V současnosti Kanoe klub Opava patří k absolutní české špičce. S trochou nadsázky můžeme říci, že se jedná o továrnu na talenty naší kanoistiky, která vychovala hned několik mistrů světa nebo Evropy. Ne vždy tomu ale bylo tak. Před padesáti lety neměli místní vodáci vůbec nic.

„Tenkrát mně bylo čtrnáct, Daliborovi jedenáct a nikdo z nás o kanoistice nic nevěděl," vzpomínal na začátky čestný člen KK Opava a bývalý šéftrenér oddílu Jiří Mrůzek. Jeho současný nástupce Dalibor Slovák vzápětí doplnil: „Když to tak vezmu, tehdy jsme neuměli ani pádlovat." Kdepak, cesta od píky má své kouzlo. Vždyť ještě v roce 1962 se na území Opavska nenacházela jediná loděnice.

První se postavila až o rok později v Dolním Benešově. „Na počátku byl stěžejní osobností Miroslav Bujnoch," vypíchl Jiří Mrůzek. Druhá loděnice vznikla během roku 1965 v Kravařích. Stále to však nebylo úplně ono. „Měli jsme to trochu z ruky. Neustále přejíždět s loděmi do Benešova nebo Kravař… Chtělo to zbudovat loděnici v Opavě," prozradil Dalibor Slovák.

Základna v Heritesově ulici

A další loděnice byly skutečně postaveny. Šlo ovšem spíše o provizorní záležitosti. Jedna byla situována v blízkosti bývalého městského koupaliště v Kylešovicích a poté kanoisté přesídlili na zahradu rodiny Kreciochů v ulici Na Pastvisku v Kateřinkách. „Byly to spíš takové boudy. Potřebovali jsme se přesunout do pořádné loděnice," konstatoval Jiří Mrůzek.

A opavští kanoisté se skutečně dočkali. Jejich sídlem se měla více než na třicet let stát budova v Heritesově ulici, kousek od mostu na Kolofíkově nábřeží. „Na stavbě se podílela spousta lidí. Již zmíněný Miroslav Bujnoch, a další legendy kanoistiky v Opavě jako Jan a Ladislav Kreciochové, Petr Günzel a mnoho dalších. Makalo se po trénincích. Začalo se stavět v roce 1969 a vše bylo hotovo pět let nato," prozradil Jiří Mrůzek a ještě dodal:

„Dávali jsme do toho všechno. Stavěli jsme si také vlastní lodě. Fungovalo to skoro jako sériová výroba. Když se loď dávala dohromady, každý měl na starosti jiný díl. Uměli jsme zhotovit i jednu za den."

Dneska patří k nejlepším u nás

Nová loděnice opavskou kanoistiku posunula na vyšší level. Do klubu se nahrnula hromada mladých zájemců o toto sportovní odvětví. „Trénovali jsme opavské i mimoopavské děti. S lepšími podmínkami jsme začali dosahovat výrazných úspěchů," pokračoval Dalibor Slovák.

Období po sametové revoluci ovšem poněkud rozvířilo klidnou hladinu řeky Opavy poblíž Heritesovy ulice. Po roce 1989 se skupina tehdejších vodáků rozdělila. Parta kolem Dalibora Slováka a Jiřího Mrůzka založila svůj oddíl, který dneska známe jako Kanoe klub Opava. Vše nakonec vedlo ke zbudování další loděnice, která společně s umělým závodním kanálem vyrostla u Vojenského splavu.

„Hodně nám pomohl aktuální tajemník opavského úseku ČSTV Ladislav Kreisel. Loděnice byla vybudována za asi tři měsíce. Nastěhovali jsme se do ní v říjnu 2009. Jsme s ní stoprocentně spokojeni. Máme nadstandardní komfort, na který jsme do té doby nebyli zvyklí," shrnul Dalibor Slovák.

Patrná je tedy určitá vývojová linie. Kdyby ovšem opavský Kanoe klub nebyl tak úspěšný a nedřel na maximum, mezi českou elitu by asi nepronikl. „Člověk na to asi musí mít tu správnou povahu. Podřídili jsme tomu skutečně všechno," vysvětloval Jiří Mrůzek a současný šéftrenér KK Opava Dalibor Slovák ho vzápětí doplnil: „Když si vzpomenu na dobu, kdy jsme si dělali všechno sami, je to neskutečné. Vychovali jsme spoustu špičkových závodníků, což je pro nás největší odměna."

Hlaste se na oslavu

Organizované vodáctví na Opavsku 6. října tohoto roku oslaví své padesátiny. Šéftrenér KK Opava Dalibor Slovák z toho důvodu udělal seznam hostů. „Bude to menší rodinná akce. Sezval jsem asi sto lidí. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl," poznamenal Dalibor Slovák. Jeden ze zakladatelů opavské kanoistiky upozorňuje, že další bývalí vodáci, kterým třeba pozvánka nepřišla, se mají hlásit na následujícím e-mailu: slovakdalibor@seznam.cz.

Obrovský zájem o sjíždění Moravice

Sjíždění Moravice je bezesporu nejoblíbenější akcí vodních turistů na Opavsku.

Sjíždění Moravice je bezesporu nejoblíbenější akcí vodních turistů na Opavsku.

Musíme říci, že turistické vodáctví se na Opavsku ubíralo směrem dopředu téměř paralelně s oddílem opavských kanoistů. Asi nejvýznamnější akcí se za více než padesát let existence stalo sjíždění Moravice. S touto jarní tradicí je neodmyslitelně spjato jméno jejího zakladatele Miroslava Bujnocha. „Říkalo se mu admirál," usmíval se čestný člen Kanoe klubu Opava Jiří Mrůzek.

Prvního ročníku v roce 1958 se zúčastnily asi dvě stovky lidí. Vodácká turistika na Opavsku byla teprve v plenkách. Už tenkrát se ale Miroslav Bujnoch ukázal jako vynikající prognostik. „Stáli jsme na louce u Valšova a chystali jsme se nastoupit do lodi, když Mirek pronesl: Jednou bude sjíždět Moravici pět tisíc vodáků. Smál jsem se tomu, protože tehdy se nás na řece sešlo asi čtyřicet nebo padesát," vzpomínal Jiří Mrůzek.

Netušil, jak obrovská pravda se z toho do budoucna vyvrbí: „Asi v polovině devadesátých let byla Moravice při jejím sjíždění doslova přesycena. Mirkova slova se stala skutečností. Akce se zúčastnilo pět tisícovek lidí." Dneska už je sjíždění Moravice prestižní záležitost a zájemců o její pokoření rok od roku přibývá.

„Je to trochu zkomercionalizované. Přece jenom v dnešní době už existují půjčovny lodí a dalších věcí. Tohle dřív nebylo," dodal současný šéftrenér KK Opava Dalibor Slovák.

Vodácké začátky? Nalezená loď

První loděnice v zahrádkářské osadě v Opavě přibližně z roku 1963. Zleva: Petr Günzel, Jarka Bílková, Jirka Mrůzek, Jarek Konečný, Vlastik Mruzek. Dole: Laďa Krecioch.

První loděnice v zahrádkářské osadě v Opavě přibližně z roku 1963. Zleva: Petr Günzel, Jarka Bílková, Jirka Mrůzek, Jarek Konečný, Vlastik Mruzek. Dole: Laďa Krecioch. foto: archiv Jana Lebedy

Začátky opavského vodáctví jsou přitom docela úsměvné. Vyprávěl nám o nich člověk, který byl u jejich zrodu – Jan Lebeda. Historie celého vodáctví odstartovala jedním odpolednem v roce 1962, které spolu trávili čtyři desetiletí kluci. Mezi nimi byl právě i Jiří Mrůzek.

„Byli jsme u jednoho kamaráda vzadu na zahradě, a tam prostě ležela v trávě," svěřil se Jan Lebeda. Jednalo se o typ lodě „maňásek", což je malá celodřevěná loď pro dva. „Spolu s kluky jsme ji vyspravili a celkově dali do pořádku. A mohlo se vyrazit na Opavici," vzpomíná Jan Lebeda.

„Na loď jsme byli čtyři, takže o ni byla neustála rvačka," smál se Lebeda. Pak už měli lodě jen lepší a lepší. „Synové otců, se kterými jsem na maňásku začínal, jsou dnes úspěšnými kanoisty," uvedl Lebeda. On sám zůstal po většinu života věrný kajaku.

Voda vybrala ideálního partnera

Pro Petru a Josefa P. z Opavy nebylo sjíždění vody pouze rekreačním koníčkem. Jak oni sami říkají, voda jim vždy vybrala pro dcery ideálního partnera. Dcery mají tři a všechny okolo dvacátého roku. „Já osobně si myslím, že na vodě se pozná charakter. Je něco jiného randit ve městě, a být týden po stanem," vysvětlila Petra P. důvod, proč se s manželem rozhodli každé léto brát na vodu nejen své děti, ale také jejich přítele.

Jako cíl si vždy vybrali řeku Vltavu, kterou postupně během týdne sjížděli a přespávali v kempech podél břehu. „Někdy jsme dojeli pozdě a pršelo. Nálada byla na bodu mrazu a ještě jsme museli stavět stany. Holky v ten moment poznaly, jestli se o svého partnera mohou opřít, nebo ne. Někteří byli protivní, jiní se snažili co nejdřív vyřešit situaci a být v suchu," vzpomíná Petra P.

„Nejvíc mě ale vytočilo, když nejstarší dcera ráno pakovala stan a její přítel nad ní stál a poklidně snídal," kroutí nechápavě hlavou Petra P. Byli ale i takoví partneři, kteří na vodě holdovali alkoholu víc než v běžném životě. „Na vodě se praktikuje takzvané soulodění. To se na řece přitáhne několik loděk k sobě a koluje mezi nimi láhev alkoholu. Jeden z kluků to nezvládl a pak dokonce z lodi vypadl," směje se při vzpomínce Josef P.

Za ta léta obstál jen jeden jediný, ten je s jejich nejmladší dcerou už sedm let. „Když s námi jel poprvé, bylo opravdu hrozné počasí. Měl tenkrát kouzelnou hlášku. Že už ví, proč na té vodě lidi tak hodně pijí – aby to vůbec přežili," uzavřel Josef P. V současné době už Vltavu nesjíždějí, prý si raději zajedou občas na Moravici.

Nejvýznamnější závodníci opavské kanoistiky

Vzhledem k tomu, že kanoisté z Opavy se mohou pyšnit dlouhou historií, připravili jsme pro vás souhrn nejlepších závodníků.

Vladimír Mrůzek a Kamil Křempek – první opavští kanoisté, kteří získali angažmá v Dukle Brandýs nad Labem. Druhý jmenovaný je současným trenérem české juniorské reprezentace. Oba se objevili na světovém šampionátu v italském Val di Sole.

David Mrůzek – univerzální kanoista a jeden z největších opavských talentů. Při mistrovství světa v Brazílii získal zlato v hlídkách. Zlatou medaili si odvezl i ze světového šampionátu v raftingu.

Kamil Mrůzek – v současnosti nejúspěšnější kajakář na světě. Mnohonásobný mistr světa.

Adam Fuchsík a Petra Slováková – zazářili na juniorském mistrovství světa v Rakousku, které se uskutečnilo v roce 2003. Oba získali po třech zlatých medailích.

Tomáš Slovák – mnohonásobný světový šampión z hlídek. Od roku 2004 si z mistrovství světa ve sprintu ve sjezdu na divoké vodě pravidelně přiváží bronzové medaile. Na evropském šampionátu v Karlových Varech v roce 2005 vybojoval stříbro.

Jonáš Kašpar a Marek Šindler – momentálně největší naděje opavské kanoistiky. Před nedávnem si tito deblkanoisté dokonce vyjeli místo v české reprezentaci. Podle mnohých expertů mají obrovský potenciál do budoucna.

Petr Dušek, Klára Jarošová