Kliknutím zvětšíteCity Opava mělo být obchodním centrem s klidovým prostorem a zelení. Oficiálně byl tento projektový záměr zveřejněn firmou v roce 2007.
Kvůli hledání konsensu mezi investorem, městem a památkáři a nutným archeologickým průzkumem muselo být započetí stavby obchodního centra pozastaveno. V roce 2010 bylo městu předloženo několik návrhů toho, jak by měla budoucí zástavba vypadat. Konečný návrh však odsouhlasen nebyl.
Smlouva získala od roku 2005 do současnosti šest dodatků. V pořadí čtvrtý z nich měl umožnit Crestylu využít ke svému stavebnímu záměru celý prostor za Slezankou, včetně toho, který se nachází pod budovou Ministerstva zemědělství. Tu se město v dodatku zavázalo strhnout na náklady developera.
V této době se začali ozývat nespokojení občané, kteří se stavbou nového obchodního centra nesouhlasili. Občanské sdružení Věc Opava a Bludný kámen vytvořili petiční akci. Ta se nesetkala s úspěchem. Následná druhá petiční akce spolku Za Opavu a Bludného kamene měla za cíl vyvolat místní referendum, které by rozhodlo o osudu prostorů za Slezankou. Potřebný počet hlasů se však iniciátorům petice získat nepodařilo.
Budova Ministerstva zemědělství se začala bourat v roce 2015. Crestyl měl jasnou vizi toho, že v nejbližší době započne stavba samotného obchodního centra. V roce 2016 se však město vydalo opačným směrem a začalo intenzivně vyjednávat o zrušení smlouvy s firmou.
Dle slov opavského primátora je třeba, aby mělo dění s prostorem za Slezankou město opět ve svých rukou a mohlo s ním naložit ke spokojenosti občanů, kteří si nové obchodní centrum již nepřejí.
Názor architekta Martina Materny: Měl by být zpracován regulační plán
Odpověď na otázku, co s prostory za Slezankou, dělí Opavany do různých názorových proudů. O tom, jaké řešení by vlastně mohlo být nejideálnější, jsme se bavili s architektem Martinem Maternou z opavského WMA Architects.
Podle něj je dané území, které leží v srdci historického centra, velice cennou částí města. Jeho budoucí využití bude mít významný vliv na celé centrum.
„Jádra měst jsou totiž podstatnými nositeli různých funkcí v celé škále činností města. Navrhovaná stavba obchodního centra vnáší do tohoto centrálního území v koncentrované podobě obchodní monofunkci, která ve svém důsledku ovlivní život nejen okolních ulic, ale i širšího okolí středu města," popisoval Martin Materna.
Ten se domnívá, že takto cenný prostor a jeho budoucnost nelze přenechat developerům. Právě zde je totiž výsostná role města.
„Rozvoj a možnosti daného místa by měly být podrobeny důkladné veřejné a odborné diskuzi a studiu potřeb města. Na základě této úvahy by mělo vzniknout zadání pro otevřenou urbanisticko-architektonickou soutěž. Její výsledek by měl vyvrcholit ve zpracování regulačního plánu.
Tento dokument by určil jasná pravidla pro budoucí nakládání s místem bez ohledu na to, zda stavby či úpravy provádí veřejný, či soukromý sektor," zamyslel se na závěr člen WMA Architects.
Slezanka mezi Opavany patří k nejčastějším tématům. Názory, co s budovou ze sedmdesátých let dál, se různí. Nás zajímalo, jak by s prostory samotného objektu naložili jedni z nejznámějších opavských podnikatelů. Slovo tak dostali bývalý trenér české hokejové reprezentace Alois Hadamczik a Radim Masný.
Radim Masný: „Na radnici jsem nechal vzkaz, že bych Slezanku koupil. Myslel jsem si, že když se nyní věci okolo Slezanky řeší, město se mou možností zabývá. Můj zájem stále trvá, chci Slezanku prostřednictvím jedné ze svých firem koupit, samozřejmě za reálnou cenu, ne za tu zlodějskou.
Na vlastní náklady bych ji zboural a udělal park, aby Opava byla krásná. Jsem ochoten garantovat a podepsat i to, že tam nic nepostavím."
Alois Hadamczik: „Nechci hovořit o tom, co bych s tím udělal, to je záležitost majitele. Já bych to především za 270 milionů nikdy v životě nekoupil. Jsou to obrovské peníze. Nemovitostmi se zabývám, a jestli ten objekt měl hodnotu nanejvýš osmdesát milionů, je to hodně.
Developer, co to za tu částku prodal městu, je pro mě developerem století. Spíš mě překvapuje, že se ten prodej přešel s poklidem a nezabývaly se jím orgány činné v trestním řízení."
Historie Slezanky
Na místě, kde v současné době stojí Slezanka, byly dříve měšťanské stavby a bývalá radnice. Tu koupilo město od nejvyššího zemského úředníka opavského knížectví Jiříka Cetryse z Kynšperka v roce 1593. Následně prošel objekt renesanční přestavbou.
V budově se nacházela kancelář purkmistra, zasedací síň, městská pokladna a byty pro soudní sluhy. Součástí radnice byla i menší věznice. Opavský malíř Josef Muller zasedací síň v 19. století vymaloval a nad dveře radnice byl umístěn městský znak.
Podoba budovy zůstala nezměněna až do čtyřicátých let minulého století. „Ještě před druhou světovou válkou Němci plánovali celý vnitroblok asanovat a téměř celou plochu měla zaujmout budova nové, monumentální radnice. K realizaci těchto plánů nakonec nedošlo," říká Romana Rosová z Národního památkového ústavu.
Do prázdného prostor, který po válce na Horním náměstí zůstal, byla v sedmdesátých letech umístěna Slezanka. Ta na něm setrvala do současnosti.
Komentář Davida Beinhauera: Prostor za Slezankou bude problémem i nadále
Deset let dohadů mezi městem a developerskou společností Crestyl nevedlo k ničemu. Ale i z ničeho se dá přeci jen něco vytěžit. V tomto případě jsou to finance.
Koaliční zastupitelé města se dívají na ukončení smlouvy s Crestylem jako na úspěch. Cena vykoupení je ale dosti vysoká a utrpí ji městská pokladna. Ono to však není poprvé, co musí město kvůli roky chátrajícímu objektu pouštět městskému rozpočtu žilou.
Vykrvácet ho už před lety málem nechal Zbyněk Stanjura (ODS). Ale proč se znova vracet k trpké minulosti, když je před námi světlá budoucnost. Tedy spíše slepá.
Pokud se městu podaří opravdu ukončit dohodu s Crestylem, ocitne se řešení problému prostoru za Slezankou opět v bodě nula. Tedy tam, kde bylo před deseti lety. No a co se bude dít potom, to zatím nikdo neví.
David Beinhauer
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
