Vnitroblok označovaný jako Podkovní ulice za kinem Mír město kompletně upravilo. V očím příjemné červeno-hnědé kombinaci položilo dlažbu, postavilo kamenné chodníky, udělalo cestičky malým parkem se stromy a posezením pod nimi, dětský koutek, přibylo parkovacích míst i nové osvětlení.

I podle místních zhotovitel udělal kus poctivé práce. Objevily se však i kritické hlasy.

„Zkuste si vzít kočárek a projít dvorem. Nejen, že vám kolečka po kamenech drnčí a celý kočárek se třese, ale hlavně musíte celý dvůr obcházet, abyste se dostali třeba k sousednímu vchodu,“ postěžovala si maminka Marie.

Měla pravdu. Pokud vejdete průchodem vedle kina Mír a nemůžete použít jedny z dvojích schodů, které jako jediné tu jsou, tak prostě musíte po kamenném chodníku kolem dvora. Ani tak ale není úplně vyhráno. Po celé délce jsme našli jeden jediný snížený nájezd na chodník. Všude je tu patnácticentimetrový obrubník.

Jak jsme si osobně vyzkoušeli, když jsou kameny mokré, slušně to klouže i na bezbariérových cestách dvorem. A to nemluvíme o vozíčkářích, nebo těch, kterým už nohy tak dobře neslouží. „Já už nemůžu ani s košem k popelnicím, musím počkat, až přijde syn a vynese ho,“ svěřila se paní Milada, která zde bydlí prý už třicet let.

Jenže špatně chodí, schody jsou prakticky nepřekonatelné a popelnice až na druhém konci dvora.

Další ze zde bydlících, pan Pavel, soudí, že se jedná o ukázku šlendriánské práce: „Stavební firma sice odvedla dobrou práci, ale projektant už ne.“ K tomu jej vede, že s nimi jako obyvateli domů nikdo nic předem nekonzultoval a vzniklo něco, nad čím zůstává rozum stát. „Dostupnost pro invalidy na vozíčku nebo matky s kočárky je velmi špatná, dispoziční řešení sporné,“ tvrdí Pavel.

Dvůr má ale vstupy ze dvou stran. Jdeme tedy na druhý konec, do ulice Na Valech. K našemu překvapení zde probíhá také rekonstrukce, a tak představa vozíčkáře nebo maminky s kočárkem proplétajícího se mezi výkopy a hromadami dlažebních kostek je trochu nereálná. Alespoň zatím.

Přeměna okolí kina na odpočinkovou zónu přišla město na 7,4 milionu korun, z toho 6,8 milionu pokryla dotace z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Práce začaly 8. března a hotovy byly v polovině května.

Podle informací z opavské Hlásky nebyl prostor vnitrobloku do nedávné doby příliš využívaný. Zejména z důvodu zanedbaného vzhledu i nedostatečného a nefunkčního vybavení. To by se teď sice zlepšilo, ale ne všichni to vnímají tak kladně.

Redakce opakovaně kontaktovala vedoucí odboru výstavby opavského magistrátu, bohužel nebyla k zastižení. Její vyjádření přineseme v některém z následujících dnů.