VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Špatně se nám dýchá a bydlí: co na to starostové?

Opavsko se jako celý Moravskoslezský kraj v současnosti potýká se dvěma vážnými problémy: s mizerným ovzduším a s nedostatkem bytů pro sociálně slabé.

28.3.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

O tom mimo jiné debatovala v Ostravě stovka starostů a dalších představitelů samosprávy na setkání pořádaném Svazem měst a obcí ČR. Jak jsou na tom v tomto ohledu města na Opavsku? Jak zdejší starostové tyto problémy řeší?

Starosta Vítkova: Nájmy nešponujeme

Téma životního prostředí a sociálního bydlení není cizí ani Vítkovsku. A jak si s ním dokáže poradit tento svérázný region? Se znečištěným ovzduším zde neválčí, tak jako například v Opavě, ale přesto se snaží udělat vše pro jeho co nejzdravější podobu.

„Snažíme se z dotací realizovat všemožné projekty na ochranu životního prostředí. V minulých letech jsme například nechali zplynofikovat poslední centrální uhelnou kotelnu, která zásobuje teplem asi dvě stě až tři sta bytů," uvedl vítkovský starosta Pavel Smolka. Jak prý navíc ví přímo od místních obyvatel, celá řada Vítkovanů se zapojila do projektu kraje a žádala o příspěvky na výměnu kotlů.

Co se sociálního bydlení týče, disponuje Vítkov mimo jiné domy s pečovatelskou službou a menším azylovým domem.

Ale město se snaží zejména krotit ceny nájmů. „Když porovnáváme nájmy v jiných městech, tak my se je snažíme nezvyšovat. Ti, co dostávají dávky, by je dostali stejně i po zdražení. Ale pracující, kteří dostávají mzdu těsně nad hranicí životního minima, bychom zdražováním do sociálně slabších vrstev naopak dostali. Proto se snažíme nájmy nešponovat," popisuje filozofii městského úřadu Pavel Smolka.

Hlučín nedostatek nepociťuje

Jestliže většinu měst Moravskoslezského kraje trápí nedostatek bytů pro sociálně slabé, Hlučín se k nim zcela určitě neřadí. Pro urgentní případy mají trvale k dispozici jeden byt velikosti 1+1.

„Domnívám se, že v tomto ohledu žádný problém rozhodně nemáme. Pro akutní případy máme v záloze jeden byt. Koupili jsme také dům s osmačtyřiceti byty, jenž by v budoucnu mohl sloužit sociálně slabým. V neposlední řadě plánujeme i zřízení šesti podkrovních bytů, které by sloužily stejnému účelu," uvedl hlučínský tiskový mluvčí Miroslav Pech a jedním dechem dodal:

„Při přidělování samozřejmě zohledňujeme, v jakém zdravotním stavu žadatelé jsou. V praxi to například znamená, že byty v přízemí dostanou přednostně vozíčkáři a podobně."

Podstatně horší to je ve městě s ovzduším. To bylo lidmi na nedávném veřejném fóru označeno jako jeden z největších problémů Hlučína. Domlouvání občanům, kteří jsou schopni spálit, na co přijdou, bohužel i zde připomíná boj s větrnými mlýny.

„Problematika lokálních topenišť je u nás opravdu citelná. Snažíme se předcházet tomu, aby lidé nepálili všechno, častým svozem odpadu. Neustále na internetových stránkách zveřejňujeme možnost výhodně si pořídit úsporný kotel. Nějaké velké zlepšení však nepociťujeme," přidal několik postřehů Miroslav Pech.

Hradec na tom také není špatně

Jako dostatečný považují i počet bytů pro sociálně slabé v Hradci nad Moravicí. V domě s pečovatelskou službou jich je celkem devatenáct a další čtyři se nacházejí přímo v budově místního městského úřadu.

„Byty jsou určeny především seniorům. Musím říct, že momentálně jich máme dost. Nedostatek nás určitě netrápí," přiznala tisková mluvčí hradeckého městského úřadu Jitka Celtová.

Vzhledem k tomu, že Hradec nad Moravicí leží v kotlině, stabilně ho hlavně během zimy trápí problémy se špatným ovzduším. V průběhu letošní zimy však situace nebyla kdovíjak kritická. „Pro město je to problém, ale díky mírnější zimě to letos nebylo až tak hrozné," pokračovala Jitka Celtová a připojila několik dalších postřehů:

„Zapojili jsme se i do speciálního projektu, v jehož rámci se zjišťuje, jakou kvalitu hradecké ovzduší vlastně má. Výsledky zatím však ještě neznáme. Měření probíhalo po dobu dvou let."

Dolní Benešov si stěžuje na legislativu

Přibližně čtyřicítka bytů pro sociálně slabé Dolnímu Benešovu zajišťuje, že o nějakém nedostatku nemůže být řeč. Lokální topeniště jsou pro místní daleko palčivějším problémem. Dolnobenešovský starosta Martin Štefek si naší redakci postěžoval, že v boji proti hříšníkům prakticky nic nezmůže.

„Na ty, co topí tím, čím se nemá, není metr. Nemůžeme na ně my jako obec a ani policisté. Je třeba upravit legislativu, aby se něco změnilo. Pokud nebude možno udělat pečlivé analýzy sazí a popele, nikam se to nepohne. Nikoho neusvědčíte. Nechápu, proč to na západě běžně funguje, ale u nás nikoliv," zlobil se Martin Štefek a jedním dechem dodal:

„I kdyby v obci, dejme tomu, s tisíci obyvateli hned 950 občanů topilo správně a 50 špatně, tak ta padesátka dokáže vesnici otrávit."

Budišov: Sociálně slabí bydlí v půlce městských bytů

Chránit ovzduší se snaží také v Budišově nad Budišovkou. „Občan města, který si v rámci kotlíkové dotace kraje vyměnil svůj starý kotel za moderní ekologický, může město požádat o příspěvek 10 000 korun na palivo. Občanům jsme také pomáhali sepisovat žádosti na nové kotle a tyto žádosti jsme také na kraj vozili," uvedl příklad místostarosta Budišova nad Budišovkou Patrik Schramm.

Pozadu město nezůstává ani co se týče bytů pro sociálně slabé občany. Budišov vlastní celkem 150 bytů, z toho je větší polovina obydlena právě sociálně slabšími. „Vzhledem k nízkým nájmům řešíme spíše jen havárie, nutné opravy a údržbu. Že bychom vyloženě podporovali bydlení pro sociálně slabé to asi ne, to jsou spíše státem podporovaní majitelé místních ubytoven," dodává Patrik Schramm.

Opava má emisaře

V Opavě se do boje proti vlastníkům domů, kteří vytápěním domů zamořují prostředí, dali i studenti. Do ulic vyrazili tzv. emisní komisaři z řad studentů Slezského gymnázia, kteří informují obyvatele o škodlivosti neekologického vytápění a na základě podnětů občanů fotí i domy, z jejichž komínů vychází znečišťující kouř. Primátor Opavy Zdeněk Jirásek (nez.) uvedl, že se na tomto studentském projektu podílí i radnice.

„Veškeré poznatky z projektu i domy, které studenti vyfotí, zveřejňujeme na městském webu. Projekt ocenil i ministr životního prostředí, se kterým jsem se nedávno setkal na půdě Slezského gymnázia. Přímo tam se rozhodl projekt zaštítit a rozšířit ho i do dalších měst po celé České republice," uvedl primátor.

Autor: Redakce

28.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

FC MAS Táborsko – Slezský FC Opava 1:2
39

II. LIGA: Táborsko - Opava 1:2

Z hlediska rizika je křižovatka poblíž Mokrých Lazců třetí nejhorší v republice.

Mokré Lazce mají rizikovou křižovatku

Hlučín jednal o Dětském ranči

Představilé města svolali tiskovou konferenci, ze které se na poslední chvíli omluvil předseda spolku Dětský ranč Josef Dudek.

Ivana Chřibková: Každé ráno se modlím, aby mě něco napadlo

/ROZHOVOR/ Veselá, pozitivní, vtipná a hlavně svým způsobem obyčejná, bez hvězdných manýrů, na které už by po vydání druhé knihy mohla mít i nárok. Taková je Ivana Chřibková, původem ze Štěpánkovic.

Víkendy v rodině velezkušeného Petra Buchvaldka bývají výhradně fotbalové

Nestárnoucí stoper Darkoviček Petr Buchvaldek v I. A třídě kroutí další sezonu. Bude jeho poslední?

Právě jsme se narodili

Vážení čtenáři, prostřednictvím našeho Deníku se opět můžete podívat na miminka narozená v opavské porodnici. Tentokrát přivítáme dvanáct holčiček a dvanáct chlapečků.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies