Kniha O městech a lidech měla křest poměrně nedávno je debutem dramaturgyně, kulturní manažerky a produkční projektu Piána na ulici Michaely Hečkové. Autorka se snaží mapovat příběhy aktivních lidí z regionů, kteří se věnují oživení českého veřejného prostoru.

Kauza na Simonu Bierhausovou dolehla tak, že je dlouhodobě na nemocenské.
Simona Bierhausová: Na obviněních není jediná věta pravdivá

V knize jich vystupuje celkem třiatřicet. Jedním z nich je také dramaturg Opavské kulturní organizace Jan Kunze.

Jak moc si ceníte zařazení do této knihy?

Moc si toho vážím. Znamená to, že o mé práci ví i lidé mimo opavský region, kde hlavně působím. Dramaturgyni a kulturní manažerku Michaelu Hečkovou, která projekt připravovala, jsem před realizací knihy osobně neznal a to, že mě zařadila do výběru 33 kulturně aktivních lidí v republice, je pro mě velká čest.

Čím jste si podle vás vlastně takovou „nominaci" zasloužil?

Všichni, kteří se v knize objevili, mají za sebou velké množství práce pro své město a pro svůj region, ale nemělo by to být vnímáno tak, že pouze těch vybraných 33 lidí dělá veškerou kulturu v regionech. Osobně věřím ve spolupráci a propojování aktivních lidí. Byl jsem sice také mnohokrát zklamán neférovým jednáním, ale na druhou stranu se alespoň vždy odkryjí karty a já vím s kým má smysl spolupracovat a s kým ne. Kniha navíc reflektuje nejen mou činnost v rámci OKO, ale i mé soukromé kulturní aktivity.

Kontrole Bredy, kterou prováděly orgány státní památkové péče a zástupce Národního památkového ústavu v Ostravě, byl přítomen i bývalý majitel obchodního domu Kamil Kolek (na snímku zcela vlevo).
Památkáři prohlíželi Bredu

OKO se nebojí s kulturou vejít do ulic. Loni spolupracovalo na festivalu Landscape, který oživil opavský prostor. Mě osobně se velice líbí také panelové výstavy ve veřejném prostoru. Je to způsob, jak přitáhnout ke kultuře více lidí?

Oživovat veřejný prostor a dostávat umění tam, kde to lidé nečekají, považuji za smysluplné. Když pominu všechny ostatní společenské přínosy, tak to může ke kultuře přitáhnout také lidi, kteří normálně do galerií, nebo na koncert nezajdou. Mimo spolupráce na Lanscape festivalu a panelových výstav OKO, bych ještě rád zmínil třeba jurtu a teepee u Obecního domu nebo Opavský básnický maraton v autobuse či zahájení divadelního festivalu Malá invetura u kašny pod Ptačím vrchem. Podobné akce jsem inicioval a spoluorganizoval ještě hluboko před mým angažmá v OKO. Od roku 1999 třeba umělecké happeningy v Mladecku a v údolí řeky Moravice nebo autorská čtení v autobusech městské hromadné dopravy v roce 2004.

Máte v plánu do budoucna vytvořit další projekty, kterými by se opavský veřejný prostor ještě více zkulturnil a oživil?

Určitě ano, plány mám velké nejen v Opavě, ať už se to týká veřejného prostoru, výstav, hudby či literatury. V závěru, když dovolíte, odbočím. Rád bych zde poděkoval celému týmu OKO a všem lidem, kteří se mnou dlouhodobě spolupracují na různých kulturních projektech. Vážím si kontinuální a poctivé práce, bez které by kultura v našem městě nebyla tím, čím je teď.

Ilustrační foto.
Pocitová mapa Opavy měla úspěch
Smuteční síň v Oticích
Olbrichova cena má letos dva vítěze. Jak se vám líbí?