VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muzejní kavárna u Müllerova domu. Uživí se?

Opava - Pointa následujícího příběhu je podle některých jeho kritiků jasná. Zobecněná zní takto: nemám-li na máslo, nemůžu si koupit kožich.

14.11.2013 15
SDÍLEJ:

Müllerův důmFoto: DENÍK

Ale začněme od začátku. Státní organizace Slezské zemské muzeum (SZM) v Opavě zvažuje, že v souvislosti s chystanou rekonstrukcí Müllerova domu v něm zřídí také kavárnu.

Třebaže je celá věc teprve ve fázi investičního záměru a mnozí zainteresovaní považují její zveřejnění za předčasné, pravda je, že v části odborných kruhů budí celý záměr přestavby Müllerova domu v Komenského ulici vážné diskuse a polemiky.

Včetně ostré kritiky prosakující na veřejnost.

Jedním z těch, kteří si neberou servítky, je historik umění, pedagog Slezské univerzity v Opavě a člen Památkové rady Národního památkového ústavu (NPÚ) v Ostravě Pavel Šopák. Ten v souvislosti s přestavbou této kulturně chráněné památky kritizuje řadu věcí, mimo jiné hovoří i o její devastaci či megalomanii vedení SZM. V tomto článku se však zaměříme pouze na uvažovanou kavárnu a její ekonomickou opodstatněnost.

„Proč se za státní peníze má dělat nákladná výstavba muzejní kavárny, když podobná zařízení bývalý Přemek a nyní i Rybníček zejí prázdnotou? Památkářský aspekt je sice také důležitý, ale ne podstatný. Myslím, že je to mrhání státními prostředky. Na jedné straně muzeum nemá peníze na restaurování uměleckých děl, na straně druhé se peníze vyhazují," zlobí se docent Šopák, který své protiargumenty shrnul v obsáhlém stanovisku zaslaném Památkové radě NPÚ.

Pavel Šopák rovněž míní, že vedení SZM se snaží návrhy na přestavbu Müllerova domu před veřejností utajit. Hovoří o absenci veřejné publicity a jakémsi režimu utajení, v němž se celá kauza řeší, a sugeruje představu, že má akce proběhnout bez diskuse na širším fóru.

„Jelikož celá záležitost je mimořádně komplikovaná a hrozí její zlehčování, jak vyplývá z předložených písemných podkladů, bylo by nanejvýš žádoucí, aby byla projednána Vědeckou radou generální ředitelky Národního památkového ústavu v Praze. To považuji v tuto chvíli za nejdůležitější," navrhuje Šopák, který návrh celé rekonstrukce považuje za špatný vtip.

Zastánci kavárny a vůbec celého projektu přestavby Müllerova domu však na téma muzejní kavárny uvádějí, že má sloužit především návštěvníkům muzea. Má být vlídným, komunikačním prostorem, v němž si lidé mohou sednout, vypít kávu, studovat, listovat odbornými časopisy a literaturou, hovořit spolu.

„Všechno je teprve v plenkách, nic není jisté. Bude to ještě dlouhý proces. Nechápu, proč ho tedy někdo tak shazuje," míní jeden z odborníků a Šopákových oponentů. Jméno však zveřejnit nechce.

Podobný názor zastává i náměstek opavského primátora Dalibor Halátek (SOS za Opavu), který je profesí historik umění. Na otázku, zda se podle jeho názoru může v Opavě uživit další kavárna, když městské kavárny Na Rybníčku a u Přemka nefungují, odpověděl:

„Myslím, že se uživit může. Jako malá muzejní kavárna s výhledem do klidné zahrady může být příjemná. Vyjít si z Komenského ulice a dát si kávičku v takovém prostředí, to může vyhledávat řada lidí. V mnoha světových muzeích to takto funguje, návštěvnost Slezského zemského muzea navíc stoupá."

A co na to všechno říkají vedoucí pracovníci SZM? Podle slov náměstkyně pro společenské vědy SZM Markéty Kouřilové spadá Müllerův dům do kategorie ohrožených objektů. „Negativně vnímáme především havarijní stav objektu a neutěšený vzhled jeho okolí. Předpokládáme, že rekonstrukcí docílíme záchrany kulturní památky na straně jedné a zkvalitnění prezentačních prostor na straně druhé," uvedla.

Propojením historické výstavní budovy, Müllerova domu a přilehlé zahrady bude vytvořen multifunkční komplex, který návštěvníkům poskytne další kulturní vyžití, včetně odpočinku a občerstvení. Právě absence kavárny či jiného obdobného zařízení je totiž návštěvníky historické výstavní budovy vnímána v současnosti negativně, neboť tyto služby patří k očekávanému servisu.

„Rekonstrukce bude započata po dokončení projektové fáze a měla by být ukončena do konce roku 2015. Rozpočet bude financován formou účelové dotace z rozpočtu Ministerstva kultury ČR do výše max. 38 milionů korun," dodala náměstkyně pro provoz SZM Blanka Matějková.

Müllerův dům v Opavě byl obydlím zámeckého správce

Müllerův dům je historická budova v Komenského ulici v Opavě, nedaleko Slezského zemského muzea, které zde má archeologické pracoviště. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Původně zde stál hradní mlýn, který napájela voda z příkopu hradu. Stál v parkánu mezi hlavní a parkánovou hradbou opevnění, v místě, kde příkop končil.

V 16. století byl přestavěn na hradní kuchyni a v 1. polovině 17. století na sýpku. Vlastní dům vznikl barokní přestavbou objektu roku 1726 a sloužil jako obydlí zámeckého správce. Po demolici zámku je to jediná dochovaná stavba původního zámeckého areálu. Za první republiky zde byla expozice zaměřená na československé legie. Jde o jednopatrovou budovu s valbovou střechou, vikýři a vnějším schodištěm.

Fasádu kolem oken zdobí štukové šambrány.

zdroj: Wikipedie

Autor: Zuzana Urbánková

14.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Pátek bude na Horním náměstí ve znamení sportu

Slezská univerzita. Ilustrační foto.

Workshop o běhu času

Hana Gráfová: Roste zájem o maturitní přípravné kurzy

/ROZHOVOR/ Celé roky učí cizí jazyky. Umí perfektně německy i rusky. Mimo jiné pak realizuje projekty se zahraničními studenty. Řeč je o manažerce vzdělávání Jazykového a vzdělávacího centra Faktum v Opavě Haně Gráfové.

V Opavě točili film o metanolové aféře

Hlavní roli hraje Lukáš Vaculík. Kompars dělali zdravotně postižení a zdravotně znevýhodnění zaměstnanci opavské firmy Fros.

Představujeme prvňáky ZŠ Mařádkova

Deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol na Opavsku, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu v Opavském a Hlučínském Deníku a na našem webu.

AKTUALIZOVÁNO

Zborcená zeď u Hrabyně: nikdo neví, co se stalo

Řidiči musí jezdit kolem Hrabyně po hlavním tahu mezi Ostravou a Opavou zúženou vozovkou. V pondělí se tu zřítila podpěrná zeď a stále není jasné, proč se tak stalo. To teď vlastně netuší nikdo.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení