O pěstounské rodiny je v mnoha městech Moravskoslezského kraje nouze. Roli rodičů proto musí zastávat například pracovníci kojeneckých ústavů. Česko je totiž podle asociace Dítě a rodina poslední zemí v Evropě, ve které je možné dávat do ústavů děti do tří let.

Zlínskému kraji se však vloni podařilo kojenecké ústavy zrušit a děti mladší tří let přešly do péče pěstounů. Tento scénář by v budoucnu mohly následovat i ostatní kraje, na mnoha místech však zájemci o pěstounskou péči chybí. Se stejným problémem se podle Heleny Kozákové z opavského odboru sociálně-právní ochrany dětí potýká i Opava.

Jan Krejčíř.
Organizátor běhu Breda city trail Jan Krejčíř: V sobotu může běžet celá rodina

„Například v loňském roce se na nás obrátili pouze čtyři zájemci o klasickou pěstounskou péči a dva zájemci o pěstounskou péči na přechodnou dobu,“ sdělila Helena Kozáková. Nedostatek zájemců v Opavě i v dalších městech kraje potvrdila také Lenka Lazarová z organizace Elim Opava, jejíž členové mimo jiné připravují pěstouny na převzetí dítěte do péče.

„Souhlasím, že v Opavě je jich málo. Nemyslím tím například babičky, které se z nějakého důvodu musí starat o vnouče, ale profesionální pěstouny, kteří jsou schopni vzít si po přípravě dítě do péče,“ vysvětlila Lenka Lazarová. Důvodů, proč by dítě mělo vyrůstat místo ústavního zařízení v rodině, je přitom podle psycholožky Marie Müllerové mnoho.

„Pro to, aby se dítě zdravě vyvíjelo, je nezbytné umožnit mu navázat blízký, jedinečný, stálý a stabilní vztah. To, jestli se dítě bude zdárně vyvíjet, záleží na prostředí, ve kterém vyrůstá,“ řekla psycholožka.

Fotku podvovnice mají u baru zaměstnanci opavské Ka-varny.
Okradení číšníci varují ostatní opavské restaurace

V ústavu podle ní dítě důvěrný vztah nenaváže. „Na jednoho pracovníka připadá hned několik dětí, tudíž se nemůže dítěti v dostatečné míře věnovat, ačkoliv by chtěl. Navíc personál se u dítěte často střídá podle směn, což pro miminko představuje naprostou nestabilitu a nejistotu,“ okomentovala Marie Müllerová a dodala, že z výzkumů také vyplývá, že děti vyrůstající v ústavech dosahují nižších hodnot IQ a můžou mít opožděný vývoj řeči.

„Po odchodu z ústavní péče do náhradní rodinné péče se děti zdokonalují. Podle studií se ale zlepšení u malých dětí prokazuje přibližně až po čtyřech letech v náhradní rodinné péči,“ doplnila psycholožka. Důležité podle ní je, aby měli pěstouni při příchodu dítěte na paměti to, že je dítě zatížené dřívějším pobytem v ústavu nebo i zkušenostmi s biologickými rodiči, a musí proto být trpěliví.

Dominika Sladká

Cyklostezka. Ilustrační foto.
Cyklostezka má spojit Kravaře s Benešovem