VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Iva Mrázková: V Lucembursku jsem byla prvně turistka, pak emigrant

/ROZHOVOR/ Po Zuzaně Beranové se v diplomatických službách už půl roku uplatňuje další opavská rodačka. Výtvarnice Iva Mrázková se v lednu stala honorární konzulkou ČR v Lucembursku.

24.8.2015
SDÍLEJ:

Iva MrázkováFoto: DENÍK / Petr Dušek

Kudy vedla vaše cesta do Lucemburska a proč jste se po ní vydala?

Vedla rovně. Chtěla jsem emigrovat, a proto jsem v červnu 1989 využila nabídku svého známého Čecha, žijícího v Lucembursku. Pomohl mi tam v začátcích a poskytl mi též potřebné kontakty.

Nejdřív jsem v Lucembursku byla jako turistka a pak chvíli jako emigrantka. V době „revoluce" jsem namalovala obrazy Stavba nové katedrály a Srdce, které jsou teď zapůjčené lucemburské ambasádě v Praze.

To určitě nejsou všechna vaše díla, která v Lucembursku vznikla.

Těch je daleko víc. Malbou jsem se tam zabývala do roku 2007, pak jsem přibrala ilustrace na daná témata a začala jsem dělat i plastiky. Obrazy maluji akrylem na ručně tkané plátno a sochy tvořím z kortenu, zpracovaného pískováním.

Na první pohled vypadají jako dřevo a mohou být umístěné vevnitř i venku. V rámci předsednictví Lucemburku v Evropské unii jich letos deset vystavuji v Bruselu. Na lucemburské výstavě v roce 2007, kterou s velkovévodským párem otevíral i španělský královský pár, jsem představila repliku původních děl lucemburské galerie.

Čím vším jste se v Lucembursku ještě zabývala?

Kromě vlastní tvorby učím v kurzech lucemburské děti i dospělé pronikat do výtvarného umění. To mi poskytlo ideální možnosti kontaktu. Plynule hovořím lucembursky, francouzsky, anglicky i německy, což je pro tento účel nutnost.

V Lucembursku žije přes čtyřicet procent cizinců a v kurzech musím během výuky hovořit nejméně třemi až čtyřmi jazyky. Nejčastěji užívám němčinu a francouzštinu. Ilustrovala jsem též několik knížek. Jedna, jejíž autorkou je Corinne Kohl-Crouzet, je věnována Janu Lucemburskému a její obsah mapuje mimo jiné i historické vazby Česka a Lucemburska.

Jan Lucemburský byl nepochybně zajímavou postavou českých dějin.

Jeho syn Karel IV. také. V Dolní oblasti Vítkovic je otevřena výstava Magičtí Lucemburkové a v jejím rámci se uskutečnila schůzka s lucemburskou velvyslankyní a historikem Národního lucemburského archivu. Náplní bylo jednání o možnosti prezentace části této výstavy v příštím roce přímo v Lucemburku, který příští rok slaví 700 let od narození Karla IV.

V Praze bude 14. května otevřena výstava, která se k tomuto významnému panovníkovi váže. Prezident Miloš Zeman pozval na její slavnostní zahájení lucemburský velkovévodský pár.

Vraťme se od historických monarchů zase k vám. Váš manžel je také Čech. Kde jste se poznali?

V Lucembursku, kam emigroval už v roce 1968. Pracoval pro americkou společnost a role seznamovatele se při vhodné příležitosti ochotně ujal náš kamarád.

Manžel má též něco společného s uměním?

Vůbec ne, je finančním poradcem. To znamená, že s ním nemohu debatovat o estetice v umění a on si se mnou nepopovídá o finančnictví. To vůbec není špatné, protože nám umožňuje přesně ono vzájemné duševní obohacování, které manželství prospívá.

Manželovi letos udělil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek cenu Gratias Agit za rozšíření dobrého jména Česka v zahraničí a navíc byl v Lucembursku v letech 1999 až 2006 rovněž honorárním konzulem. Díky tomu jsem předem věděla, co tato práce obnáší.

Co obnáší?

Honorární konzul je člověk, který pomáhá bez nároku na honorář navazovat a rozvíjet kontakty mezi státy, v mém případě mezi Lucemburskem a Českem. Pro mě je tato funkce specifická v tom, že v Lucembursku je české velvyslanectví a mou náplní je hlavně starost o kulturní a sociální agendu.

V čích stopách jdou vaše děti?

Z každého mají asi něco. Dvaadvacetiletý Matouš dokončil bakalářské studium ekonomie a bude ve studiu pokračovat, devatenáctiletý Marek odmaturoval a chce studovat v Berlíně humanitní obor.

Můžete Opavanům stručně představit Lucembursko ze svého pohledu?

Je malou zemí v Evropě, ve které žije spousta cizinců hlavně z evropských zemí. Studenti povinně maturují nejméně ze tří jazyků. Je to pro ně výhoda, která jim umožňuje svobodné rozhodování o zemi dalšího studia. Většina lidí žije na vesnicích a jediné větší město je Lucemburk, který má kolem sto tisíc obyvatel.

Je sídlem Evropské investiční banky, Evropského soudního dvora a jiných mezinárodních institucí, které mu dodávají mezinárodní charakter. Letní počasí je tam přibližně stejné jako české, ale zimní teploty se drží jen kolem nuly a místo sněhu často prší. Lucembursko je hodně spjaté s přírodou a je proslulé skvělým moselským vínem.

Místní lidé se zabývají zemědělstvím, například pěstováním různých plodin a chovem koní. Lucemburčané jsou proti Čechům klidnější a mají smysl pro trvalé přátelství. Speciálně k Čechům mají pozitivní vztah, vycházející z historického zázemí obou států.

K tomu trendu se snažím přispívat co nejvíce a budu se snažit dál. Spoluorganizuji například hudební vystoupení a aktivně podporuji taneční soubor českých a slovenských dětí, žijících v Lucembursku. Snažím se též o zřízení kurzů českého jazyka, o který je mezi dětmi s českým původem trvalý zájem.

Akademická malířka a sochařka Iva Mrázková se narodila 16.6. 1964 v Opavě. Po maturitě absolvovala v Praze Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a další zkušenosti nasbírala při studijních pobytech ve Francii a v Itálii. Jako pětadvacetiletá odešla do Lucemburského velkovévodství, kde našla druhý domov a tvoří díla, za která získala prestižní ocenění.

Kromě Lucemburska vystavovala v Polsku, Německu, Švýcarsku, Francii, Belgii, USA a také v Česku. Za svou tvorbu ji v roce 2009 vyznamenala Jeho královská Výsost Lucemburský velkovévoda Henri Rytířským řádem za zásluhy o Lucembursko. Rodné město jí v roce 2008 udělilo Cenu Petra Bezruče.

V Lucembursku žije s manželem Michalem Wittmannem a dvěma syny. Do Opavy občas jezdí navštívit rodiče exprimátora Jana Mrázka a výtvarnici Marcelu Mrázkovou.

Autor: Jitka Hrušková

24.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

TJ Hradec n.M. - TJ Žimrovice, sobota 19. srpna 2017
AKTUALIZUJEME
28

Souhrn fotbalového víkendu

Ilustrační foto
2

V pondělí začíná rekonstrukce jedné z hlavních opavských dopravních tepen

AKTUALIZOVÁNO

II. LIGA: Opava – Sokolov 0:0

/VIDEA, FOTOGALERIE/ Po střeleckých hodech přišel půst. Opavští fotbalisté v sobotu na domácím trávníku uhráli se Sokolovem pouze bezbrankovou remízu. Slezané přitom v prvním poločase měli několik šancí, ani jednu ale neproměnili.

Proč nejezdí vlaky rychleji

Například na frekventované trase Praha - Ostrava trvala téměř celou druhou polovinu 20. století cesta až šest hodin. Dnes jsou to pouhé tři hodiny a cesta je mnohdy díky servisu jednotlivých dopravců a moderním vozům spíše relaxem.

MSFL: Hlučín – Otrokovice 1:1

Velké zklamání v Hlučíně, domácí mají jen bod.

Opavsko: medu je málo, někde zdraží

Medu je o osmdesát procent méně, tvrdí včelař z Velkých Heraltic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení