VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pěstounská péče? Zájemců na Opavsku je málo

Převzít do péče dítě o to má v Opavě zájem jen velmi málo rodin. Například v loňském roce se jich přihlásilo pouze devět, z toho dvě měly zájem jen o péči na přechodnou dobu

23.8.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

O pěstounské rodiny je v mnoha městech Moravskoslezského kraje nouze. Roli rodičů proto musí zastávat například pracovníci kojeneckých ústavů. Česko je totiž podle asociace Dítě a rodina poslední zemí v Evropě, ve které je možné dávat do ústavů děti do tří let.

Zlínskému kraji se však vloni podařilo kojenecké ústavy zrušit a děti mladší tří let přešly do péče pěstounů. Tento scénář by v budoucnu mohly následovat i ostatní kraje, na mnoha místech však zájemci o pěstounskou péči chybí. Se stejným problémem se podle Heleny Kozákové z opavského odboru sociálně-právní ochrany dětí potýká i Opava.

„Například v loňském roce se na nás obrátili pouze čtyři zájemci o klasickou pěstounskou péči a dva zájemci o pěstounskou péči na přechodnou dobu,“ sdělila Helena Kozáková. Nedostatek zájemců v Opavě i v dalších městech kraje potvrdila také Lenka Lazarová z organizace Elim Opava, jejíž členové mimo jiné připravují pěstouny na převzetí dítěte do péče.

„Souhlasím, že v Opavě je jich málo. Nemyslím tím například babičky, které se z nějakého důvodu musí starat o vnouče, ale profesionální pěstouny, kteří jsou schopni vzít si po přípravě dítě do péče,“ vysvětlila Lenka Lazarová. Důvodů, proč by dítě mělo vyrůstat místo ústavního zařízení v rodině, je přitom podle psycholožky Marie Müllerové mnoho.

„Pro to, aby se dítě zdravě vyvíjelo, je nezbytné umožnit mu navázat blízký, jedinečný, stálý a stabilní vztah. To, jestli se dítě bude zdárně vyvíjet, záleží na prostředí, ve kterém vyrůstá,“ řekla psycholožka.

V ústavu podle ní dítě důvěrný vztah nenaváže. „Na jednoho pracovníka připadá hned několik dětí, tudíž se nemůže dítěti v dostatečné míře věnovat, ačkoliv by chtěl. Navíc personál se u dítěte často střídá podle směn, což pro miminko představuje naprostou nestabilitu a nejistotu,“ okomentovala Marie Müllerová a dodala, že z výzkumů také vyplývá, že děti vyrůstající v ústavech dosahují nižších hodnot IQ a můžou mít opožděný vývoj řeči.

„Po odchodu z ústavní péče do náhradní rodinné péče se děti zdokonalují. Podle studií se ale zlepšení u malých dětí prokazuje přibližně až po čtyřech letech v náhradní rodinné péči,“ doplnila psycholožka. Důležité podle ní je, aby měli pěstouni při příchodu dítěte na paměti to, že je dítě zatížené dřívějším pobytem v ústavu nebo i zkušenostmi s biologickými rodiči, a musí proto být trpěliví.

Dominika Sladká

Autor: Redakce

23.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Matěj Helebrand

Šestice hráčů Slezského FC prodloužila smlouvy

Ilustrační foto

Muž se těžce zranil při práci v lese u Větřkovic

Pátek bude na Horním náměstí ve znamení sportu

/POZVÁNKA/ Sportovní oddíl SK P.E.M.A. Opava během tohoto pátku 22. září bude na Horním náměstí v Opavě pořádat velký sportovní den.

Workshop o běhu času

/POZVÁNKA/ Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity pořádá v úterý 26. září v objektu na Masarykově třídě mezinárodní workshop na téma Volný čas v dějinách.

Hana Gráfová: Roste zájem o maturitní přípravné kurzy

/ROZHOVOR/ Celé roky učí cizí jazyky. Umí perfektně německy i rusky. Mimo jiné pak realizuje projekty se zahraničními studenty. Řeč je o manažerce vzdělávání Jazykového a vzdělávacího centra Faktum v Opavě Haně Gráfové.

V Opavě točili film o metanolové aféře

Hlavní roli hraje Lukáš Vaculík. Kompars dělali zdravotně postižení a zdravotně znevýhodnění zaměstnanci opavské firmy Fros.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení