Místní zámek už dvacet let téměř nikdo nevyužívá. Slouží jen k občasnému uskladnění věcí. Pokoje v přízemí přijdou vhod při akcích v parku, ve kterém před dvěma lety přibyly nové stromy a keře.

Nyní mají Oldřišovští se zámkem jiné plány. Proměnit by jej chtěli v multifunkční dům, ve kterém by sídlil nejen obecní úřad, ale i ordinace lékařů. „Lidé by si na zámek chodili půjčovat knihy, určité prostory by sloužily místním seniorům a klubové činnosti," popsal starosta Oldřišova Petr Toman.

Na zámku by vzniklo také sociální zázemí pro kulturní akce pořádané v zámeckém parku.

Dny své slávy má zámek dávno za sebou, býval však pýchou obce. Pak začala druhá světová válka a židovští majitelé Weiserovi museli uprchnout. Nakonec ztratil většinu historizujících prvků a státnímu statku sloužil jako kuchyň, jídelna a byty.

„Bývala to atraktivní budova, kterou najdete téměř na každé předválečné fotografii Oldřišova," uvedl sběratel historických fotografií Petr Barč. Snímky vnitřních prostor zámku podle něj neexistují. Obyvatelé obce by se do něj mohli podívat na vlastní oči, podaří-li se obci uskutečnit plánovanou rekonstrukci. Po ní by se zámek stal novým správním a kulturním centrem.

Zbývá jen sehnat na opravu prostředky. Vzhledem k současnému stavu zámek vyžaduje rekonstrukci sahající od střechy až po sklepní prostory. Stát by měla přibližně třicet milionů korun. „Pokud bychom opravy hradili z obecního rozpočtu, museli bychom je rozložit na dílčí kroky.

Multifunkční dům bychom tak mohli otevřít za čtyři až pět let," přiblížil starosta.

Vypomoci by mohl vhodný dotační titul. Prozatím v Oldřišově získali dotaci na přístupový chodník na ulici Svobody a Zámecké. Celkové náklady činí přibližně milion korun, z Programu rozvoje venkova obec čerpá čtvrtinu. Po nových chodnících by se Oldřišovští mohli k zámku projít už do konce letošního roku.

„Určitě by to byla dobrá věc. Zámky rekonstruují v řadě okolních obcí. Opravený zámek mají například v Holasovicích nebo Litultovicích, " podotkl obyvatel Oldřišova Petr Barč.

Cestou dílčích oprav se rozhodli jít například v Jezdkovicích. Obecní úřad sídlí na místním zámku už nyní. Za téměř půl milionu korun loni opravili jeho komínové hlavice. Do konce října vymění železná vrata v hospodářské části za vrata dřevěná. Z ministerstva kultury jezdkovičtí získali dotaci ve výši sto tisíc. Přes osmdesát tisíc obec patrně uhradí z rozpočtu, obrátí se však ještě na Moravskoslezský kraj.

Každá ze tří etap rekonstrukce by měla stát zhruba pět milionů korun. Pokrýt většinu nákladů dotacemi z ministerstva kultury či Moravskoslezského kraje není podle starostky Jezdkovic Věry Burdové možné. Pokouší se proto navázat spolupráci se Slovenskou republikou a Polskem, aby dosáhli na dotace z Evropské unie.

„Zahraniční zástupce plánujeme pozvat do Jezdkovic. Doufáme, že díky mezinárodní spolupráci a projektům bychom prostředky z Evropské unie mohli získat," dodala Burdová.

V Neplachovicích spravují zámek pomocí nejrůznějších veřejných sbírek

Zámek v Neplachovicích je největší bolístkou obce. Přestože je vlajkovou lodí zdejší kultury, je ve špatném stavu a vedení Neplachovic si je toho vědomo. Proto už od roku 2012 uspořádalo veřejnou sbírku, ve které se za tu dobu sešlo necelých sto padesát tisíc.

Z vybraných peněz byla profinancována část dokumentace na rekonstrukci přízemí ve výši 112 690 korun. S touto dokumentací obec zažádala o dotaci z Norských fondů, avšak bezúspěšně. Veřejnou sbírku obec pořádá i v roce 2015, a pakliže se v ní sejde dost peněz, vedení Nelachovic by rádo zpracovalo další dokumentaci na obnovu střechy, případně nějakou malou opravu.

V tuto chvíli probíhá i akce Kup si svou cihlu. Tu se zdejší starostka rozhodla uspořádat poté, co se na zámeckém oplocení vyřádil nejen zub času, ale i vandalové. Cena malé symbolické papírové cihly je padesát korun a odpovídá ceně té reálné, kterou lze plot vyspravit.

Sbírka byla spuštěna první červnový den a od té doby si dárci zakoupili celkem 388 cihel. Na opravení oplocení tedy v tuto chvíli obec disponuje částkou 19 400 korun.

Barbora Halbová, Klára Jarošová