Jde o listinu vydanou 21. září 1476 šlechticem Albrechtem Kavanem z Dědibab, správcem hradu Hradec u Opavy, kterou jakoby s úsměvem, smajlíkem, potvrzuje dědictví pro Mikuláše Medvídka z Jakubčovic.

„Nejedná se však o smajlíka v dnešním slova smyslu, je to v podstatě nechtěný otisk Kavanovy pečeti, která měla potvrzovat pravost dokumentu. Na pečeti byl erb Kavanů z Dědibab půlený španělský štít s vyvýšenými kotouči, který při složení listiny vytvořil otisk podobný emotikonu smajlíka," uvedl archivář Jiří Peterka.

Zajímavostí podle něj je, že samotná pečeť se téměř nezachovala a její vzhled známe právě jen díky dochovanému otisku. Naštěstí se nejedná o jedinou známou pečeť Kavanů z Dědibab.

Až donedávna se díky badatelům Moravského zemského archivu v Brně soudilo, že emotikon známý jako smajlík poprvé uvedl do světa opat žďárského kláštera Bernard Hennet, který piktogram používal zcela běžně přinejmenším v roce 1741.

Téměř současně informoval Státní archiv ve slovenském Trenčíně o nálezu smajlíka dokonce z roku 1635, jehož autorem byl trenčínský městský notář Jan Ladislaides.

Opavský nález tak významně přepisuje dějiny této emotikony, ačkoliv pečeť na zmíněné listině ji pouze připomíná a její podoba je vlastně nechtěná. Skutečný rukopisný emotikon, jako je ten slovenský a moravský, je v Zemském archivu v Opavě dochován také, například ve fondu Královský úřad Opava z roku 1752.