Lávka v Městských sadech padla

Lávka přes městskou strouhu spojovala sady s víceúčelovou halou. O její výstavbu se také nejvíce zasadil zdejší basketbalový klub, který se stal investorem projektu. Most v těchto místech vyrostl v rámci stavby haly již v letech 2001 až 2002 a byl dílem známé a renomované opavské společnosti Femont s. r. o.

Po deseti letech tu však dnes už visí jen cedule s nápisem „zákaz vstupu" a z celé lávky zbývá jen torzo. „Proč byl zbořen? Tento problém zajímá nejen mně, ale i kolemjdoucí, kteří tudy denně procházejí," říká například Opavan Bruno Nowak a s neskrývanou dávkou sarkasmu dodává: „Není to přece tak dlouho, co byl teprve postaven. Že by zase šlendriánská práce nějaké fi rmy a zbytečně vyhozené peníze?"

Jak se ukázalo, zase až tak daleko od pravdy nebyl. Nešlo sice o špatně provedenou práci, ale problém byl v tom, z čeho byla stavba provedena. „Lávka je bohužel ve velmi špatném stavu, při její výstavbě nebyl zvolen vhodný materiál," potvrzuje tisková mluvčí opavského magistrátu Lada Dobrovolná.

Podle jejích slov se jedná konkrétně o dřevěné nosníky, které jsou ztrouchnivělé a nevydržely by další zatížení. Je nutné je tedy vyměnit za nové, vytvořené z trvanlivějšího materiálu.

TÉMA: 'Stavby', které nám chybí

Latarna: v legendární hospodě dnes šijí obojky

Patřila mezi výjimečné. Vyhlášená zájezdní restaurace Latarna na rozhraní Opavy a Slavkova. Nejmladší generace si již ani nemohou pamatovat, že zde kdysi nějaká hospoda vůbec fungovala. V současnosti tu totiž operuje již několik let společnost Gappay s. r. o., která mimochodem slaví tento měsíc dvacáté výročí svého vzniku a orientuje se na výrobu a prodej kynologických potřeb od tradičních obojků přes oblečení pro osoby dělajícími se psy, až po tak nezvyklé pomůcky, jakými jsou například biče.

Pamětníci však na „starou" Latarnu nejspíše nezapomenou již nikdy. Zájezdní hostinec tu stával prakticky odnepaměti. Za dávných časů si tu lidé cestující do Olomouce dokonce museli vždy sáhnout do kapsy pro pár zlatek na mýto, jež se v těchto místech platívalo. Glanc poté Latarna neztrácela ani postupem času. Kromě toho, že si ji oblíbili a zvykli si sem jezdit celé rodiny či party lidí, se tu hojně konávaly oslavy svateb, pohřební tryzny a další společenské akce.

Latarna zkrátka byla pojmem. „Jezdili jsme s rodinou každý rok tradičně do Slavkova na kolech na konvalinky a neexistovalo, abychom se tam po cestě nestavili na pivo. Pod kaštany na zahrádce vedle kuželkové dráhy… to nemělo chybu," nostalgicky vzpomíná kupříkladu Opavanka Kristýna Štenclová. Od chvíle, kdy hospoda skončila, prý už na konvalinky víckrát nejela. A těch, kterým Latarna podobně chybí, bychom nalezli na Opavsku nespočet.

Přechod na Praskové citelně chybí

Opava si bez něj snad život ani neuměla představit. Přechod pro chodce na Praskově ulici v místě, kde do ní ústí ulice Hrnčířská, Opavanům citelně chybí. Přecházení v tomto bodě komunikace se častokrát stává hazardem s vlastním zdravím a životem.

Město tento tradiční přechod před lety zrušilo s dobrým úmyslem. Kvůli hojně přecházejícím chodcům se častokrát tvořily kolony až ke světelné křižovatce před Knihovnou Petra Bezruče. Chodci mířící z centra měli také více používat tehdy nový chodník vedoucí z ulice Hrnčířské k semaforům naproti knihovně.

„Přechod pro chodce na tomto místě mi velmi chybí. Když se chcete dostat na druhou stranu, měli byste to obcházet přes semafory buď horem anebo spodem. To je strašně nepraktické a zdlouhavé," uvedl dvaadvacetiletý Martin D. z Opavy. Mnozí ovšem pořád přes cestu přecházejí, jako by se nechumelilo. Řidiči jsou proto kvůli neukázněným chodcům na Praskově stejně nuceni přibrzdit anebo úplně zastavit.

Při hustším provozu se toto počínání mění v risk s vlastním zdravím. Chodci beze studu nasazují vlastní životy i o pár metrů dál, kde přecházejí Praskovu v místě, kde končí ulice Úzká, aby se dostali na protější autobusovou zastávku. K vidění jsou často bizarní obrázky, kdy několik lidí stojí na středové čáře a čeká, až projedou auta z obou stran. Praskova je někdy doslova chuťovkou pro řidiče.

Hradečákům se stýská po Bílé paní

Restaurace U Bílé paní, která se nacházela kousek od zámku v Hradci nad Moravicí, patřila ke zdejšímu koloritu. Milovali ji nejen místní, ale také turisté. Přibližně před dvěma lety ovšem provoz této příjemné hospůdky skončil. „K Bílé paní se chodilo s velkou oblibou. Jednalo se o takové malé, rodinné prostředí. Nacházelo se zde pět stolů a vešlo se sem asi dvacet lidí," popisoval starosta Hradce nad Moravicí Karel Hanák.

Majitel domu nejdříve restauraci provozoval sám a poté ji pronajímal dalším lidem. Přibližně před dvěma lety si ale řekl dost a zavřel. „Tenkrát se rozhodl smlouvu neprodloužit. Budova, v níž se dříve nacházela restaurace, dnes slouží výhradně k bydlení," posunul se dále hradecký starosta.

Prodejna potravin zeje prázdnotou

Prodejnu potravin v Ostrožné ulici každý Opavan navštívil aspoň jednou v životě. Stála tam, co komu paměť sahá. Před měsícem se zavřela. Důvod? Zatím neznámý. Redakci se v době uzávěrky tohoto vydání nepodařilo kontaktovat bývalého provozovatele. Opavanům ale prodejna chybí.

„Chodila jsem do ní odjakživa. I dnes mám ještě problém, že narazím na její uzamčené dveře. Je to prostě zvyk, někdy tam automaticky zamířím," svěřila se třiadvacetiletá studentka Martina S. „Není to o tom, že by tady v centru bylo málo obchodů. Ten tady prostě stával, co pamatuji," zasní se.

V Ostrožné si lidé ještě mohou zajít do Čedarky, kde se rovněž prodávají potraviny. Kdo nebo co se do prostor bývalé prodejny nastěhuje, zůstává záhadou. Na jejím skle je zatím vyvěšená cedule realitní kanceláře, která prostory nabízí k pronájmu.

Jediná rybárna z Opavy zmizela

Chybí vám rybárna? Tak to nejste jediní. Ta na Ostrožné byla totiž jediná z celé Opavy. A už to bude rok, co její dveře jednou provždy zavřeli. Sídlila zde firma Rybaspol, která prostory opustila z jediného důvodu – vysoký nájem.

Když jsme v loňském srpnu zde dělali reportáž, dokonce jsme narazili na plačící dámu. „Oni to zavřeli? A já jsem tak měla ráda ryby," posteskla si tenkrát. „Klesala nám návštěvnost. Ale hlavně nám měli od 1. července zvýšit nájem až o devadesát procent," uvedla tehdy příčiny uzavření spolumajitelka firmy Rybaspol Věra Hoštálková.

Tenkrát se ještě svěřila, že hledají v Opavě nové vhodné prostory, což se jim asi doposud nepodařilo. V současnosti namísto rybárny stojí řeznictví. Lidem to ale podle všeho nevadí. Dokonce si ho ti námi oslovení pochvalují. Opavané tak vyměnili rybu za klobásku.