VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ustoupily vojenskému prostoru. Na Libavé najdete zaniklé obce

Vznik vojenského prostoru Libavá zapříčinil zánik řady obcí v této oblasti, která se dotýká také Budišovska a Vítkovska. Například ve Vítkově se v posledních letech zorganizovaly hned dva výlety po stopách těchto dnes už neexistujících vesnic.

29.3.2015
SDÍLEJ:

V rámci putování po zaniklých obcích Libavska se účastníci podívají mimo jiné i do obce Stará Voda, kterou dnes připomíná prakticky už jen zrekonstruovaný kostel svaté Anny a svatého Jakuba Většího a pomník padlým z této vsi v první světové válce.Foto: archiv

„Pokaždé o to byl velký zájem. Autobus jsme vždy bez problémů naplnili," poznamenala vedoucí oddělení kultury městského úřadu ve Vítkově Daniela Olbertová. Do oněch míst se ovšem nedostanete jen tak. Vykomunikovat si vše musíte u Vojenského újezdu Libavá.

Povolení je nutnost, velmi vhodný je také kvalitní průvodce. Nejlepší volbou jistě je Jindřich Machala, jenž napsal publikaci Kronika Libavska, kde zmapoval osudy obcí.

„Pokud byste se sem chystali podniknout cestu, rozhodně doporučuji si tuto knihu přečíst," pokračovala Daniela Olbertová. Nejbližší možnost k návštěvě této oblasti a zaniklých obcí zájemcům nabízí 1. květen. Od tohoto dne by měl být vojenský prostor otevřen veřejnosti. Na následujících řádcích jsme se vás pokusili seznámit s osudy některých z nich.

Zůstal jen kostel
a pomník

Ještě v roce 1930 stálo ve Staré Vodě celkem 76 domů a žilo zde 345 lidí, dneska na její minulost však už odkazuje pouze kostel svatého Jakuba Většího a svaté Anny a pomník padlým v první světové válce, kteří pocházeli z této obce. Pod jejím zánikem se podepsalo vytyčení vojenského prostoru.

Stará Voda se pak rozléhala v blízkosti stejnojmenného potoka u silnice z Libavé do Budišova nad Budišovkou. Tato nevelká vesnička přitom vznikla už kolem roku 1250. V písemnostech z let 1456 a 1581 byla jména zdejších obyvatel česká, zatímco roku 1654 výhradně německá.

Na území obce se nacházela trojice břidlicových lomů, vodní a větrný mlýn, cihelna a fungoval zde například i hasičský spolek. Jak již bylo zmíněno, jedinou upomínkou na historii Staré Vody je kostel svatého Jakuba Většího a svaté Anny, jenž byl vystavěn mezi lety 1681 až 1686.

Svatostánek byl poničen československou a ruskou armádou. Na začátku devadesátých let se dočkal alespoň částečné opravy dotované bývalými německými obyvateli. Obnoveny tady byly také pravidelné poutě.

Smilov měl i svou zastávku

Další zaniklou obcí na Libavsku byl Smilov, u něhož se ještě v roce 1456 uváděl název Smylo a později také Schmeil. Obec měla také dvě samoty – vodní mlýny Mackelmühle a Schmeilermühle. Nechyběly ani dvě pily, břidlicový lom a také větrný mlýn.

V roce 1892 v blízkosti Smilova byla vybudována i železniční zastávka na trati mezi Olomoucí a Krnovem. Ještě ve třicátých letech minulého století místní mohli chodit do dvou hostinců. Zhruba v té době měl Smilov 129 domů a 691 obyvatel.

Poslední dům byl rozebrán na stavební materiál během roku 1998.

V místě bývalého kostela dnes stojí pomník pořízený místními rodáky. Podobně jako ve Staré Vodě upomíná na padlé z první světové války.

Vraždili zde i Tataři

Hned 293 domů a 1927 obyvatel, takovými čísly se ještě v roce 1930 mohla pyšnit další dnes už zaniklá obec libavského prostoru 
- Velká Střelná, která byla vyhlášena především břidlicovou těžbou. Jádro plošiny tvořila známá střelenská břidlice, která se zde lámala už od šestnáctého století.

K obci mimo jiné patřila 
i osada Hühnerberg a samoty Bräuerberg, Waltersdorfmühle a Schieferwerke. Velká Střelná se ještě ve třicátých letech mohla pyšnit poštou, četnickou stanicí, sídlem lesního velkostatku i několika malými průmyslovými závody, družstvy a spolky.

Vyrábělo se zde dřevěné uhlí, dřevěné zboží, sodové vody, lihoviny, nechyběla tírna lnu, dva mlýny, zemědělské i elektrické družstvo či konzum. Po vzniku vojenského prostoru byla celá obec srovnána se zemí. Zajímavostí je, že Velká Střelná v sedmnáctém století čelila vpádu Tatarů, během něhož bylo pobito 103 obyvatel.

Autor: Petr Dušek

29.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michal Žůrek soutěží pod číslem šest.
2

Bude Muž roku z Opavy?

Pohřešovaná Helena Kanalošová z Frýdku-Místku.
1

Policisté hledají dívku z dětského centra

Opavské kulturní léto se rozloučí multižánrovým Koupákem

/POZVÁNKA/ Městské koupaliště v Opavě ožije v sobotu 26. srpna náloží hudby a zábavy. Koná se zde totiž druhý ročník akce s názvem Koupák.

Pěstounská péče? Zájemců na Opavsku je málo

Převzít do péče dítě o to má v Opavě zájem jen velmi málo rodin. Například v loňském roce se jich přihlásilo pouze devět, z toho dvě měly zájem jen o péči na přechodnou dobu

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

AKTUALIZOVÁNO

Petr Zapalač: Chtěl jsem už první střelu proměnit v gól

/ROZHOVOR, VIDEO/ Na hřišti pobyl pětadvacet minut, i tak toho Petr Zapalač stihl hodně. Třicetiletý záložník v barvách Slezského FC se nejdříve blýskl krásnou střelou, kterou brankář Toma vyrazil. O pár minut později se rozhodl centrovat a byl z toho gól. Hlavou se trefil Jan Žídek. Slezané tak slavili cenné vítězství 2:1.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení