VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mají řemesla zlaté dno? Některá určitě

Opava /TÉMA/ - Pokles zájmu o řemeslo je celorepublikový problém. Výjimkou nejsou ani opavské učební obory. Rodiče zkrátka častěji chtějí, aby potomek měl maturitu než „jen“ výuční list. Přitom maturitní vzdělání nezaručuje uplatnění na trhu práce o nic víc než to učňovské.

25.3.2012 4
SDÍLEJ:

O tom, že se řemeslo vyplatí, svědčí například obor cukrář. O práci cukrářů je zájem, je jich ale čím dál méně. Fotografi e zachycuje praktickou výuku žáků Střední školy hotelnictví a služeb a Vyšší odborné školy v Opavě.Foto: DENÍK / Klára Jarošová

„Práci naleznou bez problému. Nejlepší uplatnění mají pekaři, řezníci, výrobci potravin a vzhledem k množství hypermarketů také obor prodavač,“ uvedl statutární zástupce ředitele Střední školy hotelnictví a služeb a Vyšší odborné školy v Opavě Jan Ruský. „Paradoxně právě o tyto obory není tak velký zájem, jaký bychom my i trh práce potřebovali,“ kroutí nad tím hlavou Jan Ruský. 

Nejvíce preferované obory jsou pak na Střední škole hotelnictví a služeb a Vyšší odborné škole v Opavě kadeřník, kuchař a číšník. Kadeřnice mají vlastní středisko praktického vyučování v Schinzelově domě, kuchaři a číšníci například v restauraci Na Terase, Zeleném Jelenovi, hotelu Koruna a restaurace v Opavě. 

Prodavači se školí v hypermarketu Globus. Pekaři mají praxi ve Slezské pekárně v Opavě. Výrobci potravin se zase svému řemeslu naučí v Opavii. Největší pokles zájmu pak zaznamenali v oboru krejčí. „Tento obor byl kdysi zcela naplněn, v každém ročníku bylo třicet žáků. Již pátým rokem se ale vůbec neotevřel,“ uvedl Jan Ruský. 

Obdobně je na tom čtyřletý obor oděvní technik, který je zakončený maturitní zkouškou. Už třetím rokem nebyl naplněn vlivem malého počtu přihlášek. V současné době je na Střední škole hotelnictví a služeb a Vyšší odborné škole jen jedna třída. „Všichni sociální partneři, u kterých se žáci učí, podporují učně při odborném výcviku, v soutěžích, poskytují jim pracovní ochranné pomůcky, stravování a odměny za produktivní práci, dále možnost brigád v období prázdnin a uplatnění po vyučení,“ uvádí Ruský výhody řemesla. 

Další výhodou je podle něj i fakt, že nejlépe prospívající žáci mohou po obdržení výučního listu pokračovat v nástavbovém studiu a dodělat si i maturitu. „Jestli má řemeslo zlaté dno? Pokud u řemesla zůstanou a jsou šikovní, pak toto pořekadlo platí,“ zakončil Jan Ruský.

Vyučená krejčová práci najde stěží

Přestože je Petra Honová původně vyučená krejčová, práce manikérky ji vyloženě baví. foto: Deník/Klára Jarošová

O tom, že ne každé řemeslo má zlaté dno, se přesvědčila Petra Honová. Vyučila se dámskou krejčovou. Pak ale zjistila, že jí to je prakticky k ničemu. Dámskou krejčovou se Petra Honová učila na tehdejším učilišti v Husově ulici. Závěrečné zkoušky složila v roce 1998 a dostala do ruky výuční list. Pak ale zjistila, že jí je docela k ničemu. 

„Když jsem se na školu hlásila, vypadalo to, že uplatnění najdu bez problémů,“ vzpomíná Honová, která má své studio Na Rybníčku. „V Opavě byla Karnola a Slezská tvorba. Postupem času ale všechno pozavírali,“ posteskla si. „Práce jako taková mě velmi bavila, bylo to kreativní a mohla jsem se seberealizovat. Bohužel jsem ji ale nemohla vykonávat,“ dodala. 

Tak po škole chvilku prodávala oblečení, pak dělala obsluhu na soláriu. Stále jí ale chyběla tvořivá činnost, kterou měla právě jako krejčová. Před čtyřmi lety jí ale manžel koupil kurz na nehtovou modeláž. Dá se říct, že to její život obrátilo výrazně k lepšímu. „Zase mám pocit, že mohu tvořit a nějakým způsobem se seberealizovat,“ pochvalovala si Petra Honová. 

„Navíc jsem si vždycky přála pracovat s lidmi. S většinou zákaznic si skvěle popovídám a ještě k tomu dělám práci, co mě baví. Nemohu si to vynachválit,“ svěřila se. Nad otázkou, jestli by volila jinak, kdyby měla možnost vrátit čas, se chvilku zamyslí. „Těžko říct. Nikdy nemůžete vědět, jestli ten váš obor bude za pár let stále perspektivní, takže je asi nejlepší to nechat osudu,“ uzavřela.

Kostera: Cukrařina je stále můj velký koníček

Karel Kostera je dlouholetým vedoucím stěbořického pěveckého sboru. Málokdo ovšem ví, že celý život nezasvětil pouze hudbě. Kdysi se totiž vyučil cukrářem. Na začátku si přitom moc vybírat nemohl. Jeho otec řekl, že bude cukrářem a hotovo. „Tatínek mě přihlásil na cukráře. Já tehdy musel poslouchat. Bylo to někdy na začátku padesátých let. Nejprve jsem se učil u pana Paloučka v Krnovské ulici v Opavě,“ vzpomínal Karel Kostera. 

Později přišel na řadu přesun na školu do Lomnice nad Popelkou. Netrvalo dlouho a rodák ze Slavkova, který žije ve Stěbořicích, se stal jednou z největších cukrářských veličin na území Opavy. „Sem tam jsem zastupoval v Krnově, Vrbně pod Pradědem či Vítkově. Nakonec jsem se stal vedoucím v cukrárně v Janské ulici v Opavě,“ poznamenal. 

I když už je Karel Kostera nějaký ten rok v důchodu, výrobou různých zákusků se zabývá pořád. „Nedávno jsem vyrobil několik trpaslíků pro kluky z mého chlapeckého sboru. Cukrařině se věnuji stále. Je to krásná práce a také můj velký koníček,“ uvedl Karel Kostera. Dneska to již s cukráři není žádná sláva. V Opavě se tomuto oboru upíše málokdo. 

Vedoucí stěbořického sboru to však připočítá celkovému úpadku zájmu o řemesla. „V současnosti to jde s řemesly od desíti k pěti. Osobně si myslím, že třeba takový cukrář si u učení klidně může udělat maturitu,“ uzavíral šestasedmdesátiletý Karel Kostera.

Přehled některých učebních oborů

Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší odborná škola v Opavě

Dobíhající obor: Cukrovinkář – pečivář (výroba trvanlivého pečiva)
Jinak: Cukrář, výrobce potravin, kuchař – číšník, kadeřník, krejčí, pekař, prodavač, řezník – uzenář

Střední technická škola v Opavě

Strojní mechanik – zámečník, nástrojař, obráběč kovů, elektrikář – silnoproud
Strojírenské práce – zámečnické práce, strojírenské práce – obráběcí práce, stravovací a ubytovací služby – kuchařské práce

Střední odborné učiliště stavební v Opavě

Klempíř, elektrikář, truhlář, instalatér, tesař, zedník, pokrývač

Střední škola hotelnictví, gastronomie a služeb v Šilheřovicích

Kuchař – číšník, kadeřnice, cukrář

Střední škola, Vítkov-Podhradí

Karosář, mechanik opravář motorových vozidel, kuchař – číšník, kadeřník

Klára Jarošová, Petr Dušek

Autor: Redakce

25.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michal Žůrek soutěží pod číslem šest.
2

Bude Muž roku z Opavy?

Pohřešovaná Helena Kanalošová z Frýdku-Místku.
1

Policisté hledají dívku z dětského centra

Opavské kulturní léto se rozloučí multižánrovým Koupákem

/POZVÁNKA/ Městské koupaliště v Opavě ožije v sobotu 26. srpna náloží hudby a zábavy. Koná se zde totiž druhý ročník akce s názvem Koupák.

Pěstounská péče? Zájemců na Opavsku je málo

Převzít do péče dítě o to má v Opavě zájem jen velmi málo rodin. Například v loňském roce se jich přihlásilo pouze devět, z toho dvě měly zájem jen o péči na přechodnou dobu

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

AKTUALIZOVÁNO

Petr Zapalač: Chtěl jsem už první střelu proměnit v gól

/ROZHOVOR, VIDEO/ Na hřišti pobyl pětadvacet minut, i tak toho Petr Zapalač stihl hodně. Třicetiletý záložník v barvách Slezského FC se nejdříve blýskl krásnou střelou, kterou brankář Toma vyrazil. O pár minut později se rozhodl centrovat a byl z toho gól. Hlavou se trefil Jan Žídek. Slezané tak slavili cenné vítězství 2:1.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení