Sběrný dvůr v Kylešovicích: jablko sváru

Z jedné ho svírá řada garáží, z druhé průmyslové budovy bývalého OSP, z další strany frekventovaná Bílovecká ulice. Za ním pak stojí rodinné domky. A jsou to pak především jejich obyvatelé, kteří zde nový sběrný dvůr nechtějí.

Na konci minulého roku tak opavský magistrát dostal na stůl nesouhlasnou petici. Některým místním lidem vadí negativní stránky, které s sebou může takový projekt nést. Těmi by mohly být například hluk, dopravní komplikace zaviněné projíždějícími náklaďáky, prašnost či shlukování se nepřizpůsobivých občanů v okolí.

Proto se zástupci Hlásky minulé úterý sešli s občany v Kylešovicích, aby si navzájem vyjasnili svá stanoviska. Redakce se byla na akci podívat.

Šedesátiminutová válka argumentů

Postavit, či nepostavit nový sběrný dvůr v ulici U Cihelny v Opavě? Hláska si je svým záměrem poměrně jistá. Někteří místní obyvatelé ale už mnohem méně. Společnou řeč se tak obě strany snažily nalézt na veřejném projednávání, které se uskutečnilo minulé úterý v jídelně Základní školy Opava-Kylešovice.

První lidé se začínají ke škole scházet již před 16. hodinou. Žádné davy. Většinou jsou to jednotlivci nebo páry. Jedna z dvojic, s největší pravděpodobností manželé, se nechává ještě před vstupem slyšet, že vlastně zatím nejsou v celé věci pro ani proti. Reprezentují tak onu část příchozích, která se možná přikloní k jedné ze stran až podle toho, jak to dnes celé dopadne.

Poklidná atmosféra a vůně obědů

V jídelně se připravuje první dějství. Náměstek primátora Dalibor Halátek (SOS pro Opavu) si vylaďuje notebook napojený na promítací plátno za svými zády. S ním přišla také vedoucí odboru životního prostředí Marie Vavrečková nebo vedoucí odboru hlavního architekta a územního plánu Zdeněk Bendík.

Přítomni jsou také iniciátoři petice proti výstavbě sběrného dvora Ludmila a Petr Tesařovi. Zbytek jídelny, v němž se vznáší lehké aroma nedávno vydaných obědů, je zaplněn několika desítkami lidí. Přesto zde ale zůstává řada židlí prázdných. Projednávání začíná na minutu přesně. V té době může být mezi obecenstvem něco kolem čtyř až pěti desítek hlav různého věku i pohlaví.

Halátek zahajuje projednávání desetiminutovou prezentací záměru města. Po tomto prologu se okamžitě rozvíjí diskuse. Ačkoli není nijak řízena, přesto se ji daří držet poměrně pod kontrolou a k vzájemnému překřikování dochází za celou dobu jen sporadicky. Postupně si do jídelny nacházejí cestu i další lidé.

Občané: Proč tady? Proč ne jinde?

Průběh debaty by se dal nazvat trojfázový. Nejprve vždy zazní otázky či argumenty ze strany občanů. Na toto pak reaguje jeden z trojice Halátek, Bendík, Vavrečková. Občas se sice jejich vysvětlení setkává s nesouhlasným mručením publika, avšak alespoň nějakou odpověď nachází. Poslední slovo si poté vezme pokaždé Petr Tesař, který argumenty zástupců magistrátu většinou jeden po druhém rozcupuje, a to pomocí výsledků vlastními silami pořízených studií.

Jednoho z největších vítězství dosáhne v debatě, kolem které se točilo celé jednání a dá se shrnout do jediné otázky: Proč by měl stát nový sběrný dvůr zrovna tady, a ne jinde? „My jsme pochopitelně hledali i jiné lokality. Pozemek v ulici U Cihelny se ukázal jako nejvhodnější a žádné jiné místo se jako vhodnější nejevilo,“ vysvětluje Zdeněk Bendík.

Už při těchto slovech má ale Petr Tesař na plátně vyobrazenu mapu s podtitulem Alternativní pozemek. Jak poté na mapě ukazuje, na cestě z Opavy před Komárovem leží městský pozemek, kolem něhož nestojí žádná obydlí a pro daný účel se podle Tesaře jeví jako perfektní. Zástupci magistrátu se nechtějí nechat zaskočit a věc se pokouší obhájit Marie Vavrečková tím, že sběrný dvůr tam stát nemůže, jelikož se jedná o záplavovou oblast.

Už při pohledu na vítězoslavný úsměv Petra Tesaře je ale zřejmé, že tohle odůvodnění neprojde. „Když tam nemůže být sběrný dvůr, tak proč už tam roky funguje klasická sběrna?“ ptá se obrazně a poukazuje na fakt, že obdobná služba funguje v menším měřítku kousek vedle, a to bez problémů. Vavrečková zkouší argumentovat rozdíly mezi sběrným dvorem a sběrnou, ale nezdá se být příliš přesvědčivá.

Halátek: Zkusíme se poohlédnout jinde

Projednávání takto pokračuje ještě nějakou dobu. Argument střídá argument, otázka otázku a studie studii. Nakonec vše po hodině ukončí až Dalibor Halátek s tím, že se pořád jedná pouze o projednávaný návrh a nikoli uzavřenou věc. Proto tedy Hláska přihlédne k názorům, jež se v diskusi objevily.

Na úplný závěr pak zástupci města přítomným občanům slíbí, že se pokusí poohlédnout i po jiné lokalitě. Z některých tváří lidí je možné pozorovat pocit zadostiučinění. U jiných je to skepse. Kdo z nich je blíže pravdě, to se již brzy ukáže.

Jak viděl projednávání iniciátor petice Petr Tesař? (na fotografii vlevo Petr a Ludmila Tesařovi)
Osobně jsem byl překvapen jednak faktem, že na počátku nebyli představeni členové průvodu pana náměstka, dále že nedošlo na avizované představení fungování provozu plánovaného sběrného dvora komunálního odpadu a konečně nečekaným ukončením diskuse.

Současně však velice pozitivně vnímám deklarovaný závazek města zabývat se výběrem vhodnějšího místa pro umístění sběrného dvora komunálních odpadů. Pevně věřím, že se podaří vybrat takovou lokalitu, která naplní jak představy města a technických služeb, tak i právo občanů na důstojný a pokojný život ve městě.

Podobné pocity jsem zaznamenal i u jiných účastníků veřejného projednávání. Podle mých informací již adresoval petiční výbor městu dopis s více návrhy lokalit.

Kde sběrné dvory najdete?

Nevíte, kam například s velkoobjemovým odpadem? Sběrné dvory jsou odpovědí. V městských částech jsou dvory hned tři. Sběrné dvory jsou dvojího typu. Ten první slouží k odkládání velkoobjemových, kompostovatelných a nebezpečných odpadů a vysloužilého elektro zařízení z činnosti fyzických osob pro obyvatele Opavy.

Takové sběrné dvory najdete v Hálkově ulici v Kateřinkách a v Bílovecké ulici v Kylešovicích. Druhým typem je sběrný dvůr v ulici Přemyslovců v Jaktaři, kam odpad mohou donést nejen fyzické osoby, ale také právnické. Všechny dvory jsou otevřené ve všední dny od 11 do 17.30 hodin. O víkendu je to jen v dopolední hodiny. A odpad zde můžete donést zcela zdarma.

Do sběrných dvorů můžete zanést kovové odpady, železný šrot, starý nábytek, podlahové krytiny, ale třeba také dřevní odpady, jako jsou kořeny a velké větve. Dále se jedná o kompostovatelné odpady, jako jsou například čajové sáčky, listí, zbytky ovoce a plevel, ale také o nebezpečné odpady, jako jsou drobná domácí chemie, obaly od sprejů a podobně. Veškeré odpady lze odkládat do dvorů zdarma.

Důležité ale je, že musíte mít trvalé bydliště v Opavě, což musíte pracovníkovi sběrného místa doložit.

Mnozí Opavané sběrné dvory využívají

V Opavě se nachází hned několik sběrných dvorů. Mnozí Opavané o nich vědí, jiní, jak už to bývá, nikoli. Redakce však z doslechu a od svých známých ví, že je lidé oceňují jako potřebné a odpad do nich odvážejí.

„Kde se nachází sběrné dvory, vím přesně. Já osobně jsem je nikdy nepotřebovala, ale rodiče tam občas něco zavezou, když se rekonstruuje byt nebo se vyhazují věci, které do popelnice nepatří,“ svěřila se Monika Otoupalová z Opavy. Například do sběrného dvora v Kylešovicích směřují lidé z širokého okolí. Tím nejbližším je lokalita kylešovického kopce, kde jsou rodinné domy.

„Jsem rád, že takový sběrný dvůr existuje a že ho mám poblíž. Když jsem rekonstruoval dům, odvezl jsem tak hodně materiálu. A musím říci, že zaměstnanci byli vždy vstřícní, slušní a pomohli mi odpad vyložit. Za sběrné dvory bych radnici opravdu ocenil a vím, že podobný názor mají i mí sousedé z ulice,“ uvedl Václav B., který nechtěl zveřejnil celé jméno, ale redakci je známé.

On i další jen doufají, že sběrné dvory bude město provozovat dál, protože jinak by se podle jejich mínění tvořilo ještě víc černých skládek.

Jiní oslovení lidé adresu sběrných dvorů neznali. „Vím, že na Opavsku nějaké jsou, ale zatím jsem je nepotřeboval. Kde se přesně nachází, netuším,“ krčil rameny Lukáš Kašparčík. Obdobně na tom byl i Tomáš Bubela z Opavy. „Nikdy jsem tam nebyl, protože jsem tam nikdy nic odvézt nepotřeboval,“ vysvětlil. „Za předpokladu, že by ale tato situace nastala, tuším, že by se dalo jejich umístění dohledat. Například na webu města,“ domnívá se správně, kde lze polohu dvorů nalézt.

Muž na fotografi i podle svých slov žije vedle stávajícího sběrného dvora a popisuje tamní situaci za katastrofální. Ať už co se týká hluku, nebo zvýšeného počtu nepřizpůsobivých.

Jak jsou na tom jiná města?

Většinou i ostatní města na Opavsku svá sběrná místa mají, existují ale výjimky. To je například dočasně Budišov nad Budišovkou.

V Hlučíně se například dodnes stává, že místní lidé velkoobjemový odpad odkládají do popelnic, kam nepatří. Přitom své sběrné místo mají. To se nachází v Markvartovické ulici. Zde mohou místní lidé nosit zdarma nejen velkoobjemový odpad, ale také nebezpečný odpad a elektroodpad. Od začátku loňského dubna pak zde můžete odložit také odpad z údržby zeleně. Otevírací doba je zde ve všední dny od 8 do 17 hodin. V sobotu jen dopoledne.

I ve Vítkově mají svůj sběrný dvůr. Ten se nachází v Dělnické ulici v areálu TS Vítkov. Odpad zde místní obyvatelé mohou nosit vždy první sobotu v měsíci od 8 do 12 hodin. Odebírají se zde využitelné složky odpadu včetně nebezpečných složek odpadu komunálního. Dvakrát ročně pak ve Vítkově mají mobilní sběr objemového odpadu z domácností. A to vše bezplatně.

V Budišově momentálně sběrný dvůr není, uvažují ale o jeho zřízení. „Vzhledem k tomu, že si v budoucnu budeme svážet odpad sami, sběrné místo by se Budišovu hodilo,“ uvedl místostarosta Budišova nad Budišovkou Patrik Schramm. V areálu Správy lesů a technických služeb (SLTS) mají také možnost Budišovští zanést elektrozařízení do E-domků.

„Sběrné suroviny jsou od 1. ledna zavřené, neboť město dalo firmě Ritschny výpověď z nájmu pozemku. Chceme si je provozovat sami, nejpozději k 1. dubnu budou opět otevřeny, zda budou na původním místě, nebo v areálu SLTS, je zatím v jednání,“ dodal Schramm.

Tomáš Pustka, Zuzana Urbánková, Klára Jarošová