Ne ve všech obcích opavského a bruntálského okresu teče z kohoutků voda z přehradních nádrží. Některé mají na pitnou vodu své vlastní vrty, jako je tomu například v Bolaticích. Kromě stávajících dvou tady v červenci začnou se stavbou dalšího.

„Bude sloužit jako záložní pro případ, že by u ostatních nastala porucha, což už se nám jednou stalo, když odešlo čerpadlo. Myslím, že tři vrty už nám budou stačit," vysvětlil starosta obce Herbert Pavera s tím, že voda z bolatických vrtů putuje také do sousedních Bohuslavic.

Nový zdroj pitné vody by měl být umístěn přibližně pětadvacet metrů pod zemí. „Hloubka našich vrtů je zhruba stejná čili předpokládám, že tomu tak bude i v tomto případě. Samotná stavba by měla být hotova asi za dva měsíce, avšak poté bude ještě nějaký zkušební provoz, otestuje se kvalita vody a podobně. V tomto by neměl být problém, vodu bereme z podzemního jezera, jde přes pískovou filtraci," doplnil představitel Bolatic.

Současně dojde také ke zvětšení vodovodního řadu, aby mohl být přítok vody co největší. V délce jednoho kilometru tak bude namísto současných osmdesáti milimetrů nově sto šedesát.

Tři vrty už mají také v nedaleké Závadě. Poslední zde byl zkolaudován v roce 2014. „O rok dříve jsme na něj dostali dotaci, ale řešilo se to už delší dobu. Současný stav je takový, že vrtů je dost a jejich kapacita bez problémů spotřebu vody v obci pokrývá," poznamenala dále starostka Závady Andrea Lorková.

Vlastní pitnou vodou disponuje rovněž i obec Kobeřice. „Máme celkem dva vrty. Jeden je starší, vznikal někdy v sedmdesátých osmdesátých letech, vlastně v dobách, kdy se v Kobeřicích řešil rozvod vody. Další byl do provozu uveden v letech 2011 až 2012," sdělil starosta obce Lukáš Kubný. Podle něj je kapacita dostačující, avšak v budoucnu by mohla být ještě rozšířena.

„Zatím to stačí, avšak uvažujeme ještě o třetím. Voda z vrtů slouží jen pro občany Kobeřic ale máme propojené systémy se Štěpánkovicemi. Pokud by tak třeba došlo u nich nebo u nás k nějaké poruše, jsme schopni se navzájem vodou zásobovat," pokračoval.

Štěpánkovice vlastní vrt nemají, jsou napojeny na celokrajskou síť. „Takže by se vlastně dalo říci, že když by byl výpadek u nás, tak bychom měli vodu z této sítě," dodal Lukáš Kubný.

V kronice Třeměšné najdeme záznamy o tom, jak často zde vyschly studny a docházelo kvůli tomu ke sporům mezi sedláky při napájení dobytka. Například v roce 1911 trpěla Třemešná takovým suchem, že zůstaly suché i kohoutky obecního vodovodu. V roce 1993 se Třemešná rozhodla řešit situaci hledáním nového zdroje podzemní vody.

Výsledek předčil všechna očekávání. Z vrtu vytryskl vysoký gejzír prvotřídní vody. Geologické podmínky zde vytvořily takzvanou artézskou studnu, ze které podzemní voda stříká pod tlakem. Ukázalo se, že takové množství vody sama Třemešná nikdy nemůže spotřebovat. Z vrtu v Třemešné se stal zdroj pro zásobování mnoha okolních obcí, které se sdružily při budování skupinového vodovodu Osoblažsko.

I při takovém odběru má Třemešná stále přebytek kvalitní vody, takže se snaží lákat investory z oboru akvaponie. „Krnov i Třemešná mají dostatečné zásoby podzemní vody, které jsou pro technologii akvaponie to nejdůležitější. Dohodli jsme se se zástupci firmy Taneco, že zváží možnost investice u nás v Třemešné," informoval starosta Třemešné Rostislav Kocián před dvěma lety zastupitelstvo o jednáních s firmou Taneco, za kterou stojí senátor František Čuba.

Taneco si stále vybírá z několika lokalit optimální místo pro vybudování své akvaponické farmy na chov ryb v laboratorních podmínkách, který bude propojen s průmyslovou produkcí zeleniny.