V rámci Dne otevřených dveří Slezské nemocnice bylo po roce znovu otevřeno její atraktivní Muzeum patologie. Nachází se v prvním patře pavilonu O.

„Některé staré preparáty už nutně potřebovaly opravu a ve spolupráci s Hanou Rajhelovou z Ústavu historických věd Slezské univerzity se jí dočkaly. Od loňského roku bylo muzeum pro tyto účely až do letošního 10. června zavřené," vysvětlila primářka oddělení patologické anatomie Eva Sehnálková.

Opavské Muzeum patologie je mezi okresními a některými krajskými nemocnicemi unikátem, kterým se opavská nemocnice může právem chlubit. Tato muzea totiž mívají pouze lékařské fakulty.

„Jejich muzea však nejsou, na rozdíl od našeho, veřejnosti přístupná. Naše muzeum si zájemci mohou prohlédnout každé poslední úterý v měsíci od 13 do 15 hodin," řekla primářka Sehnálková.

Mezi téměř třemi stovkami exponátů jsou zejména preparáty ve skleněných nádobách tkáně s chorobnými procesy, například s nádory i záněty, kosti se zraněním, například střelným z první světové války, nebo ledvinové, močové a žlučníkové kameny různých velikostí od zemřelých i živých pacientů.

„Prohlídku určitě zvládnou i slabší povahy," věří Eva Sehnálková.

Zajímavý může být pro mnohé diváky i pohled na plíce kuřáka a játra alkoholika. K návštěvníkům patří zejména studenti středních škol a členové biologických kroužků při základních školách a gymnáziích. Občas se objevují též posluchači Slezské univerzity a Ostravské univerzity.

Muzeum patologie založil roku 1911 profesor Alois Materna, který opavské nemocnici věnoval svůj profesní život. Byl vynikajícím odborníkem ve svém oboru, a proto se od r. 1933 stal externím profesorem Karlovy univerzity v Praze. Je autorem řady vědeckých publikací.

Do Opavy přišel po svatbě v roce 1911 z Grazu a v nemocnici řídil do roku 1945 ve funkci zemského prosektora a soudního lékaře budování patologického pracoviště. To pod jeho vedením vykonalo velký kus záslužné práce.

Profesor Materna vždy důsledně dbal na odbornou práci, o politiku se nezajímal a nikdy se nikde neangažoval. Po evakuaci prosektury na jaře 1945 působil v šumperské nemocnici a po roce se vrátil zpátky do Opavy jako odborný lékař pro patologickou histologii.

Preparáty v Muzeu patologie byly doplňovány až do roku 2000.