TÉMA: Kina na Opavsku

Také zdejšímu kinu v Národním domě hrozí, že v blízké budoucnosti ztratí přístup k novým filmům, které jsou distribuovány pouze na digitálních nosičích, a tak ztratí i své diváky. Rychlému přechodu na digitální projekci brání především velmi vysoké pořizovací náklady digitálního vybavení, které jsou pro „malá“ kina velkou zátěží.

V případě hradeckého kina citelně zasáhne do rozpočtu města. „Jak nám nepovídají konzultace, digitalizace hradeckého kina včetně nového ozvučení by stála minimálně dva miliony korun,“ říká na toto téma tisková mluvčí radnice v Hradci nad Moravicí Jitka Kotačková. A dodává, že město prověřuje možnosti, za kterých by na své plány získalo dotaci.

„Ovšem vzhledem ke stávajícímu technickému i jinému vybavení kina, počtu promítacích dnů, míry návštěvnosti, výše vstupného a dalších aspektů jsme zjistili, že státní či jiná dotace je pro taková kina v současné době téměř nedosažitelná. Navíc nejen kinosál, ale i celý Národní dům je před plánovanou celkovou rekonstrukcí,“ říká tisková mluvčí.

Součástí plánované rekonstrukce Národního domu je také kino. Některé návrhy na úpravu této historicky cenné budovy jsou velmi futuristické, jiné o poznání střízlivější.

Přestože bude kino nejspíš ještě nějaký čas používat starou technologii, diváci se zatím uzavření kina v Hradci bát nemusejí. Některé filmové společnosti se údajně rozhodly vyhovět požadavkům nedigitalizovaných kin a i v druhé polovině roku budou distribuovat filmy ještě na klasických 35 mm kopiích. I když v daleko menším počtu.

„Věříme, že se nám přesto podaří uspokojit návštěvníky hradeckého kina kvalitními filmy a že kino při svých středečních promítáních o své diváky nepřijde,“ doplnila ještě Kotačková. V současné době je v kině vstupné 40 korun, což prý odpovídá kvalitě interiéru a vybavení, a průměrná návštěvnost dosahuje osmdesáti diváků, což na dnešní poměry v podobných kinech není zase tak málo.

Opavský Mír by jen promítání neuživilo

Poslední vlajková loď mezi opavskými biografy – kino Mír – se sice ještě stále drží nad vodou, nemá to ale zdaleka lehké. Navíc podle informací, které má k dispozici vedoucí kina Martin Žižlavský, se tady prý žádné úpravy a digitalizace v nejbližší době neplánují. Zatím v Míru funguje normální provoz.

„Promítáme každý den, kdy pravidelné pondělky, případně čtvrtky, jsou vyhrazeny pro filmový klub. Počet návštěvníků na filmy je v průměru padesát lidí,“ říká Martin Žižlavský s tím, že ceny vstupenek na jednotlivá promítání se pohybují kolem 80 až 90 korun. Nicméně, údajně už jsou pryč doby, kdy si vystačil provoz zdejšího biografu s pouhým pouštěním filmů.

„Pokud by kino mělo fungovat jen na promítání filmů, je to ztrátové,“ nenalhává si nic Žižlavský. S dalším fungováním musejí biografu vypomáhat doplňující programy a akce. Sál se pronajímá pro různá divadelní představení, koncerty, přednášky, projekce a jiné veřejností hojně navštěvované a oblíbené kulturní pořady.

Svou podporu poskytuje Míru navíc také opavský magistrát. To vše ale neznamená zcela jistě, že se mu podaří přežít rok 2013. Už jen proto, že by mělo ve slezské metropoli začít fungovat nové multikino, které k sobě bezpochyby strhne alespoň zpočátku pozornost většiny filmových fanoušků.

„Je mi jasné, že bez digitalizace kino jako takové od roku 2013 nemůže konkurovat digitalizovaným kinům. Je tady však sál, který je ideální na již zmiňované kulturní akce, které jsou hojně navštěvovány, a ten by bylo škoda zavřít s kinem,“ vyjadřuje svou naději na závěr Martin Žižlavský.

Hlučín uzavřel kino, ale promítání bude

Hlučínské kino je mimo provoz. Podle vedení Kulturního centra Hlučín, je to opatření jen dočasné. Kino v Hlučíně bojovalo s životaschopností už loni. A tak se vedení rozhodlo jeho provoz omezit a nepromítat pravidelně. Důvodů k tomu bylo hned několik.

„Přibližně osmdesát procent filmů se dnes distribuuje pouze v digitální podobě, a proto přivézt do Hlučína divácky atraktivní nový film na klasickém filmovém pětatřicetimilimetrovém formátu je prakticky nemožné. To samozřejmě znamená úbytek diváků a neschopnost ekonomické rentability kina,“ říká k situaci ředitel Kulturního centra v Hlučíně Zdeněk Kačor.

Loni tak kino ještě nějak udrželi, ale přišla zima. A muselo se začít topit. „Platby za topení a energie samozřejmě přes zimní měsíce naskákaly, a tak jsme se rozhodli pro nejmenší zlo – a to kino uzavřít. Doufejme, že jen dočasně,“ konstatuje Kačor s tím, že ale nechtějí Hlučíňany o filmy připravit úplně.

Promítat budou i nadále z DVD nosičů v prostorách kulturního centra, i když nepravidelně. Také nabízí možnosti promítání pro školy, a to dokonce takové, že si sami mohou objednat konkrétní film. „Neslibujeme nikomu pravidelná promítání, ale chceme tímto způsobem nabízet aktuální divácky atraktivní filmy, na které budeme jednotlivě zvát,“ říká ředitel kulturního centra.

Další osud kina je ale zatím hodně nejistý. Podle dohody majitelů filmů skončí letos distribuce na 35mm formátu úplně, a hlučínské kino digitální technologii nemá. Existuje sice studie modernizace kina, dokonce i varianta výstavby minikina, ale zatím chybějí peníze. A kino se bohužel nedostalo ani do TOP 10 problémů, kterou sestavili občané v rámci loňské ankety.

Ve Štěpánkovicích digitalizovali už dávno

Zatímco kina v některých větších městech se teprve chystají na přechod do „digitálního věku“ a některé to ještě ani nemají v plánu, to štěpánkovické je zmodernizováno už dlouhou dobu. „Digitalizované kino už tady máme šest let. Přišlo to, jestli si dobře vzpomínám, zhruba na milion korun,“ vzpomíná místostarosta Štěpánkovic Jaromír Nevřela.

Důvody byly údajně praktické. Při starém systému by trvalo nekonečně dlouho, než by byl nějaký nový film na promítání k dispozici, a to by již dávno nebyl nový. Kinosál, který je umístěn na obecním úřadu, má mít kapacitu kolem 340 míst. Ale na případný nápis na dveřích Vyprodáno bychom zde asi museli čekat dlouho.

Na promítání, které se koná nepravidelně a odhadem tak jedenkrát do týdne, chodí prý v průměru zhruba padesát návštěvníků. To také odpovídá i celorepublikovému průměru. „Máme vůbec jedno z posledních kin v regionu a neprovozujeme ho pro výdělek, ale spíše proto, aby si mohli zdejší občané zajít i sem za kulturou,“ vysvětluje Nevřela, proč drží obec jako majitel kina ceny vstupného na minimu.

Dospělí zde platí většinou kolem 50 korun a děti dvacku. Otevření kina většinou připadne na neděli. Občas jsou k vidění ale i dva snímky v řadě – například, když se dělá promítání pro děti.

Přežije kino v Holasovicích?

Jedna z obcí, která si dosud držela své kino, byly Holasovice. Jestli to však bude platit i po přelomu příštího roku, kdy bude nutná digitalizace, to se ještě uvidí. Důvod, proč ještě Holasovičtí nevědí, co bude s jejich kinem dál, je ten, že se toto téma ještě nedostalo na jednací stůl. Zatím nechala obec alespoň zpracovat návrhy nabídek na digitalizaci.

„Ono to není jednoduché. Nejprve se musí posbírat nabídky na provedení podobných úprav, protože se samozřejmě liší, a to nejen ve finanční rovině. Zatím ale fungujeme,“ vysvětluje starosta Holasovic Václav Volný. Zároveň uznává, že budoucnost zdejšího kina není pro vedení obce na pořadu dne. „Momentálně tady teď řešíme jiné věci, takže téma kina se bude probírat až na pozdějším zastupitelstvu,“ říká Volný.

Dosud se tady promítalo jedenkrát týdně a zájem o jeho návštěvu údajně vždy projevoval rozmanitý počet lidí. Někdy se jich zde sejde jen pět nebo deset, ale občas zaplní sál pro 130 až 140 lidí mnohem více návštěvníků. Otázka je, zda budou mít v roce 2013 ještě jít kam.

Martin Kůs, Tomáš Pustka