Z cigarety si potáhl skoro každý, někteří u zlozvyku zůstali. Celorepublikový průměr, kdy mají děti první zkušenosti s tabákem, je deset let. Jak je to ale konkrétně v Opavě? Tím se zabýval průzkum, který zrealizovalo statutární město Opava.

„Průzkumu se účastnili žáci čtvrtých ročníků opavských základních škol ve věkovém rozmezí devět až dvanáct let. Celkem jich bylo 483," informovala Dagmar Polášková, protidrogová koordinátorka a manažerka prevence kriminality statutárního města Opavy.

Žáci odpovídali na to, zda si již někdy z cigarety potáhli, jak se případně k cigaretě dostali a kdo z rodiny kouří. Podle výsledků již mělo s cigaretou zkušenost 13,5 procent dotázaných dětí.

„O něco málo lépe jsou na tom dívky, kdy cigaretu vyzkoušelo necelých 11 procent, chlapecká zkušenost se blíží k 16 procentům. Nejčastěji děti cigarety získaly od svých rodičů a kamarádů. Celých 66 procent těchto dětí s cigaretovou zkušeností pochází z rodin, kde je alespoň jeden z rodičů kuřákem, oproti tomu dětí, které doposud cigaretu nezkusily, pochází z kuřáckých rodin pouze 34 procent," referovala Polášková.

Ze studie tedy vyplývá, že přístup rodičů ke kouření má výrazný vliv na chování dětí.

„Pokud nechceme, aby naše dítě těmto „zálibám" holdovalo, měli bychom jít především my sami příkladem," uzavřela Polášková.

V rodině kuřáků vyrůstal například dvaadvacetiletý Tomáš Schrom, kouření ale nepropadl. „Matka je docela silný kuřák, otec takový víkendový. Starší sestra kouří taky, co se mě týče, tak jsem to zkoušel, ale kouření mě nezlákalo," popsal Schrom.

V době, kdy se v jeho případě „lámal chleba", byla přitom jeho rodina poměrně benevolentní. „Někteří rodiče spolužáků jim dávali vykouřit celou krabičku najednou, aby jim to zprotivili. To se mi nezdá dobré. U nás doma taky samozřejmě nechtěli ať kouříme, nic takového se ale nepraktikovalo.

Pokud by mi bylo osmnáct a chtěl bych kouřit, tak bych prostě mohl," uzavřel Schrom.