Málokdo už ovšem ví, že mezi nádražím v Hradci nad Moravicí a právě žimrovickými papírnami kdysi vedla úzkokolejná trať, které se říkalo PIFKA. Před nějakou dobou se o ni začal zajímat David Hendrych, kterému při sestavování historických skutečností a shánění dobových fotografi í vydatně pomáhal a stále pomáhá předseda Opavského železničního klubu Miroslav Pösel.

V provozu jsou dokonce také internetové stránky pifka.zimrovice.cz, kde naleznete několik informací. Není jich ovšem mnoho, David Hendrych stále shání další, aby dokázal ucelit obraz o této úzkokolejce.

„Jednou jsem se náhodně z vyprávění místních obyvatel dověděl, že kdysi do Žimrovic jezdil vlak. Začal jsem se o to zajímat a shánět nové informace," popisoval zakladatel uvedeného webu své seznámení s Pifkou.

PIFKA
>> úzkokolejka spojující Hradec nad Moravicí a Žimrovice
>> délka trati 4100 metrů
>> rozchod kolejí 600 milimetrů
>> začátek provozu 1915
>> konec provozu 1. dubna 1974
>> sloužila pro převoz starého papíru, uhlí, poštovních zásilek
>> u zrodu Pifky stál Carl von Weisshuhn

Červenou barvou na mapě je vyznačena pravděpodobná trasa, kudy procházela úzkokolejná trať.

Červenou barvou na mapě je vyznačena pravděpodobná trasa, kudy procházela úzkokolejná trať. Zdroj: David Hendrych

Trať zanikla před dvaačtyřiceti lety

Počátky úzkokolejné dráhy spojující Hradec nad Moravicí a Žimrovice se pojí s rokem 1912, kdy byly zahájeny stavební přípravy, trať se sice podařilo dokončit v průběhu let 1913 a 1914, ale kvůli řadě připomínek občanů a představitelů Žimrovic kolaudace proběhla až v roce 1915.

Délka železnice činila 4100 metrů. „Zprvu byly vozy taženy koňmi. Během roku 1925 trať obdržela povolení k motorizaci drážky, což znamená, že zde mohla začít jezdit souprava s elektromotory a řetězy, která byla opět tažena koněm," vysvětloval David Hendrych, jenž se o historii úzkokolejky dlouhodobě zajímá.

Důležitým mezníkem se stal rok 1938, kdy byla pořízena motorová lokomotiva.

Po válce mezi lety 1945 a 1947 se provoz přerušil. Podle evidenčních údajů z roku 1925 měly koleje rozchod 600 milimetrů. K dispozici bylo 15 brzděných a 15 nebrzděných skříňových dřevěných vozů a čtyři kiplorky, což jsou malé boční výsypné vozíčky, které se používaly na úzkorozchodných tratích.

„Je třeba se také zmínit, že u zrodu této lokálky, vláčku, stál Carl von Weisshuhn. Jednalo se o majitele a zakladatele papírenské výroby v Žimrovicích a unikátního vodního díla papírenského náhonu vedoucího údolím okolo řeky Moravice od Weisshuhnova splavu až do papíren, což je zhruba osm kilometrů," pokračoval David Hendrych.

.

Vozy z hradeckého nádraží mířily do překladiště žimrovických papíren. Foto: archiv Davida Hendrycha

Na trati se přepravoval hlavně starý papír z hradeckého nádraží do Žimrovic. Od roku 1947 se z překladiště až do Žimrovického kotelny vozilo také uhlí. Vozy sloužily i k přepravě zásilek pro poštu v Žimrovicích. Ze školy v Hradci nad Moravicí se na nich přepravovaly děti, to ale bylo přísně zakázáno.

Dráhu se díky dvěma lokomotivám Deutz a dvěma strojům s označením BNE 50 podařilo motorizovat po druhé světové válce. Konec provozu se váže k 1. dubnu 1974. „V průběhu let 1971 a 1972 byl z důvodů sněhové kalamity provoz přerušen a na jaře 1972 se rozhodlo o úplném přerušení kvůli rozšiřující se silniční dopravě a o rok později přišla další žádost o zrušení, protože provoz byl neekonomický.

Později byly koleje rozebrány a předány podniku Kovošrot. Údržbu až do zániku trati zajišťoval Josef Ondřej ze Žimrovic," řekl dále odborník na úzkokolejku s názvem Pifka. David Hendrych se o této specifické dráze snaží sehnat co nejvíce informací. Výzvy se před nedávnem objevily na webu pifka.zimrovice.cz a na Facebooku „Pifka".

I když se mu někteří lidé ozvali, materiálů stále nemá mnoho: „Hodilo by se více fotek, textu i autentických hmatatelných důkazů." Pokud byste mohli přispět ke zúplnění obrazu dráhy, neváhejte a ozvěte se na e-mail info@zimrovice.cz.

S Pifkou má spojenu čtvrtinu života

David Hendrych v Hradci, Žimrovicích a okolí intenzivně hledá pamětníky, kteří by mu podali dobová svědectví. Jedno mu poskytla Anna Skřivánková, kterou s Pifkou pojí řada vzpomínek.

„Oh, jak mi poskočilo srdce s celou Pifkou, je s ní spojena čtvrtina mého života. Nejdříve jsme si zde hrály jako děti. Naše nejoblíbenější zábava byla jízda na vozících, protože nad překladištěm nad nádražím se kolejky mírně svažovaly. Dále jsme prohledávali vozíky naložené starým papírem, tam jsme nacházeli poklady ve formě notýsků, sešitů anebo brakové literatury.

Byl to pro nás významný zdroj poznání všech málo dostupných vědomostí. Jako šéf tam tehdy kraloval pan Dubový, který nás s partou dělníků proháněl," vzpomínala s úsměvem na tváři Anna Skřivánková a ještě dodala: „Jako dvacetiletá jsem nastoupila do odbytu papíren, do expedice.

S Pifkou jezdil Bohoušek Hrbáč, super parťák, který vozil nákladní listy na vagony a z legrace nás často nechal utíkat podél svého stroje. Parádní časy!! Pifka vozila starý papír vykládaný z vagonů na překladišti (nynější nová prodejna Hrušky) do papíren a zpět vozila kartony opět na nakládku pro zákazníky, kterým byly určeny vagony. V té době již vládl překladišti pan Antonín Bárta."

.

Dobová fotografie Aleny Dihlové s dětmi stojící vedle úzkokolejky, která vedla podél krajnice silnice od Hradce do Žimrovic. Foto: archiv Davida Hendrycha