VYBRAT REGION
Zavřít mapu

TÉMA: Obce a města na své památky pamatují

Opavsko – Bohuslavice, Ludgeřovice, Hlučín, Nové Těchanovice, Větřkovice nebo Budišov nad Budišovkou. To jsou některé z obcí a měst na Opavsku a Hlučínsku, ve kterých se v nedávné době našly čas i peníze na opravy historických objektů a památek.

16.10.2011
SDÍLEJ:

Do opravy varhan v bohuslavickém kostele se ochotně pustili i mladí.Foto: Leo Vitásek

Mnohdy dominanty těchto míst jsou totiž nedílnou součástí zdejšího života. Ať už se jedná o vzácný hudební nástroj, staletý kostel, unikátní budovu úřadu, starobylý hřbitov, kamenný most či malou kapličku, pro obyvatele jsou leckdy tyto objekty srdcem i duší jejich vesnice nebo města.

Redakce vybrala několik z nich, kde lidé spojili síly a svým památkám vdechli nový život. A to ať už za pomoci zvenčí, nebo vlastními silami.

Bohuslavičtí nechali spravit varhany

Nedávný varhanní koncert v Bohuslavicích zcela zaplnil zdejší kostel Nejsvětější Trojice. Posluchači se pak zaposlouchali do zvuků varhan, které jsou jen několik týdnů po omlazovací kúře. Varhany, které sem v roce 1952 nainstalovala krnovská firma Rieger – Kloss jako v té době největší v širokém okolí, potřebovaly po šedesáti letech používání vyčistit, naladit a také vyměnit některé opotřebované části jako například míšky nebo pera.

Jen pro zajímavost, tehdy stály 1,1 milionu korun.

A tak se tří manuálů a celkem 3600 píšťal ujal varhanář Jan Strakoš z Fryčovic a na varhanech provedl potřebné odborné práce. Vše pak Bohuslavice stálo 140 tisíc korun; zdejší úřad věnoval sto tisíc, zbytek vybrali mezi sebou farníci. Je ale nutné připomenout, že hodně peněz ušetřili zdejší lidé tím, že podle svých možností také pomohli s prací.

Jak řekl farář páter Kazimír Buba, původně se uvažovalo o celkové rekonstrukci varhan, ale hrubý odhad zněl na půl milionu korun a na to prostě nebylo. Navíc se místní chystají v příštím roce k opravě fresek v kostele, což by znamenalo pro varhany další prach. Proto byla zvolena levnější varianta a peníze, které se podařilo získat navíc, budou využity při opravě interiéru kostela.

Ludgeřovický úřad dostal historický kabát

Opravit historickou budovu obecního úřadu do podoby, jakou měl při svém postavení na začátku 20. století. To byl hlavní cíl rekonstrukce, kterou loni v říjnu dokončili v Ludgeřovicích. Než ale mohli místní přestřihnout pásku, museli kompletně vyměnit střešní krytinu i vazbu pod ní, vyměnit okna, udělat novou fasádu, uvnitř pak kompletně předělat elektroinstalaci, vystavět nové sociální zařízení a také instalovat klimatizaci budovy.

To vše jak v prostorách úřadu, tak v přilehlé hospodářské budově, kde sídlí například technická četa obce. Upraven byl také dvůr úřadu. Právě při práci na tomto prostranství byla pracovníky objevena stará studna. Ta je teď sice uzavřena a zakonzervována, místo, kde leží, prozradí jen odlišná dlažba, ale do budoucna by ji Ludgeřovičtí rádi také opravili do historické podoby, stejně jako dnes budou opravovat úřad.

Podobně jako místní kostel svatého Mikuláše byla i budova obecního úřadu postavena na začátku minulého století v novogotickém slohu a patří k nemnoha zachovalým objektům své doby v Ludgeřovicích. Jak řekl tehdy starosta Ludgeřovic Daniel Havlík, obec ze své pokladny zaplatila jen osm procent nákladů, sedm milionů se podařilo zajistit z regionálního programu Rozvoj venkova.

Hlučín opravil židovský hřbitov z roku 1814

Po téměř dvouleté práci byl v říjnu 2009 slavnostně znovuotevřen židovský hřbitov v Hlučíně. Pozemek části původního židovského hřbitova v ulici Rovniny darovalo v září roku 2007 město Hlučín Federaci židovských obcí, která jej zde chtěla obnovit. O rok později sem byly podle původního usazení postupně vráceny náhrobky. Ty, které byly nalezeny přepůlené, byly zpevněny kovovým čepem a slepeny. Malé zlomky byly uloženy do země, větší fragmenty vytvořily mozaikový povrch středové mohyly.

Po osudu židovských náhrobků léta pátral hlučínský rodák Mojmír Sonnek. „Sondou jsem prohledal celé koryto potoka Brudek, kde podle pamětníků mohly kameny skončit. Nenašel jsem tam nic. Nakonec jsem náhrobky objevil v odvodňovacím žlabu, kde jimi bylo vydlážděno koryto příkopu,“ popisuje Sonnek peripetie při hledání náhrobků.

Nalezeno bylo celkem 62 celistvých nebo přepůlených náhrobních kamenů, 130 zlomků s torzy nápisů či výzdoby a množství drobných fragmentů. Právě tyto nálezy byly základem pro znovuobnovený hřbitov, který nově zdobí kamenný kvádr s nápisem Židovský hřbitov v Hlučíně a zlomovými letopočty, doplněný symbolem Davidovy hvězdy.

Hřbitov v Hlučíně má totiž mimořádně spletitou historii. Založen byl již v roce 1814. Za druhé světové války, v roce 1943, z něj byly na příkaz nacistů odvezeny náhrobní kameny a po osvobození v roce 1945 začala část plochy bývalého židovského hřbitova sloužit jako pohřebiště vojáků Rudé armády.

Teprve až po 64 letech od války se hřbitov stal pietním místem Židů, kterým předtím byl 130 let.

Hrozilo jí zřícení, teď je ale ozdobou návsi

Hotovo! Mohli letos v květnu konstatovat dobrovolníci z občanského sdružení Za Opavu. Po měsících náročné práce namalovali zdi modrou barvou a Tomáš Skalík namontoval na hřeben střechy nový kříž. To byly poslední práce nutné k dokončení opravy zřícením ohrožené kaple na návsi v Nových Těchanovicích u Vítkova.

„Už na podzim loňského roku se podařilo dokončit venkovní omítky včetně korunních říms. Ty byly vyprofilovány šablonou podle původních říms. Břidlicí ze Lhotky jsme pokryli větší část střechy,“ uvedla Kateřina Skalíková z občanského sdružení Za Opavu s tím, že vnitřní omítky kaple byly také téměř dokončeny před zimou. „Mezitím pan Kučerka z Klokočova repasoval původní dveře, jež opatřil novým nátěrem, a vyrobil dvě nová okna.

Dveřní i okenní výplně tak mohly být do otvorů v kapli vsazeny už v listopadu,“ podotkla Skalíková.

Na jaře pak bylo vše dokončeno, a opravená kaple tak opět dotváří kolorit obce v blízkosti historických statků a areálu kostela sv. Mikuláše. A protože kapli neopravili jen zvenku, ale i uvnitř, mají teď lidé další místo pro své rozjímání a pomodlení.

Sdružení Za Opavu pomáhá kde se dá
Brumovice, Radkov, Nové Těchanovice, Mikolajice a další. Všude tam podalo památkám pomocnou ruku občanské sdružení Za Opavu. Starost a pomoc kulturním památkám v našem kraji je jednou z priorit tohoto dobrovolného neziskového sdružení. V nedávné době se mu podařilo mimo jiné zvelebit boží muka hned v trojici obcí. Byly jimi Mikolajice, Brumovice a Úvalno, kde spolek k účasti na akci vyzval zdejší starosta, který si přál, aby byl památkově chráněný objekt z období baroka obnoven tradičními technologiemi.

Podle Zdeňka Frélicha, jednoho z hlavních členů sdružení, si ale nejvíce sil vyžádal jiný nedávný úkol. „Asi největší a nejnáročnější byla oprava kaple v Nových Těchanovicích,“ tvrdí Frélich o práci na objektu, který byl dlouhodobě v havarijním stavu. V obci jsou přitom kapličky dvě a u obou se předpokládá, že byly postaveny ve stejném období, tedy pravděpodobně ve druhé polovině devatenáctého století.

Sdružení Za Opavu však neusíná na vavřínech a už se pouští do dalšího projektu. V minulých dnech semuv čele s Kateřinou Skalíkovou podařilo získat dotaci z Fondu kulturního dědictví Nadace VIA ve výši 23 tisíc korun, a to na obnovu Roderichovy kaple v Radkově-Dubové ležící pod hradem Vikštejnem.

Na akci spolupracuje spolek s obcí i místním sdružením Radkov. „Máme radost, že jsme uspěli se svou žádostí a budeme se moci pustit do opravy další památky našeho kraje,“ netají se nadšením členové občanského sdružení Za Opavu.

Větřkovičtí se vrhli na sakrální stavby

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Větřkovicích a kaplička v části Nové Vrbno prošly nebo procházejí velkou rekonstrukcí. V silně křesťansky založených Větřkovicích, čítajících necelých 750 obyvatel, finišuje rekonstrukce střechy kostela, která si vyžádá celkové náklady až ve výši 1,7 milionu korun. Jak ale potvrzuje místní farář Petr Bohačík, rekonstrukce už byla nutná.

„Podle řemeslníků byl nejvyšší čas střechu opravit, potřebovala to. Ale kdyby nedošlo k dotaci, tak by k ničemu z toho nemohlo dojít,“ tvrdí Bohačík. Dotace přitom tvoří 800 tisíc korun. „Obec na projekt nejprve schválila příspěvek sto padesát tisíc korun a dodala desky na bednění střechy. Když ale byla střecha rozebrána, zjistilo se, že stav krovů je velmi špatný, a tak bylo přikročeno k částečné výměně,“ vysvětluje starosta důvod, proč vedení obce přehodnotilo své původní rozhodnutí a odsouhlasilo další mimořádný příspěvek farnosti ve výši 200 tisíc.

Zbytek chybějících financí pro projekt má být pokryt ze sbírek místních občanů a půjčkou od biskupství. Kostel se dočká také nových laviček a informačních panelů. Úprav se dočkala také kaplička ve větřkovické obecní části Nové Vrbno. Kromě nové dlažby se rekonstrukce týkala mimo jiné vnitřních omítek, fasády, vnější i vnitřní izolace, odvodnění a vstupních dveří. Také se znovu natřela střecha.

Náklady se vyšplhaly na 391 500 korun. Využila se dotace přes 274 tisíc a zbytek zaplatila obec. Kaplička je tak už nyní k nepoznání.

Dvě stě let starý most získá nový lesk

V Budišově nad Budišovkou se mohou pyšnit kamenným mostem z roku 1773. Ten se dočkal oprav, které měly dvě etapy. Ta druhá je už ve finální fázi. Kamenný most je situován v městské památkové zóně. Poblíž něj sídlí Muzeum Břidlice a spolu s ním patří k největším chloubám města. Dvě stě let starý most osazuje o padesát let starší socha Jana Nepomuckého, která byla opravena před pár lety.

Nyní se oprav dočkal také samotný most. Rekonstrukce probíhala ve dvou fázích. Ta první byla započata a dokončena v loňském roce a stála devět set tisíc korun. Na této částce se spolupodílelo také ministerstvo kultury. První etapa zahrnovala opravu zborcené části, čištění a přespárování zdiva a opravu poškozených částí.

I letos dostalo město dotaci od ministerstva, a mohla tedy začít druhá etapa opravy, která celkově stála čtyři sta tisíc korun. Třemi sty přispělo právě ministerstvo. „Druhá etapa zahrnovala pokrytí svrchní části mostu pískovcovými deskami. Ta se nyní chýlí ke konci,“ uvedl místopředseda Budišova nad Budišovkou Patrik Schramm.

Další kulturní památka, která se dočkala za podpory ministerstva restaurace, je hlavní portál a dvě boční kamenné portály v průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Tu má pod taktovkou restaurátor Tomáš Skalík, který má „na svědomí“ například odlehčené kopie sousoší Pegasů na střeše historické výstavní budovy Slezského zemského muzea v Opavě.

Tomáš Pustka, Martin Kůs
Klára Jarošová, Lucie Orbanová

16.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

ON-LINE rozhovor s Milanem Čichoněm, kandidátem ČSSD na poslance PČR

Tento týden představíme prvňáčky ze ZŠ Šrámkova a ZŠ Kylešovice

Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka - pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic.

Souhrn fotbalového víkendu

/3 x FOTOGALERIE, VÝSLEDKY, TABULKY/ Přinášíme vám výsledkový servis víkendových fotbalových zápasů na Opavsku a Hlučínsku.

Cyklostezka do Hradce je přetížená, v příštím roce by mohla vzniknout další

Někdy to na ní vypadá spíše jako na dálnici v době dopravní špičky. Řeč je o cyklostezce, která spojuje Opavu s Hradcem nad Moravicí.

Bobři vyvolávají emoce. Mnozí rybáři je vidí neradi

Před lety mnozí vítali návrat bobra do přírody, dnes bývá často trnem v oku zejména rybářům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení