Negativy jsou podle odborníků vzácné jak tím co zachycují, neboť snímků z počátků zmíněného cukrovaru je minimum, tak svou formou. Podobných skleněných negativů se totiž dochovalo rovněž poměrně málo.

K jejich nalezení přispěla pravidelná revize fondu Ústřední knihovny Slezského zemského muzea. Jak se tam dostaly, je malým tajemstvím. „Je možné, že někdo v minulosti oba negativy zaslal muzeu a ty byly založeny v knihovně. Anebo se do knihovny dostaly s jiným materiálem, ve kterém byly založeny,“ vysvětluje kurátor muzea David Váhala a dodává:

„Nicméně tyto nálezy se stávají, neboť muzeum v současné době spravuje kolem dvou a půl milionu sbírkových předmětů a jejich počet každým rokem narůstá.“

Cukrovar v Háji

Na negativech je vidět cukrovar v Háji ve Slezsku, který tady fungoval od konce padesátých let 19. století do roku 1931, kdy byla výroba zastavena. Na počátku čtyřicátých let století minulého byl celý průmyslový areál zbourán a dnes už takřka není poznat, že zde kdysi stával. I proto jsou nalezené negativy unikátními.

Jeden z nich byl vážně poškozený a rozlomený na několik částí. Naopak druhý je i přes dlouhodobě nevyhovující uložení v perfektním stavu. U prvního se dá určit datum vzniku skoro s jistotou na rok 1866, u druhého je tatáž datace velmi pravděpodobná, ale budou ji muset potvrdit podrobnější výzkumy.

„Tím, že byly negativy označeny, pravděpodobně samotným autorem, byla usnadněna jejich identifikace. Bez těchto informací by to bylo značně komplikované a časově náročné, neboť snímek by se musel srovnávat s dalšími dochovanými ikonografickými prameny,“ říká Váhala.

Co bude dál?

A co bude s nálezem dít dále? Kurátor Váhala k tomu sděluje: „Oba negativy patří k velmi důležitým pramenům, které mají jak historickou, tak dokumentační hodnotu. Po provedeném průzkumu a digitalizaci budou předány na fotografické pracoviště muzea, přičemž o tom, jestli se stanou součástí muzejní sbírky, rozhodne po zasedání poradního sboru pro sbírkotvornou činnost ředitel muzea Antonín Šimčík.“

Negativy se podařilo digitalizovat i díky podpoře Slezské univerzity v Opavě, kde shodou okolností nyní řeší projekt Digitalizace pramenů k dějinám Slezska.