Největší odměnou je pak podle něj chvíle, kdy se hasičům podaří zachránit dítě. „Každý zásah je originální a musí se vymyslet nejlepší, nejrychlejší a k zachraňovaným lidem nejšetrnější způsob. Nelze použít šablonu nebo kopírák,“ míní Petr Kůdela.

Jak uvedl, v Moravskoslezském kraji a stejně tak i na Opavsku vyjíždějí hasiči nejčastěji k technickým zásahům. „Je to padesát až šedesát procent zásahů. Mezi deseti a dvaceti procenty z celkového počtu se potom pohybují počty zásahů u požárů a dopravních nehod,“ uvedl.

Jak také potvrdil, stává se, že lidé volají hasiče kvůli zbytečnostem. „Od toho jsou zkušení operační důstojníci a další operátoři hasičů, kteří dokáží zkušenými dotazy zjistit, zda jde o skutečný zásah. Velkou praxi mají především v komunikaci se školáky. Zbytečných volání, která by mohla blokovat tísňové linky, přibývá totiž o přestávkách a po vyučování. Školák obvykle volá mobilním telefonem,“ pokračuje Kůdela s tím, že se dá snadno vypátrat.

„Pokud je volání více, je možné jej postihnout,“ podotkl.

A jaký případ považuje za kuriózní? „Připomněl bych ty dva zraněné v hale na kysané zelí v Malých Hošticích. S tím jsme se v posledních letech nesetkali ani v rámci kraje,“ řekl. Nakonec zmínil, že z hlediska hasičských zásahů není Opavsko nijak výjimečné. A to ani letos.

Kdo je Petr Kůdela?

Kořeny má na Valašsku a u hasičů pracuje přes tři roky. Jako malý se na tuto práci připravoval u dobrovolných hasičů. Plány mu překazil až zhoršený zrak. Co se týká jeho práce tiskového mluvčího Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK), hlavní je podle něj dlouholetá praxe v médiích.

„Osm let jsem pracoval v ČTK v Brně a Ostravě, dva roky v Mladé frontě Dnes v Ostravě, externě jsem spolupracoval s několika rádii. Dělal jsem také asi tři roky mluvčího Povodí Odry, ale také PR a reklamní agentury. Dokážu si tedy poměrně dobře představit, co média potřebují za informace a kam svými dotazy směřují,“ zmínil. Povědomí o práci hasičů měl tedy podle svých slov už od dětství.

„Také jako novinář jsem se prací hasičů a dalších složek integrovaného záchranného systému poměrně často věnoval. Po vstupu do HZS MSK jsem měl, co se týká hasičské odbornosti, úvodní týdenní intenzivní kurz. Po třech letech, tedy letos, pak služební zkoušku,“ pokračuje se slovy, že za nejtěžší ve své práci považuje psát a informovat o úmrtích.

„Je to velmi citlivá parketa. Jak říkám, i milionové škody se dají vždycky nahradit, byť se slzami, ale lidský život, těžkou újmu na zdraví či trvalé zranění nenahradí nikdo,“ doplnil.