měl být zámek spojen s Raduní nebo dokonce s Vikštejnem. Ty se ale neprokázaly. Další tajný vchod měl ústit někde u řeky Moravice.

Kdysi za mnou přišla jedna stará paní, která bydlela na náměstí u zámku. A říkala, že jako malá s otcem na zámku někde vešla a vylezla u řeky. Když jsem po ní chtěl, aby mi ta místa ukázala, neuměla si vzpomenout, kde přesně byla,“ vypráví závěrem kastelán.

Jestli tomu tak skutečně bylo, se už ale asi nedozvíme.

Autor: Veronika Bernardová

7.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

V pondělí začíná rekonstrukce jedné z hlavních opavských dopravních tepen

Slezský FC Opava - Sokolov 0:0
AKTUALIZOVÁNO
1 37

II. LIGA: Opava – Sokolov 0:0

Proč nejezdí vlaky rychleji

Například na frekventované trase Praha - Ostrava trvala téměř celou druhou polovinu 20. století cesta až šest hodin. Dnes jsou to pouhé tři hodiny a cesta je mnohdy díky servisu jednotlivých dopravců a moderním vozům spíše relaxem.

MSFL: Hlučín – Otrokovice 1:1

Velké zklamání v Hlučíně, domácí mají jen bod.

Opavsko: medu je málo, někde zdraží

Medu je o osmdesát procent méně, tvrdí včelař z Velkých Heraltic.

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení