VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pavel Klega: Podpora džihádistů? To určitě vylučuji

/ROZHOVOR/ Dobrodruh Pavel Klega se v únoru po dvou a půl letech na cestě vrátil domů do Hlučína. V Česku organizuje přednáškové turné a svůj facebookový profil Pavel Adventurer Klega pravidelně zásobuje novými příspěvky.

20.5.2017
SDÍLEJ:

Fotografie, která vzbudila velké emoce. Pavel Klega zve na přednášku v Červeném kostele v Hlučíně v arabském kroji a bazukou v ruce.Foto: archiv Pavla Klegy

Některé z nich jsou ovšem natolik kontroverzní, že se za nimi vzedmula obrovská vlna kritiky. Vášně rozpoutala hlavně fotografie, na které je vyfocen v arabském kroji s bazukou v ruce.

Snímek měl sloužit jako pozvánka na přednášku. Ta se konala v hlučínském Červeném kostele a její popisek na vysvětlenou: Dneska to odpálím v Hlučíně, některé rozpálil doběla. „Rozhodně to nemělo žádný náboženský kontext," ujišťoval Pavel Klega, s nímž si povídala naše redakce.

Pavle, poměrně nedávno vám město Hlučín udělilo cenu za jeho prezentaci v zahraničí. Po kontroverzích z poslední doby však na svém Facebooku zveřejnilo otevřený dopis, ve kterém zvažuje, že vám ji odejme. Co na to říkáte?

Vnímám to tak, že ocenění jsem získal za svou cestu v zahraničí. Ty ostatní věci se staly až potom a nemyslím si, že by na jejich základě bylo správné mi ji vzít. Jestli to má znamenat, že když jsem ji dostal, musím být hodný, raději se této ceny vzdám.

V tom, co dělám, chci být v budoucnu svobodný a dále plnit své poslání.

Spousta lidí se pozastavuje nad tím, z jakého důvodu v evropské společnosti chodíte odíván v arabském kroji. Proč se do něj oblékáte?

Lidé se mě na to častokrát ptají, já o tom hodně přemýšlel a nevím. Dělám to, co cítím. Tohle je můj manifest svobody a také sociální experiment. Nejde mi o to, abych tímto způsobem šířil islám. Chci poukázat na to, že v arabských zemích je to normální oděv a nosí ho i křesťané.

Není na tom nic divného.

Nosíte tento oděv na podporu džihádistů?

Rozhodně ne. Žádná podpora džihádistů nebo islamistů v tom určitě není. To vylučuju.

Někteří si to ale myslí. Připouštíte, že to v našich končinách může být vnímáno jako provokace? Setkal jste se vůči své osobě třeba s útoky ze strany veřejnosti kvůli tomu, co máte na sobě?

Brzy vypustím ven video, které ukáže, jak na to lidé reagovali. Žádné útoky proti mně neproběhly, a to ani verbální. Zážitky ale byly zajímavé. Šel jsem třeba v Praze kolem dvou holek a ty si říkaly: „To je muslim. To je muslim. Má na sobě ten hábit."

Když jsem v tom byl třeba na diskotéce, přišel za mnou člověk a řekl: „Hochu, s tebou to nedopadne dobře." Spousta lidí za mnou přišla, dali jsme se do řeči a já jim vysvětlil své pohnutky. Ty reakce nebyly jen negativní, ale i pozitivní.

Chodím bosky a beru to už naprosto automaticky. Je však pravdou, že když mám na sobě hábit, cítím určitý tlak.

Za vrchol se dá považovat fotografie, kdy v onom hábitu držíte v ruce bazuku a zvete na přednášku do hlučínského kostela. Proč jste volil tento způsob propagace?

Rozhodně jsem to nemyslel tak, že bych to použil jako útok proti kostelu, jednoho ze symbolů křesťanství. Den před přednáškou jsem byl u svého kamaráda v Brně, který má doma tuhle airsoftovou maketu takové zbraně. Druhý den ráno jsem se s tím vyfotil pro legraci, abych na přednášku mohl pozvat originálním způsobem.

Rozhodně to nemělo žádný náboženský kontext. Spousta lidí mě odsoudila za to, jak jsem něco takového mohl udělat. Na druhou stranu byla i řada těch, kteří mi psali, že to byl dobrý vtípek a brali to s nadhledem.

Jako nadsázka to také bylo myšleno. Potom se mi však začala ozývat spousta médií a zájem o mou osobu výrazně vzrostl.

Bylo to účelové? Zveřejnil jste tento snímek, abyste na sebe strhl pozornost?

Možná ano, možná ten hábit nosím, abych byl vidět. Připouštím, jsem exhibicionista. Prvotní nápad ovšem vznikl při mé cestě. V Jordánsku jsem si řekl, že bych arabský kroj mohl nosit i u nás. Tenkrát jsem nijak zvlášť nepřemýšlel, jakou to bude mít odezvu.

Mezi další velké kontroverze patří konflikt s Danem Přibáněm, který organizoval cesty trabanty kolem světa. Na jeho plzeňské výstavě jste vylezl na střechu jednoho z trabantů a pronášel řeč. Proč jste to udělal?

Mezi mnou a Danem Přibáněm konflikt je. Už rok mě soustavně kritizuje. Mně to přitom už dlouho nepřijde jako konstruktivní kritika. Nějak to nabobtnalo a já se najednou v Plzni objevil na výstavě trabantů s kamarádem a kamarádkou. Zvažoval jsem, jestli mám vylézt nahoru a nakonec jsem se odhodlal. A to i kvůli tomu, že na fotkách jsem viděl jiné lidi, jak se na střeše také fotili.

Dana Přibáně respektuju a obdivuju za to, co dokázal. Tohle jsem se snažil říct v onom videu. Bylo to myšleno upřímně a vše bylo autentické. Je pro mě zdroj inspirace a šlo o vzkaz, který syn dává svému otci. Na povrch ale vypluly i mé emoce, měl jsem jiný tón hlasu a vyznělo to jinak, než bylo zamýšleno.

Beru to jako chybu. Měl jsem ho ignorovat, namísto toho to vyústilo v tohleto.

Nemůže být důvodem toho, proč vás za to lidé odsoudili, fakt, že celé video působí jako ironie proti Danu Přibáňovi?

Možná to tím je. Působí to dvojsečně. Je tam mezi námi konflikt, ale na druhé straně i můj respekt k němu. Ty věci se vzájemně bijí. Byla to chyba a já se za ni omlouvám. Omlouvám se všem lidem, které to pohoršilo a nepochopili to. U některých to mohlo být i tím, že neznají celý příběh.

S Danem Přibáněm jsem se pokoušel osobně potkat, omluvit se mu a probrat to s ním. On mě ale odbyl s tím, že na mě nemá čas. Nerozumím tomu, že na osobní schůzku čas nemá, ale aby okomentoval prakticky každý příspěvek na mém facebookovém profilu, si čas udělá.

Já to beru jako chybu, které jsem se dopustil. Poučil jsem se z toho. Vím, že příště to takovým způsobem řešit nebudu. Chyby děláme všichni a právě poučení je to, co bychom si z nich měli vzít.

Odkloňme se nyní od všech těch kontroverzí. Čemu se v posledních týdnech věnujete?

Stále organizuji přednášky. Teď mám tak jednu měsíčně. Na některé akce jsem byl přizván jako řečník. Momentálně jsem doma v Hlučíně, píšu knihu a v posledních dnech jsem stříhal videa ze Súdánu. V brzké době zveřejním další.

Bude vaše cesta kolem světa na podzim opět pokračovat?

Rýsuje se to, ale všechno závisí na mém zdravotním stavu, jestli se dají do pořádku má záda. Zatím musím zaklepat, zlepšuje se to. Chodím k fyzioterapeutovi, každý den běhám a plavu na štěrkovně. Uvažuji dokonce o tom, že bych se 27. května zúčastnil Hlučínského půlmaratonu.

Na podzim bych opravdu mohl být připraven znovu pokračovat.

Autor: Petr Dušek

20.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ZŠ Mařádkova, třída I.A

Představujeme prvňáky ZŠ Mařádkova

Sesunutá gabionová zeď. Tu mohou vidět od pondělního dopoledne řidiči při jízdě po nové silnici I/11 u Hrabyně. Potvrdil to i tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
AKTUALIZOVÁNO
2 39

Zborcená zeď u Hrabyně: nikdo neví, co se stalo

Povstanou Jánské Koupele z popela?

Noví majitelé Tomáš Berdych a i Petr Lexa byli v loňském roce příslibem lepších časů. Ty však zatím nenastaly.

Stavba parkoviště na Rovninách úspěšně pokračuje

Už během letních prázdnin odstartovala stavba parkoviště v Seifertově ulici, která se nachází v části Rovniny v Hlučíně.

V Hlučíně vzniká nová cyklostezka

Úprava komunikace mezi Hlučínem a Bobrovníky, určené zejména pro cyklisty, začala v závěru srpna.

Silnice do Polska je uzavřena

Kdo je zvyklý jezdit k našim severním sousedům přes Sudice po silnici III/04614, má smůlu. V minulých dnech totiž byla cesta kvůli opravě povrchu uzavřena.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení