Lavině válečné techniky s rudou hvězdou na pancéřích čelil tehdy v německé uniformě i Alfréd Komárek, muž narozený v roce 1921 v Oldřišově. Také on patřil mezi ty, kteří museli rukovat do řad wehrmachtu.
I když Alfréd Komárek zemřel v roce 2006, v jeho pozůstalosti se zachovalo hned několik písemností přibližujících nám tehdejší události.
„Je nedělní ráno 15. dubna 1945. Přesně v osm hodin ráno začíná těžká palba dělostřelectva a bombardování mé rodné obce Oldřišova. Čekáme útok pěchoty,“ začínáme číst ve svědectví tehdejšího vojáka.
„Je devět třicet. Nejtěžší boje jsou v úseku Náplavky, kde máme dva tanky. Rusové začínají. Dva tanky přijíždějí od Rozumic. Naše dva tanky ničí pěchota nepřítele, který se ale marně snaží Náplavky obsadit,“ pokračuje.
Druhá ofenziva Sovětů přichází kolem třinácté hodiny odpoledne. Je také odražena. „Pozorujeme ale, že kolem Hněvošického lesa je naše pěchota na ústupu. Jediné Náplavky odolávají,“ komentuje boje Komárek. Útoky ale zesilují. Sověti chtějí obsadit Opavu do tří dnů a pak chtějí vyrazit na Vítkov. Chtějí obejít Schőrnerovu armádu.
Kolem půl šesté večer začíná další bombardování Oldřišova. „V sedm večer dostáváme rozkaz – ihned opustit pozorovací stanoviště a vrátit se k jednotce. Tím pro nás nejtěžší den odolávání útokům končí,“ vzpomíná Komárek, který byl málem raněn.
„Při dávání rozkazů k palbě jsem měl dosti blízký zásah dělostřelectva nepřítele. Poručík říká, že máme smůlu. Já mu ale odpovídám, že žiji, tak mám štěstí,“ říká Alfréd Komárek.
Druhý den už vojáci bojují u Hrabyně. Alfréd Komárek ale s ustupující německou armádou putoval až do Čech. 10. května byl společně s dalšími zajat nedaleko Benešova u Prahy. Domů se vrátil až 2. července 1945.
Tyto vzpomínky jsou dnes v rukou společnosti nadšenců, kteří se snaží zmapovat osudy lidí a událostí ve Slezsku v období druhé světové války. Shromažďují tak výpovědi, fotografie, korespondenci a další písemnosti, ať už osobního či jiného charakteru, a vytváří obrázek toho, co bylo po téměř půl století tabu.
Totiž účast německých obyvatel Slezska ve válce. Proto vyzývají všechny, kdo by mohli archiv obohatit, aby kontaktoval např. Metoděje Chrásteckého (Muzeum Hlučínska, tel. 737 809 850 nebo Milana Pchálka (Opava, tel. 732 588 624), a pomohli tak doplnit další scházející dílek veliké skládanky.
O výsledcích práce nadšenců se můžete přesvědčit na webu www.hultschiner-soldaten.de.