VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jarmila Mateřanková: O větším propouštění nemáme signály

Opava (ROZHOVOR) - Ředitelka opavského úřadu práce Jarmila Mateřanková navštívila už řadu podobných institucí v cizině. Některé poznatky, které v nich získala, považuje za velmi zajímavé.

26.10.2008
SDÍLEJ:

Jarmila MateřankováFoto: DENÍK / Jitka Hrušková

Paní ředitelko, několikrát jste pracovně navštívila Irsko. Co vás tam zaujalo?

Protože jsem v Irsku byla potřetí, rámcově jsem tamní postupy znala už z dřívějška. Příznačná je například snadnost předávání informací mezi státními orgány, což účinně brání zneužívání sociálních dávek. Irské úřady práce mají proti českým jednoduché, účinné a hodně pružné postupy. Kladou také velký důraz na vzdělávání a k tomu mají státní rekvalifikační zařízení (FÁS). Taková myšlenka by v našich podmínkách zřejmě dnes ještě nebyla přijata s pochopením. Naše úřady práce spolupracují hlavně se soukromými vzdělávacími agenturami a se školami. V Irsku je to jiné a většina školení se odehrává právě ve specializovaném státním zařízení.

V čem je jeho výhoda?

Školí ve velkém rozsahu podle jednotných plánů pomocí stálých učitelů i trenérů, na nejnovějších technických zařízeních a s nejnovějšími programy. Učitelé se nám jevili jako vysoce motivovaní a zapálení pro svou práci. Možná je to dáno i tím, jak dokonale jsou pro ni vybaveni. Řada jich navíc přišla z praxe, a to je hodně poznat. V učňovském školství, které rovněž probíhá pod hlavičkou FÁS, si učeň musí nejdříve najít zaměstnavatele, pro kterého se vyučí. Tím dochází k jeho stoprocentnímu sepětí s praxí. Podotýkám, že ten učeň může být i dospělý člověk.

Právě po takovém systému začínají volat i české podniky. Má u nás naději?

Volání po dokonalejším sepětí učňovského školství s praxí je u nás skutečně už hodně slyšet, ale položená otázka není tak úplně pro mě, je spíš pro jiné kompetentní osoby.

Potýká se Irsko s vysokou nezaměstnaností?

Dříve ne, ale poslední dobou i tam zapracovala ekonomická krize. Navštívila jsem několik pracovišť úřadů práce, a proto vím, že v nich mají dvojnásobný počet uchazečů o práci, než měli před rokem. Co mě už při minulé návštěvě zaujalo, je zvláštní systém motivace nezaměstnaných pro vstup do kurzů, zaměřených na nedostatkové profese. Frekventanti jsou po celou dobu trvání kurzů dobře finančně zabezpečeni, a proto se nebrání ani změně profese. U nás je příspěvek při rekvalifikaci pro člověka s rodinou relativně nízký a v tom vidím hlavní důvod nezájmu o dlouhodobé kurzy.

Zaznamenala jste rozdíly v podpoře malého a středního podnikání?

Řekla bych, že pokud jde o výšku finančních příspěvků na zřízení nových pracovních míst, je to v podstatě stejné. Ale je pozoruhodné, že v Irsku bývá podnikatelský duch systematicky budován už u studentů škol. U nás také známe koncept výuky formou fiktivní firmy, ale v Irsku je výchova k podnikání součástí učebních plánů všech středních škol. Pokud vím, tak podobné systémy jsou zavedeny také v Holandsku, v Německu, a ve Finsku jsou k podnikání vedeni dokonce už žáci základních škol.

Jaký máte dojem z irských úřadů práce?

Od minulé návštěvy se po stránce vybavení takřka nic nezměnilo. Budovy jsou velmi skromné a evidentně se šetří místem. Úředníci tam pracují pohromadě ve velkoprostorových kancelářích. V našich úřadech práce mají úředníci podmínky daleko konformnější a musím se pochlubit, že mají také daleko lepší technické zázemí než jejich irští kolegové.

Stáž určitě nebyla jen o práci, ale také o poznávání země a lidí.

Při současné návštěvě jsem si jen potvrdila původní dojem, že Irové jsou nesmírně přátelští lidé. Ochotně se kdekoliv a kdykoliv pouštějí do rozhovorů. Možná máme něco společného přes keltské předky.

Vy považujete Čechy za přátelský národ?

To zrovna netvrdím, jen jsem chtěla říci, že jsem se v Irsku cítila jako doma. Navštívila jsem už víc zemí, ale právě v Irsku jsem měla vždycky pocit volnosti a pohody. Možná k tomu přispělo i stále se měnící počasí. Irové tvrdí, že se u nich během jednoho dne vystřídá čtvero ročních období, a určitě na tom něco bude. Nám přálo naštěstí jen pěkné počasí.

Na koupání asi nebylo, ale příjemné posezení má také půvab. Ochutnala jste vyhlášenou irskou whisky?

Letos ne, to jsme pili hlavně guiness, ale při minulém pobytu vznikla v jedné venkovské hospůdce, kde jsme seděli, hodně družná atmosféra. Když místní hosté zjistili, odkud jsme, nosili nám skleničky s osmi a dvanáctiletou whisky. Já bohužel nejsem ten typ, který by její lahodnost a kvalitu patřičně ocenil. Dávám přednost vínu a nejraději sektu.

Vraťme se z Irska domů. Jaká je současná situace v nezaměstnanosti na Opavsku?

Zůstává nízká a předpokládám, že se to do konce roku nezmění. Alespoň nemáme žádné signály o větším propouštění, pokud nepočítám Brano, ve kterém by měla přijít o práci asi stovka lidí. V důsledku poklesu pracovních příležitostí a nárůstu nezaměstnanosti v cizině se však možná brzy začnou vracet naši lidé, kteří v zahraničí dosud pracují.

Doufejme, že nebudou mít přes padesát, protože v tom věku už práci seženou těžko.

Vím, zájem ze strany zaměstnavatelů o nové pracovníky nad padesát let pořád není takový, jaký bychom potřebovali. I přesto, že firmám pro jejich zaměstnávání poskytujeme jednorázové nebo měsíční příspěvky. Statisticky vzatomámev evidenci zhruba 1 088 klientů nad 55 let věku a z nich je 63 procent mužů. Nad 60 let evidujeme 182 žadatelů o práci a z nich je 93 procent mužů. Jejich pracovní situace se bohužel s každým dalším rokem jen zhoršuje.

Která kategorie bývá nejohroženější?

Jednoznačně lidé bez kvalifikace nebo bez vyhraněné profese. Uchazeči s vyšším vzděláním nacházejí práci snáze i bez ohledu na věk a také si ho zpravidla dokážou udržet. Zvlášť obtížné je hledání práce pro ty, kteří celý život pracovali manuálně a ve fyzicky náročných profesích. Jejich síly s věkem klesají a přicházejí zdravotní problémy. Potenciální zaměstnavatelé často vnímají starší zájemce jako neperspektivní a v přijímacím řízení jejich pracovní zkušenosti a znalosti nedoceňují. Tito klienti pak s každým dalším odmítnutím ztrácejí motivaci k hledání pracovního uplatnění a rezignují.

Eurokomisař Špidla má jako nejlépe placený český politik pro našince po padesátce skvělou radu, jak si zaměstnání udržet. Zcela vážně jim radí, aby se vzdali části své výplaty ve prospěch zaměstnavatele. Co vy na to?

Takový návrh považuji za velmi překvapivý.

Nejste sama. Jaký míváte vy pocit při pohledu na čekající žadatele v budově úřadu?

Když je čekárna plná, není vůbec příjemný. Zejména když ve tvářích čekajících zřetelně vidím napětí a obavu z budoucnosti.

Co pro ně úřad práce může udělat?

Snažíme se služby stále zlepšovat, ale všechno ovlivnit nedokážeme. Neumíme například dostatečně motivovat uchazeče k tomu, aby přijali nabídnuté zaměstnání, které není příliš atraktivní. V uplynulých dvou letech jsme měli v nabídce pokaždé kolem tisíce volných pracovních míst. To se asi trochu změní a volných míst ubude.

Odmítačů míst bývá hodně?

Dost, ale sankčních důvodů pro vyřazení z naší evidence je víc. Kvůli nim vyřazujeme měsíčně z evidence přes stovku lidí. Jen pro ilustraci – v lednu to bylo 114 a v září už 162 klientů. Každé vyřazení představuje spoustu administrativní práce a postižený se může ve správním řízení odvolat.

Život není jen o práci. Jak nejlépe relaxujete?

Při řízení auta, při poslechu hudby, při čtení knížky nebo při práci na zahradě. Jsem celkem společenský člověk a s manželem rádi chodíme mezi lidi.

Jaký máte vztah k přírodě a ke zvířatům?

S nimi jsem vyrůstala od dětství a pořád jich máme plný dvůr. Další jsou v těsném sousedství, kde vznikla veterinární klinika s hotelem pro psy a kočky a se ZOOkoutkem a novým hřištěm pro děti.

Autor: Jitka Hrušková

26.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

V pondělí začíná rekonstrukce jedné z hlavních opavských dopravních tepen

Slezský FC Opava - Sokolov 0:0
AKTUALIZOVÁNO
1 37

II. LIGA: Opava – Sokolov 0:0

Proč nejezdí vlaky rychleji

Například na frekventované trase Praha - Ostrava trvala téměř celou druhou polovinu 20. století cesta až šest hodin. Dnes jsou to pouhé tři hodiny a cesta je mnohdy díky servisu jednotlivých dopravců a moderním vozům spíše relaxem.

MSFL: Hlučín – Otrokovice 1:1

Velké zklamání v Hlučíně, domácí mají jen bod.

Opavsko: medu je málo, někde zdraží

Medu je o osmdesát procent méně, tvrdí včelař z Velkých Heraltic.

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení