VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kravařský pán Sendivoj byl alchymista

Kravaře – Michal Sendivoj z polského Skorska – od roku 1630 majitel kravařského panství – patřil v první polovině 17. století k nejznámějším alchymistům Evropy.

11.4.2010
SDÍLEJ:

Michal Sendivoj, jeden z nejznámějších evropských alchymistů, získal kravařské panství v roce 1630 jako konfiskát po protihabsbursky zaměřeném vladykovi Kašparu Macákovi.Foto: archiv zámku v Kravařích

Jeho otec byl nepříliš bohatý šlechtic, který ale svému synovi dopřál slušného vzdělání na krakovské univerzitě. Tam se seznámil s pracemi předních evropských alchymistů hledajících především kámen mudrců a způsob, jak z běžných kovů vyrobit zlato.

Setoniho tajemství

Sendivoj byl v tomto ohledu velmi cílevědomý, už během studií na krakovské univerzitě konal neúspěšné alchymistické pokusy s výrobou zlata společně s korunním maršálkem Volským.

Již v roce 1595 byl jedním z alchymistů na dvoře císaře Rudolfa II. Ten mu dokonce udělil titul dvorního rady. Přátelil se dokonce s významnými hvězdáři, jakými byli Tycho de Brahe a Johannes Kepler. Poté se Sendivoj vydal do Drážďan, kde sídlil uznávaný alchymista Setoni.

Ten již jednou předvedl přeměnu velkého množství olova na zlato. Kurfirst saský Kristián II. zavřel Setoniho do vězení, aby ho přiměl vydat tajemství. Ten ale navzdory mučení mlčel. Sendivoj nabídl kurfirstovi, že ze Setoniho tajemství vymámí, ale úskokem ho z vězení unesl a chtěl tajemství jen pro sebe.

Vděčný Setoni věnoval Sendivojovi větší množství prášku, který prý léčil všechny nemoci, ale o přeměně olova ve zlato mlčel. Prý je všechno ve spisech, které jsou v držení jeho ženy. Když Setoni zemřel, Sendivoj, aby se dostal k tajemství, pojal vdovu po Setonim za manželku.

Dostal se tak k alchymistickým traktátům, které pak údajně začal vydávat pod svým jménem. Bylo jich celkem pět. Těmito spisy se ovšem velmi proslavil.

Pánem Kravař a Koutů

Nicméně se sláva Sendivojova zakládala hlavně na faktu, že vlastnil zázračný Sentoniho léčivý prášek. Podobným způsobem, jakým získal náklonnost Rudolfa II., zapůsobil i na císaře Ferdinanda II.

Ten Sendivoje nechal vykonávat zvláště důvěrné císařské záležitosti. Po bitvě na Bílé hoře byly mnoha odbojným českým pánům konfiskovány statky, takže Michal Sendivoj žádal, aby mu byly některé z nich přiřčeny.

Nicméně císař s takovým darováním příliš nespěchal a Sendivoj si vyprosil zatím alespoň roční císařský důchod pět set zlatých a k tomu tisíc zlatých od Slezské komory. V červenci 1630 konečně došel do Opavy konfiskační příkaz, aby vsi Kravaře a Kouty, které byly odebrány vladykovi Kašparu Macákovi, přešly do majetku Michala Sendivoje.

Jejich hodnota činila osmnáct tisíc zlatých.

Popudlivý stařec

Na kravařském zámku se tedy usídlil nový pán, který se ovšem na konci svého života stal popudlivým a nesnášenlivým. Neuznával dřívější dohody sepsané protestantskými šlechtici, které však zůstaly v platnosti. Velkou bouři způsobil, když velkohoštický fojt a další páni začali odebírat místo kravařského mnohem lepší opavské pivo.

Spor řešil dokonce kardinál Dietrichštejn. Vinníci museli zaplatit Sendivojovi velké pokuty. Císař Ferdinand mu dokonce nechal doručit ochranný glejt Salva guardia, který ho zbavoval všech povinností vůči vojsku.

Kravařský pán pak o své újmě zvýšil robotní závazky poddaných, a tím se dostal do sporu dokonce s knížetem Lichtenštejnem, který informoval hned poté císaře, že Sendivoj ochranného listu zneužívá. A že se hádá také se šlechtou v krnovském knížectví.

Teprve pak se začala exekuční komise zabývat Sendivojovými nesplácenými dluhy. Byl mu také doručen zákaz nových berních odvodů s tím, že se nevztahují k ochrannému glejtu. Michal Sendivoj, ač již nemocný, se vypravil do Vídně, aby dosáhl především odpuštění dluhů ve výši osmi tisíc tolarů. Ale nepochodil a rozzlobený se vrátil domů s myšlenkou, že kravařské panství prodá.

Zde v roce 1636 zemřel. Bylo mu sedmdesát let. Poddaní se vlastně svého pána báli a vymýšleli si o něm všelijaké zkazky, ačkoliv se už alchymií nezabýval. Jen občas byl zván, aby posoudil ryzost zlata těženého především v oblasti Jeseníků.

Jedna z pověstí tvrdí, že vyrobil šest zlatých kachen, které nechal v zámku zazdít. Jeho dcera Marie Veronica, která panství zdědila a provdala se za Jakuba z Eichendorffu, poklad objevila, dvě kachny si vzala a čtyři ostatní jsou v zámku skryty dodnes.

Autor: Boleslav Navrátil

11.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Opavsko: medu je málo, někde zdraží

Roman Skuhravý

Opava chce potvrdit výhru z Ústí

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Opavské chytré zastávky už jsou ve zkušebním provozu

Celkem na čtyřech zastávkách městské hromadné dopravy v Opavě byly během uplynulých dní nainstalovány takzvané inteligentní zastávky.

Převrácený náklaďák zablokoval silnici ze Skřipova do Staré Vsi

Dvě jednotky hasičů zasahovaly v pátek 18. srpna 2017 u dopravní nehody nákladního automobilu u Skřipova na Opavsku. Vůz se převrátil na bok a zablokoval celou komunikaci.  

Letní měsíce zastavily pokles nezaměstnanosti v okrese

Pokles nezaměstnanosti se na Opavsku zastavil a počet uchazečů o práci velmi mírně stoupl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení