Zhoršení kvality vzdělávání a odchod kvalitních pedagogů do soukromého sektoru i do zahraničí. K tomu vede podle rektora Slezské univerzity v Opavě Pavla Tuleji dlouhodobé podfinancování, se kterým se veřejné vysoké školy v České republice potýkají.

S návrhem rozpočtu na rok 2018 je proto nespokojen. Pokud se navržená částka pro financování veřejných vysokých škol nezvýší, zváží na začátku září společně s ostatními rektory zapojení se do protestních akcí.

SNÍŽENÍ O TŘI MILIARDY

Rada pro výzkum, vývoj a inovace předložila návrh ve výši šestatřiceti miliard korun, Ministerstvo financí ČR však tuto částku před předložením vládě o tři miliardy snížilo. Přestože bývalá ministryně školství Kateřina Valachová chtěla finance pro veřejné vysoké školy oproti loňskému roku zvýšit o 4,5 miliardy korun, současný návrh počítá s navýšením jen o sto milionů korun.

Podle místopředsedy Rady vysokých škol Tomáše Opatrného návrh neřeší současné podfinancování českých vysokých škol. „Tento stav je akademickými obcemi veřejných vysokých škol vnímán silně negativně. Stejně jako v roce 2017 to budou pouze pracovníci vysokých škol, kteří se nebudou podílet na všeobecném nárůstu mezd ve veřejném sektoru a na růstu ekonomiky,“ sdělil.

Rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja porovnal současnou finanční situaci s rokem 2007, kdy byl počet posluchačů veřejných vysokých škol přibližně stejný jako letos.

„Zatímco v roce 2007 byly veřejným vysokým školám poskytnuty prostředky ve výši 23,91 miliard korun, v roce 2017 byla tato částka o 3,96 miliardy nižší,“ uvedl rektor.

Kvůli nedostatku financí podle něj hrozí odliv „mozků“. „Vždyť jen na Slezské univerzitě v Opavě se v případě akademických pracovníků hrubá mzda pohybuje pod hranicí 27 tisíc korun,“ vyjádřil se k situaci Pavel Tuleja.

Doufá však, že se nový ministr školství Stanislav Štech s ministrem financí Ivanem Pilným dohodnou na navýšení prostředků. O zapojení se do protestních akcí tedy rozhodne až v září.

Dominika Sladká

Ilustrační foto
Nové kanalizace buduje řada obcí