VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Památník v Hrabyni se otvírá ve středu

Hrabyně /FOTOGALERIE/ - Z rozhodnutí tehdejšího předsednictva ÚV KSČ Severomoravského kraje byl dne 29. dubna 1970 za účasti prezidenta Československa Ludvíka Svobody a maršála Sovětského svazu Andreje Ivanoviče Jeremenka položen základní kámen Památníku ostravské operace v Hrabyni.

26.4.2009 3
SDÍLEJ:

Památník Ostravské operace v Hrabyni.Foto: DENÍK / Martin Kůs

O 39 let později, 29. dubna 2009, se po tříleté rekonstrukci znovu otevře veřejnosti Památník II. světové války. Již bez ideologických vlivů, bez politických tlaků. Ale stále jako memento a varování nám, žijícím dnes

Předchůdce dnešního památníku se veřejnosti otevřel deset let po položení základního kamene - 25. dubna 1980 - jako Památník Ostravské operace. Byl postaven v místech nejtvrdších bojů svedených společně vojsky 4. ukrajinského frontu a československými pozemními a leteckými jednotkami na území dnešní České republiky v době II. světové války při akcích vedoucích k osvobození Ostravy a dalších měst Slezska.

Po svém otevření se stal součástí Muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě. Od roku 1992 je spravován Slezským zemským muzeum v Opavě.

V roce 2005 byl kvůli rekonstrukci pro veřejnost uzavřen, oprava probíhala od roku 2006. Stavební práce na památníku se oproti původnímu plánu protáhly a otevření bylo stanoveno předběžně na podzim letošního roku. Celkové náklady na rekonstrukci památníku dosáhly částky vyšší než 190 milionů korun.

Hrabyňský památník přináší novou expozici nazvanou Doba zmaru a naděje

Mělo se otvírat až za půl roku. Nakonec se památník a jeho nová expozice otevře již ve středu 29.dubna.

Opravy se urychlily

„Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti a veteránů jsme se rozhodli zahájit provoz expozice dříve. V letošním roce otevíráme tři patra a v následujících letech připravujeme zpřístupnění dalších zajímavých prostor památníku.

Věříme, že dynamické pojetí expozice, která bude průběžně obměňována a doplňována o nová zajímavá témata, osloví a zaujme řadu příchozích a přiláká je k opětovné návštěvě,“ řekl Milan Freiberg, tiskový mluvčí památníku.

Po tříleté rekonstrukci se 29. dubna poprvé otevřou dveře skrývající novou expozici památníku nazvanou Doba zmaru a naděje. Ta na jedné straně chronologicky připomíná válečné dějiny II. světové války a na straně druhé přibližuje civilní život obyvatelstva, válečnou výrobu a kulturu.

„Nová expozice je pojata daleko šířeji než ta původní a postihuje také boje československých vojáků na Blízkém východě, osudy letců v Polsku, Francii a Velké Británii a další události,“ nastínil novou výstavu Freiberg. Hlavním cílem expozice je emocionální prožitek nezatěžovaný přílišným množstvím textového materiálu.

Expozice také staví na multimediálním rázu. Ve více než desítce informačních kiosků se návštěvníci mohou seznámit s množstvím dobových fotografií a dokumentů. Obrazový a zvukový materiál poskytnou také tři desítky plazmových obrazovek. Mezi filmovými snímky nebude chybět dokument Evalda Schorma, který si pamatují návštěvníci původní expozice.

Nová expozice

Těžištěm nové expozice Doba zmaru a naděje je působivě nasvícené a ozvučené diorama, které přibližuje válečnou scenérii s rozstříleným domem a bojovou technikou. Vstupní část expozice tvoří obřadní síň s nově vytvořeným sarkofágem s prstí z bojišť II. světové války, koncentračních táborů a dalších míst utrpení.

Koncepci výstavy vytvořila vedoucí památníku Jana Horáková spolu s dalšími odbornými pracovníky Slezského zemského muzea za přispění historiků Vojenského historického ústavu v Praze. Svou pomoc přidali také odborníci z Vojenského historického ústavu, Národního technického muzea v Praze, Slezské univerzity, Národního památkového ústavu, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzea Beskyd ve Frýdku–Místku, Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně, Československé obce legionářské, Svazu bojovníků za svobodu, Matice slezské a dalších spolupracujících organizací.

Součástí expozice zůstává původní symbolický hřbitov se jmény 13 000 zejména sovětských a československých vojáků a civilistů ze severní Moravy a Slezska. K památníku byla také přemístěna historická bojová technika. Nově opravená správní budova památníku v sobě skrývá výstavní prostor, konferenční sál, badatelnu a restauraci. Výstavní prostor v současné době nabízí výstavu děl malířů severní Moravy a Slezska nazvanou Zmučená země. Jejím kurátorem je Pavel Šopák.

Program slavnostního otevření

29. dubna
10.00 Tisková konference (správní budova)
13.10 Předání zástavy veliteli 53. brigády pasivních systémů a elektronického boje gen. Heliodora Píky se sídlem v Opavě (prostor před památníkem)
13.40 – 14.15 Slavnostní otevření nové expozice Doba zmaru a naděje
14.20 - 15.20 Prohlídka památníku
15.25 Společenské setkání s veterány
od 15.00 Prohlídka expozice a areálu pro veřejnost

V rámci slavnostního otevření vystoupí také Posádková hudba Olomouc a nebude chybět ani výstava historické a současné vojenské techniky. Chybět nebudou ani ti, kteří v okolí před čtyřiašedesáti lety bojovali.

Kdo to bude, prozradila vedoucí památníku Jana Horáková: „Z veteránů, kteří v okolí bojovali, například přijede plukovník v. v. Mikuláš Končický, bývalý příslušník 1. československé samostatné tankové brigády v SSSR. Ten přijel v prvním sledu do Ostravy.

Dále se objeví Vladimír Palička, příslušník 1. čs. tankové brigády, M. Lastovecká, snajperka od Sokolova, příslušníci partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova, Zoe Svobodová Klusáková, plk. Jindřich Heřkovič, tanková brigáda, plk. Josef Křístek, který bojoval u Tobruku, plk. Adolf Kaleta, který se účastnil invaze do Normandie.“

Vystavené předměty vypovídají neuvěřitelně silné příběhy

Nešlo jen o to opravit ojedinělý skelet objektu, ale hlavně připravit novou, poutavou expozici. Ptát se a shánět materiály a předměty k vystavení není dnes nic jednoduchého. Každá věc má své osudy stejně jako lidé, kterým patřila.

„Naší chloubou je zejména řada unikátních předmětů, které vypráví často neuvěřitelně silné příběhy. Jsou zde věci, které prošly se svými majiteli bojiště, koncentrační tábory, nucené nasazení či tvořily vybavení domácností za Protektorátu. Podařilo se nám získat a instalovat i množství jedinečných dobových fotografií, které jsou doslova okny do tehdejší reality.

Návštěvníky určitě zaujme i hlavní diorama s rozstříleným domem, bojovou technikou nebo originálními německými polními kamínky, kterými si topili němečtí vojáci v zákopech v Hrabyni,“ pochlubil se Antonín Šimčík, ředitel Slezského zemského muzea.

„Složité bylo nainstalovat záchranný člun dinghy, který používali piloti RAF, ten náš je po příslušníku 310. čs. stíhací perutě RAF Rudolfu Zímovi, velmi zajímavý je velký cestovní kufr po Oldřichu Taláškovi, který prošel západní i východní frontou a který do expozice věnoval jeho syn, v sarkofágu s prstí z míst bojů a utrpení je i písek z Tobruku, který věnovala do expozice jak Čs. obec legionářská, tak režisér Václav Marhoul, který na otevření rovněž přijede,“ přidala se Jana Horáková.

Památník nebude žít jen svým otevřením, ale i v týdnech a měsících po něm.

„První série akcí bude probíhat po všechny tři dny, které jsme věnovali otevření památníku. Vedle prezentace vojenské techniky se 1. května uskuteční i projekce filmu Tobruk za účasti režiséra Václava Marhoula. Na besedě také přivítáme Josefa Křístka, který u Tobruku bojoval.

Naplánovali jsme však i cyklus přednášek k aktuálním tématům. V duchu konceptu větší otevřenosti vůči široké veřejnosti připravujeme, podobně jako jiné součásti Slezského zemského muzea, rovněž mimořádné programy pro návštěvníky.

O nich budeme čtenáře Opavského a hlučínského deníku včas informovat,“ doplnil ještě Milan Freiberg.

Opravy trvaly tři roky

Na otázky spojené s novou tváří hrabyňského památníku nám odpověděl tiskový mluvčí památníku Milan Freiberg.

Jak dlouho se vlastně památník opravoval a kolik to stálo?

Památník se opravoval tři roky a rekonstrukce přišla na 192 milionů.

Kolik lidí na tom pracovalo?

Kolik lidí na rekonstrukci pracovalo je těžké vyčíslit, jsou to desítky, možná stovky lidí.

Kdo za to může? Kdo je architektem, kurátorem, historikem nebo autorem návrhu nové expozice?

Autory projektu byli Jaromír Hanuška a Antonín Řehulka z opavského architektonického ateliéru Idea. Generálním dodavatelem stavby je firma VW WACHAL, a. s. z Kroměříže. Autorem scénáře nové expozice je vedoucí památníku Jana Horáková spolu s dalšími odbornými pracovníky Slezského zemského muzea a Vojenského historického ústavu v Praze.

Na realizaci nové expozici se kromě zaměstnanců Slezského zemského muzea podíleli také odborníci z Národního technického muzea v Praze, Slezské univerzity v Opavě, Národního památkového ústavu, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku, Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně, Československé obce legionářské, Svazu bojovníků za svobodu, Matice slezské a dalších spolupracujících organizací.

Našla se nějaká schránka s dokumenty a materiály o první stavbě?

Existují projekty, zápisy i fotografie ze stavby. Ty budou předmětem některé z budoucích výstav. O stavbě památníku vznikla také studie jednoho ze studentů muzeologie na Slezské univerzitě. Zajímavé je, že základní kámen byl položen přesně před 39 lety, 29. dubna 1970.

Autor: Martin Kůs

26.4.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Petr Zapalač
AKTUALIZOVÁNO
50

Petr Zapalač: Chtěl jsem už první střelu proměnit v gól

AKTUALIZOVÁNO

II. liga: Opava - Táborsko 2:1

FOTOGALERIE,VIDEO/ Favorit z Opavy urval cenné vítězství nad Táborskem.  Slezany vysvobodil deset minut před koncem kapitán Žídek a jeho tým se minimálně do středečního večera vrátil do čela soutěže. 

Tak už jsme na světě

Vážení čtenáři, prostřednictvím našeho Deníku se opět můžete podívat na miminka narozená v opavské porodnici. Tentokrát přivítáme pět holčiček a jedenáct chlapečků.

Do Kateřinek se po roce vrací prestižní Velká cena Opavy

/POZVÁNKA/ Do areálu Jezdeckého klubu Opava-Kateřinky se budou tuto středu sjíždět závodníci se svými koňmi na čtyřdenní parkurový maraton. 

Doma jsem dlouho nebyl, přiznal elitní tyčkař Balner, odchovanec Sokola Opava

/ROZHOVOR/ Odchovanec opavského Sokola a elitní český tyčkař Michal Balner říká: "Když to půjde, budu skákat dále."

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení