Čekání do páté ranní

Zapletal se s Malaníkovou rozešel. Odloučení ale těžce snášel, a tak ji začal soustavně obtěžovat. Nechyběly nadávky, pronásledování i výhrůžné SMS. Podle svědků na ni nejméně jednou přímo na ulici vytáhl zbraň.

„Veronice jsem psal sprosté SMS. Většinou to bylo tehdy, když jsem se napil. Když mě potkala, začala přede mnou utíkat,“ řekl policistům při vyšetřování Zapletal.

Tragédie se stala v srpnu předchozího roku. Osudného dne v nočních hodinách se vydal k domu, kde bývalá přítelkyně bydlela. Delší dobu čekal u jejích dveří v prvním patře. „Chtěl jsem zjistit, zda má nějakého chlapa,“ vysvětloval před rokem Zapletal.

Později spatřil známého, jak vchází do bytu jeho přítelkyně. V zápětí se vydal do bytu své matky, u níž bydlel, a vzal si malorážku s optickým zaměřovačem. „Vrátil jsem se do toho domu,“ dodal Zapletal. Několik hodin pak čekal u dveří. „Připadal jsem si blbě, jako debil. Představoval jsem si, že tomu muži dám přes držku,“ vzpomínal Zapletal.

Po páté hodině ranní se Veronika objevila ve dveřích. Zapletal se rozběhl k ní a natlačil ji do pokoje. Na jejího přítele poté namířil zbraň. Prý nevěděl, že je v ní zasunutý náboj. Následovala hádka a výčitky. „Nadával jsem jí. Řekli mi, že mě zavřou, až zčernám, a že malou již nikdy neuvidím. Malá byla v té době vzhůru a plakala. Veroniku jsem pažbou zbraně udeřil do hlavy. Pohladil jsem malou a šel pryč,“ popsal okamžiky před výstřelem Zapletal.

Náhodný výstřel to nebyl

„Veronika za mnou chtěla zavřít dveře a ty mě praštily do zad. Já se otočil a najednou jsem do něčeho kopl. Nechtě jsem pak zmáčkl spoušť, a tak vyšel výstřel. Ten výstřel mě překvapil. Je mi líto, co se stalo,“ tvrdil Zapletal.

Střela zasáhla před očima jednoroční holčičky ženu přímo do hlavy.

Žaloba však jeho slova napadla. „Verzi o náhodném výstřelu vyvracejí důkazy,“ řekl ale před soudem státní zástupce David Bartoš, který rovněž připomněl, že se Zapletal hrubiánským způsobem choval i ke svým předchozím družkám a již byl v minulosti za podobný exces odsouzen.

Soud k tomu nejspíš i přihlédl a nakonec Reného Zapletala, kterému hrozilo až osmnáct let, odsoudil na čtrnáct roků do vězení. Celý případ měl ale i druhou rovinu. K vraždě totiž vůbec nemuselo dojít.

Policista nic nezanedbal

V souvislosti s vraždou Veroniky Malaníkové Inspekce Policie České republiky prověřovala postup vítkovských policistů, kteří nedlouho před tragédií přijali hned dvě oznámení na budoucího vraha Reného Zapletala. To první se týkalo jeho agresivního chování vůči Veronice, kterou surově zmlátil.

Druhé oznámení podal bratr Malaníkové, jenž policisty upozornil na to, že bývalý sestřin druh má v nelegálním držení zbraň. Jak tehdy uvedla mluvčí Inspekce Policie České republiky Martina Lídlová, inspekce již ukončila vyšetřování s tím, že v těchto dnech státnímu zastupitelství podala podnět na zahájení trestního stíhání jednoho z vítkovských policistů.

To obvinilo policistu z přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Policista ale odsouzen nebyl – jeho stíhání bylo nakonec zastaveno s odůvodněním, že k žádnému zanedbání z jeho strany nedošlo.