VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Porod doma pro mě představuje hazard, říká zástupce primáře Antonín Šustek

Lidé si jen těžce připouští, že právě u jejich dítěte by se mohl objevit nějaký problém.

24.11.2007
SDÍLEJ:

Antonín Šustek je zástupcem primáře gynekologicko–porodního oddělení Slezské nemocnice v Opavě. Foto: DENÍK/Martina Rybková

Jak jste se k tomuto oboru dostal?

Studoval jsem v Olomouci. Původně jsem se rozhodoval pro anesteziologicko-resuscitační oddělení, protože se mi líbilo, že je to obor, nadstavba nad ostatními obory, a do každého koutku medicíny vidíte. Bohužel mě předběhl kolega ze studií. Musel jsem tedy hledat dále. Když jsem si vybíral a navštěvoval různé nemocnice, zalíbilo se mi gynekologicko-porodní oddělení ve Vítkově. Chtěl jsem si vybrat nějaký zajímavý obor medicíny z oblasti chirurgie. Chirurgie samotná mi ale připadala, že je tam doktor jako dělník, a tak jsem se rozhodl pro gynekologii. Ta je přece jen zajímavější, protože nahlédnete jak do operativy, tak do porodnictví. Možná že mě ovlivnil i můj první šéf, primář Antonín, který byl hodně příjemný člověk.

Kde a kdy jste začínal?

Začínal jsem ve Vítkově, bylo to takové malé oddělení. Když jsem tam nastoupil, bylo tam přibližně 550 porodů na čtyři lékaře. Řekl bych, že ve své době bylo toto oddělení rodičkami i ženami, které přicházely k operačnímu řešení, hodně vyhledávané. Panovala tam rodinná atmosféra. Pro mě jako lékaře začátečníka bylo toto oddělení zajímavé také tím, že čím méně lékařů, tím rychleji se dostanete do praxe. Žádné dlouhé stání a čekání, kdy na vás přijde řada. Prostě primář řekl…tady to udělej…a v tom to bylo zajímavé. Na druhou stranu jsem byl hozený do vody a musel jsem si poradit sám. Ve Vítkově jsem pracoval čtyři roky. Tady v Opavě jsem už jedenáct let.

Vzpomenete si, kdy jste přivedl na svět první miminko?

To bylo určitě se staršími kolegy, kteří mi to ukazovali.

No a pocity?

Samozřejmě jsem nechtěl věřit svým očím.

Jaké to je být u porodu jako lékař? Nestává se z toho pro vás rutina?Zanechává to ve vás stále nějaké pocity?

Určitě. Je to dáno i tím, že každá žena je jiná. Některá žena i porod skutečně patří do standardu. Žena přijde, porodí, nic vážného se neděje. No a pak máte porody, které jsou něčím zajímavé. Buď tím, že šly hodně dobře, nebo tím, že šly hodně špatně nebo že jste se prostě nasmáli, což taky není nic neobvyklého. Ty mi utkví v paměti. A pamatuji si je i po letech, mnohdy se pacientky v ambulanci rády připomenou.

Váš obor je „světýlkem“ v medicíně. Má i nějaká negativa?

Určitě. Na jedné straně je to pěkné, že přivádíte na svět nový život. Na druhé straně bych řekl, že právě v porodnictví v poslední době přibývá stále více stížností, žalob, právních problémů. V dnešní době je žena, obzvláště pak v těhotenství, masírována médii, ať již se jedná o noviny, televizi, nebo nejrůznější časopisy pro ženy. A to ve smyslu, že všechna miminka jsou ideální, váží 3,50 kg, že se rodí bezbolestně a že je to prostě krásné. Ono když to vyjde, tak je to fajn. Ale i dnešní těhotná žena, byť máme moderní a pokročilou medicínu, musí počítat s vývojovými vadami, samovolnými potraty, předčasnými či operativními porody. Připadá mi, že o těchto problémech se v médiích mluví málo.

Ano, všechny vady nedokážeme odhalit, ale jsme schopni jich odhalit více než například před deseti lety. Lidé si jen těžce připouští, že právě u jejich dítěte by se mohl objevit nějaký problém. Pochopím, že je to nepříjemné, ale myslím si, že právě v tom je plus moderní medicíny. Pokud přijdeme na to, že by se dítě narodilo s těžkou vývojovou vadou, tak se snažíme najít nějaké řešení. Stejně i u porodu jsou kritické okamžiky, které se snažíme vyřešit co nejlépe, a nepochopení či vyhrůžky ze strany příbuzných nám nepomohou.

Je tohle povolání náročné? V čem?

Zcela určitě. Každé lékařské povolání je náročné. Hlavně v délce studia. Člověk musí neustále studovat nové materiály. Je to samostudium na celý život. To zaprvé. Za druhé, lékař má velikou zodpovědnost. Musím se správně rozhodnout. Pokud se rozhodnu špatně, tak to někomu poškodí zdraví, popřípadě je pro další život hendikepován. Je to hlavně o zodpovědnosti. Nejsem dokonalý, nedělám všechno úplně ideálně, to nejde. Ale vždy se snažím, aby to bylo co nejlepší.

Máte nějaký zážitek z porodního sálu, který vám do dneška utkvěl v paměti?

Takových zážitků je určitě spousta. Například máme velkou přítomnost otců u porodu. Na některé páry je opravdu radost pohledět. Vyloženě vidíte, jak si fandí. Jeden podporuje druhého. Matka otce, aby neupadl, a on zase ji, aby vydržela ty bolesti. Je to tak nějak, pro nás lékaře i sestřičky příjemné. S takovýmito páry se dá porod dobře zvládnout. Jak oni, tak já to vidíme optimisticky.

Kolují fámy, že se tatínkové při porodu vesměs staví za hlavu rodičky. Co je na tom pravdy?

Tatínci u porodu jsou vítáni, měli by být oporou pro rodičku a pomoci jí zvládnout porod. Kdysi, když všechno běželo jak má, zůstával otec na porodním sále. Když se porod zkomplikoval, poslali jsme otce ven. Nevěděl, co se děje. V tuto chvíli si myslím, že jsme daleko otevřenější. I když porod neběží optimálně, když jej musím operačně ukončit, nechávám tatínka u toho, aby viděl, co se děje. Když tam zůstanou oba dva, oba jsou zataženi do děje a nemají pocit, že je někdo někam vystrčil, že jim něco tajíme. Jen u císařského řezu je to jiné, na operační sály tatínci přístup nemají.

Jak to je s fotografováním nebo pořízením záběru porodu?

Dalo by se říct, že tady mají tatínci volnou ruku. Odhadoval bych, že 95%z nich si přinese foťák nebo kameru. Určitě ale není ideální, když se otec snaží natočit si celý průběh porodu. Pokud si pořídí jenom prostý záznam porodu, aby ho pak doma laicky zhlédl, tak si myslím, že to nebude to pravé, co by si z toho porodu měl odnést.

Jaký je podle vás, jako odborníka nejoptimálnější věk kdy by si žena měl pořídit první miminko?

Já myslím, že do třicítky. Po pětatřiceti letech pak narůstají zdravotní rizika. V dnešní době si to ženy příliš plánují. Do 35 chtějí budovat kariéru a pak třeba v březnu porodit. Ale tak to prostě nejde. Nedovedeme zajistit nebo stoprocentně říct, že během příštích tří měsíců otěhotní. Pak jsou nervóznější a to má na početí negativní vliv. Kdežto pokud žena už jedno dítě má, je daleko vyrovnanější, klidnější a s tím druhým dítětem může počkat. V poslední době rodí hodně i čtyřicátnice, většinou třetí dítě.

Kolují fámy, že první porod je údajně nejhorší? Co je na tom pravdy?

Já myslím, že ne. První porod je většinou jen delší, protože porodní cesty se otevírají pomaleji. Mnohé ženy říkají, že druhý porod byl bolestivější než první. Je to tím, že porodní cesty se rychleji otevřou a tím pádem to více bolí.

Pozorujete v poslední době pokles interrupcí? Jaký je váš postoj k umělému přerušení těhotenství?

Pokles můžeme zaznamenat nejen v našem zařízení, ale v celé republice. Dokonce jsem četl statistiku, že v minulém roce bylo nejméně interrupcí snad od roku 80. Řekl bych, že je to díky osvětě, díky rozšíření antikoncepce. No, já jako gynekolog se na to dívám prostě tak, že je to volba ženy. Pokud se rozhodne, že podstoupí interrupci, já to respektuji a nesnažím se jí rozhodnutí vymlouvat. Co se jí snažím vysvětlit, jsou případná rizika. Jestli je to pro ni výhodné nebo nevýhodné, musí zvážit ona sama. Pokud se tedy rozhodne pro přerušení těhotenství, snažím se, abych ten zákrok udělal co nejlépe. Jestli se rozhodne pro těhotenství, absolvuji s ní těhotenství.

Jaký je váš názor na alternativní porody? Jaké mají rodičky možnosti v Opavě?

Alternativní medicína včetně alternativních porodů je boom posledních let. Myslím si, že žena, u které běží porod zcela normálně, si může vybrat, jakým způsobem bude rodit. Ať už vleže, vpolosedě nebo vsedě, nebo jestli bude rodit na stoličce. Tam, kde porod vázne nebo kde nejde, by rodička spíš měla dát na naše doporučení, co dál.

Využívají rodičky těchto metod?

U nás na porodních sálech jim nabízíme míč, žíněnky, vanu, stoličku, také žebřiny, aby si uvolnili zádové svalstvo. To všechno je potřeba mít v nabídce, protože lidé se na to ptají. Praktické využití je už potom slabší.

A domácí porody, jste jejich zastáncem?

Já osobně si porod doma nedovedu představit, ani bych neradil své ženě, aby rodila doma. Představuje to pro mě hazard. V praxi se setkáváme s neplánovanými domácími porody. Dvakrát až třikrát do roka se stane, že žena nestihne přijet a porodí doma.

Máte děti, byl jste u jejich porodu?

Mám dvě dcery. Tu mladší jsem si rodil já sám. Byla to náhoda. Když manželka přijela do porodnice, zrovna jsem sloužil.

Jaké jste měl pocity jako otec?

To je problematická otázka. U porodu jsem se snažil jako profesionál, ale emoce samozřejmě taky přišly.

Říká se, že opavská porodnice slibuje bezbolestný porod. Je to tak? Máte na mysli epidurální analgezii?

Nemyslím si, že by tato metoda byla vhodná pro všechny pacientky. Porod vždycky bolel a vždycky trochu bolet bude. Pokud ale běží normálně, epidurální analgezii bych mamince nedoporučoval. Máte rodičku, která vám řekne, že má bolení v zádech, a porodnický nález je až překvapivý, jak je daleko. Taková rodička nepotřebuje nic, jen péči porodní asistentky a dohled lékaře.

Jsou ale i rodičky, které mají úporné bolesti a od začátku bolest nezvládají. V takovém případě je některá z metod boje proti bolesti vhodná. U nás v porodnici používáme metod více, některé jsou jednorázové. Epidurální analgezie má tu výhodu, že se dá opakovat. Jedna dávka vydrží zhruba hodinu a půl. Bolest tlumí, nikdy to ale není úplně bezbolestné. Rovněž pokud porod vázne, tak je epidurální analgezie prospěšná, a to jak z hlediska bolesti, tak z hlediska urychlení takovéhoto porodu.

Vracejí se k vám pacientky, že by chtěly rodit přímo u vás?

Je obtížné zvládnout všechno z mé strany, protože když mám pacientku odrodit nebo odoperovat, všechno potřebuje čas. Když čas nemám, nejsem schopen práci odvést kvalitně. Navíc počet pacientů je čím dál větší, což znamená méně času. Takže volba porodníka je v praxi obtížně splnitelná.

24.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Opavsko: medu je málo, někde zdraží

Roman Skuhravý

Opava chce potvrdit výhru z Ústí

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Opavské chytré zastávky už jsou ve zkušebním provozu

Celkem na čtyřech zastávkách městské hromadné dopravy v Opavě byly během uplynulých dní nainstalovány takzvané inteligentní zastávky.

Převrácený náklaďák zablokoval silnici ze Skřipova do Staré Vsi

Dvě jednotky hasičů zasahovaly v pátek 18. srpna 2017 u dopravní nehody nákladního automobilu u Skřipova na Opavsku. Vůz se převrátil na bok a zablokoval celou komunikaci.  

Letní měsíce zastavily pokles nezaměstnanosti v okrese

Pokles nezaměstnanosti se na Opavsku zastavil a počet uchazečů o práci velmi mírně stoupl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení