Noční život v Opavě: zábava i rvačky

Je sobota 27. října a modrý displej mobilu ukazuje půl deváté večer. Vydáváme se do noční Opavy na cestu po místních klubech a diskotékách. Za naší zvědavostí stojí jednoduchá otázka: Co vytahuje lidi v Opavě z domu do deštivého říjnového večera? Je to pověstná horečka sobotní noci, vidina alkoholového uvolnění nebo jednoduchá potřeba bavit se a vyjít tzv. „mezi lidi“?

Jam poprvé – bodliny a číra

První zastávkou na naší cestě je klub Jam na Otické ulici, kde má dnes v noci hrát punková kapela Volant z Plzně. Před vchodem do klubu, který kdysi původně sloužil jako sklep, postávají hloučky lidí. Většina přívrženců punkové hudby si s deštěm hlavu neláme, víc starostí mnohým z nich dělá ale stokorunové vstupné. „Kilo za to nedám,“ prohodí asi osmnáctiletý dlouhovlasý mladík ke skupince svých známých a společně mizí ve tmě. V Jamu je horko a nedýchatelno. Už v devět hodin je klub přeplněný lidmi a cigaretovým kouřem a po prvním rozhlédnutí je jasně vidět, že si mnoho přítomných dalo obzvlášť záležet nejen na stylových účesech.

K vidění jsou více než deseticentimetrová číra nebo bodliny, ale i červené síťované punčochy s dírami i tam, kde je výrobce neplánoval. Předkapela Volantu, skupina Punk Floid ze Zábřehu na Moravě rozhýbává publikum mimo jiné veselým punkovým rýmem: „a jé a jé a jé/ na p..u to je“. Jak se ale dozvídáme, Volant budou hrát až po desáté, a tak na nějakou dobu opouštíme Jam i jeho návštěvníky.

Intelektuální dýchánek v Café Evžen

Před Café Evžen vládne zcela jiná atmosféra než před Jamem. Dychtivou a divokou náladu punkového koncertu střídá intelektuální dýchánek. Vyzrálejší publikum si sem přišlo vychutnat opavského Toma Waitse Iva Samiece. I Café Evžen je ale beznadějně plné, jeden z majitelů nás varuje hned u vstupu: „Je vyprodáno, dovnitř se nevejdete.“ Štěstí má nakonec jen náš fotograf. Jedna z účastnic koncertu si sice nepřála uvést své jméno, ale vyjádřila se pochvalně na adresu předkapely Seven Days: „Zpěvačka mě zaujala svým fascinujícím stříbřitým hlasem,“ podotkla během přestávky, na jejímž konci odcházíme a vracíme se zpátky do Jamu.

Točte se, opavští pankáčové!

Toto zvolání patří ke skoro legendární kapele Volant, která si ho užila v Jamu i tentokrát. Něco před půlnocí to v klubu do slova a do písmene vře. Totam je intelektuální naslouchání z Café Evžen, publikum tančí, respektivě „poguje“. V praxi to znamená, že zpocení návštěvníci skáčou a narážejí do sebe v poryvech uvolňující se energie.

Na první pohled neurvalé chování v sobě má ale i kus solidarity. Vždycky když někdo z pogujících pod náporem ostatních upadne, sehne se pro něj několik pár rukou, které ho vytáhnou zpátky.

Návštěvník Mrkve: Valí to tu!

Z Jamu vedou naše kroky na Dolní náměstí do Mrkve. Znovu se venku rozpršelo, a tak není na ulici moc živo. Míjíme ale několik podniků, před nimiž stojí hloučky lidí a ze kterých unikají kromě cigaretového kouře i obláčky marihuanového dýmu. „Je po sklizni,“ směje se jeden mladík, který s uveřejněním jména nesouhlasil. Na hlavě má kapuci a s vyfouknutím posílá „joint“ kamarádovi, který stojí v kolečku vedle něj.

Mrkev je vedle Jamu další klub, který sídlí ve sklepě, podle čehož také dostal své jméno. Návštěvníkům nabízí alternativní hudbu, například ten večer je v Mrkvi drum´n´bassová akce Messarosh. Pro ty, kteří se v elektronické hudbě neorientují, platí vysvětlení, že tvůrcem hudby tady není živá kapela s nástroji, ale Dj. Ten přehrává zvukové záznamy z desek a libovolně je kombinuje a míchá, což vytváří pokaždé originální hudbu nebo různé variace na známé melodie.

Za gramci stál při našem příchodu Dj Wenia, ale hlavní hvězdou večera má být ukrajinský Purple Unit. „Je to tady o atmosféře,“ křičí nám do ucha přes hlasitou hudbu vysoký mladý muž s pivem, který se představil jako Tichomír. „Mrkev je super, je tu kvalitní aparatura, hrají tu kvalitní Dj´s a valí to tu,“ říká svůj názor.

Důležitou poznámku měl ke svému klubu i jeho majitel, sympatický Marcel Novák. „Jsme jediný podnik v Opavě, kde se můžou lidé bavit až do rána, aniž by u toho hráli na automatech,“ podotýká.

U fotbálku se člověk tak nenaběhá

Nejen v Mrkvi nebo v Jamu, ale i ve většině hospod najdete jednu z hlavních zábav mladé generace, a tou je stolní fotbálek. Šestadvacetiletý návštěvník Mrkve Daniel Bárta k němu s nadsázkou říká: „Fotbálek je super, člověk se u toho tak nenaběhá.“ Doplňuje ho jeho protihráč Šťepán Rotrekl: „Je to výborný relax, člověk u toho zapomene na běžné starosti.“

Manhattan prý není žádné tuc tuc

Poslední zastávkou na naší cestě je klasická diskotéka Manhattan. Je kolem půl třetí ráno, ale podnik má stále téměř plno. Někteří už spí v alkoholovém kómatu, jiní vrávorají na cestě domů a ti s největší výdrží ještě tancují. Rádiové hity se těší masovější oblibě než alternativnější punk nebo elektornická hudba, a podle toho také vypadá návštěvnost diskotéky. „Je to jediný normální podnik, kam se dá v Opavě zajít,“ říká třicetiletá Lenka. Kolem nás procházejí upravené slečny na podpatcích a něčemu se hlasitě smějí. „Je to taky jediná diskotéka, kam můžem chodit i my starší,“ míní Lenka a dodává: „Dneska je to tady super, ta oldies je výborná, není to žádné tuc tuc,“ směje se nakonec.

Na otázku, jestli byla někdy svědkem toho, že by se v Manhattanu někdo popral, zvážní a pokýve hlavou na souhlas. „Přesně kvůli tomu jsem sem přestala asi tak před rokem chodit. Teď už je to ale lepší,“ míní Lenka. Ani my jsme po cestě z diskotéky nezaznamenali žádné projevy násilí. Pár skupinek kouřících marihuanu a postavy, potácející se domů po– té, co přebrali, patří snad k tomu nejméně nebezpečnému.

Ne každá noc je ale takto klidná, jak potvrdil mluvčí opavské policie René Čeronohorský. „Každý víkend je to jinak, záleží hodně na tom, jestli je například po výplatě a lidé mají peníze,“ sdělil. „Vyjíždíme k různým projevům násilí, ať už třeba do domácností nebo k nějakým rvačkám, a časté jsou i různé drobné krádeže. Co je ale o sobotních večerech nejčastější, jsou podnapilí řidiči, třeba i kol,“ uvedl na závěr René Černohorský.