Bagrista nám v úterý dopoledne v ulici Hálkově popojel se svým strojem, abychom si místo nálezu mohli vyfotografovat. Ani se nechtělo věřit, že v metr hluboké díře se zhruba půlmetrovým průměrem se nacházela tříštivotrhavá letecká puma s označením SD-70, kvůli níž musela být v pondělí po třetí hodině odpolední evakuována tisícovka lidí z okolních panelových domů.

Bombu našli dělníci při výkopových pracích. Před bývalou Alhambrou se totiž rekonstruuje cesta.

„My jsme tady nebyli. Snad včerejší směna za svůj nález nedostane padáka," usmívali se na nás v úterý v Hálkově ulici dělníci, kteří odkrývali další kus silnice a zrovna pracovali v prostoru, jenž byl v pondělí odpoledne považován za nejnebezpečnější místo v celé Opavě.

.

Jak se později ukázalo, naprosto právem. Puma totiž byla plně funkční. „Trhavina v ní nedegraduje, a to ani zapalovač, který výbuch iniciuje. Pokud tedy nezrezaví a nedostane se do něj třeba voda," uváděl na pravou míru pyrotechnik z frýdecko-místecké expozitury Tomáš Šustek. Ten sice na místě přímo nebyl, ale o celé situaci měl od kolegů velice dobré povědomí.

Trojice statečných pyrotechniků

Petr Hulva, Petr Borgosz a Alois Korsitzke. To byla trojice členů Pyrotechnické služby Policie ČR, která měla za úkol bombu zneškodnit.

První je pyrotechnik přímo z Odboru munice už zmíněné frýdecko-místecké expozitury, druzí dva pak spadají pod Oddělení pyrotechnických výjezdů v Olomouci, kteří se zabývají zejména nástražnými výbušnými systémy.

Jako první z celého tria byl na místě Petr Hulva, jenž z Frýdku-Místku dorazil do Opavy za půlhodiny. Po prvním ohledání se přesně vytyčil ohrožený prostor a následně byla zahájena časově nejnáročnější fáze – evakuace obyvatel. Z původních sto až dvou set metrů ještě dál. Od mostu až ke křižovatce Fügnerovy s Vrchní byla neprůjezdná ulice Ratibořská.

Své domovy musela opustit asi tisícovka lidí. Většina z nich šla na noc k příbuzným, především senioři pak byli převezeni do evakuačního centra v Krnovské ulici. Většina ze sedmdesátilůžkové kapacity se skutečně využila. Mohutná evakuace probíhala až do půl deváté.

„Do té doby jsme s leteckou pumou nemohli nijak manipulovat. Nejprve bylo zapotřebí evakuovat lidi z nebezpečného prostoru. Ležákům, kteří nemohli tak snadno opustit své příbytky, asistovali hasiči. Společně s nimi zůstali v dostatečné vzdálenosti od oken, aby jim nehrozilo nebezpečí," vysvětloval pyrotechnik Petr Hulva.

.

Hrozilo velké nebezpečí

Německá letecká puma, která během druhé světové války nevybuchla, byla přední částí zabořena asi metr do země a její záď se před nálezem dělníků nacházela pouze dvacet centimetrů pod povrchem. Kdyby padesát kilogramů vážící munice skutečně explodovala, mohl výbuch v okolí napáchat pořádnou paseku. Rozhodně se bylo čeho obávat.

„Střepiny se mohly rozletět do vzdálenosti několika set metrů. Osobám, které by se v tomto pásmu nacházely, hrozilo bezprostřední ohrožení na životě. Seismický otřes mohl navíc narušit statiku okolních domů a především pak jejich sklepních prostor, dále také elektrická vedení, vedení plynu, vodovodní řád, kanalizaci, popřípadě optické kabely," pokračoval Tomáš Šustek.

Nejdříve bylo nutné opatrně obkopat zemi kolem pumy. Teprve potom se mohlo přistoupit k deaktivaci. Samotný zásah týkající se čistě zneškodnění trval hodinu a půl. Nejdůležitější věcí bylo sejmutí zapalovače, tzv. iniciátoru.

„Petru Hulvovi a spol. se ho naštěstí podařilo s nejvyšší možnou opatrností vyšroubovat. Jakmile se tak stalo, z nejhoršího byli všichni venku, protože bez tohoto zařízení je bomba neškodná. Celá puma následně byla převezena do našeho skladu munice ve Frýdku-Místku, odkud bude později odvezena ke zničení," popisoval Tomáš Šustek.

.

Kořist sovětské armády

Velkou zajímavostí je také skutečnost, že se sice jednalo o bombu německé výroby s označením SD-70, shodili ji však Sověti. Přišlo se na to zásluhou zapalovače. Trhavina v něm obsažená měla za úkol zajistit explozi celé pumy.

„Tato německá letecká puma se zřejmě stala kořistí sovětské armády, která k ní připevnila svůj zapalovač AV-1, a použila ji v boji proti Němcům. Můžeme jen spekulovat nad tím, proč nevybuchla. Jestli došlo k nějaké technické závadě anebo třeba byla shozena příliš nízko nad zemí, kvůli čemuž nemohl být aktivován iniciátor," mínil pyrotechnik Tomáš Šustek.

Jeho kolega z expozitury Frýdek-Místek Petr Hulva, jenž s bombou přímo manipuloval, pak ještě reagoval na náš dotaz, zda byl před zásahem nervózní: „Pyrotechnik si nebezpečnost situace na jednu stranu nesmí tolik připouštět, na tu druhou ale musí k munici přistupovat s respektem. Zároveň musí být dostatečně vyrovnaným člověkem.

Vše nám v tomto případě trochu komplikovala skutečnost, že puma byla zaryta do kusu lehkého betonu nebo něčeho takového. Naštěstí jsme to ovšem zvládli. Nebyla to jen naše zásluha, ale vzorná týmová práce všech zúčastněných složek Integrovaného záchranného systému."

Po půl desáté večer manévry v Kateřinkách definitivně skončily a evakuovaní se postupně mohli vracet do svých domovů. Řada z nich ovšem tak neučinila a přes noc už zůstala u svých známých, příbuzných a podobně.