V archivech se žádné důkazy nedochovaly

Vystopovat informace, které by v plné nahotě odkryly to, co se na Tyršáku během nacistické okupace v letech 1938 až 1945 dělo, je v současnosti téměř nemožné. Prakticky jediným důkazem jsou svědectví pamětníků.

Jaroslav Burda, jenž bude mít odhalování desky na starosti, mohl čerpat z výpovědí svých rodičů a také jednadevadesátileté pamětnice. Právě ona je zatím jediným dosud žijícím svědkem jedné z poprav, k nimž mělo na Tyršově stadionu za války dojít.

„Zastřelena tehdy byla trojice mladíků. Přivezlo je pět vojáků, postavilo je kůlům a provedlo popravu," uvedl právě Jaroslav Burda. Jeden z těchto mužů se pamětnici zdál povědomý, proto usoudila, že ne všichni z popravených museli zákonitě být dezertéři nebo utečenci z totálního nasazení.

Existuje totiž svědectví o zastřelení Poláka, jenž pracoval na statku v Kateřinkách. Nejspíš kvůli udání i on putoval na Tyršák. Na káře byl dovezen jeho spolupracovníky, kteří museli sledovat celou popravu. „Další dva byli pravděpodobně Francouzi. Ti se pokusili o útěk z lágru v té době umístěného za nemocnicí. Pomník na Tyršově stadionu stavíme jako memento. Paměť by se lidem měla občas osvěžit," pokračoval Jaroslav Burda.

Deska bude odhalena v 16.30

Jakékoliv pátraní po spisech, které by pomohly odhalit, co všechno se na atletickém stadionu za války dělo, je bezvýsledné. Ředitel Zemského archivu Opava Karel Müller tvrdí, že ani v budoucnu se na tom asi nic nezmění.

„Projížděli jsme skutečně všechno. Jediným důkazem však zůstávají svědectví pamětníků. Archiv opavského gestapa byl zničen a ani v kronice města či jiném dokumentu se nedochovala žádná zmínka o těchto popravách," vysvětloval právě Karel Müller.

Tomu, že by Tyršák v minulosti sloužil jako popraviště by se ale vůbec nedivil. „Je známo, že Němci za války právě stadiony hojně využívaly k popravám. Tohle mohl být stejný případ," uvedl ještě ředitel opavského zemského archivu.

Organizátor vzpomínky na popravené Jaroslav Burda v krátké době odhalí už druhý památník. O víkendu totiž představil nestejně vysoké části žulového kamene v parku vedle auly Slezské univerzity v opavské ulici Na Rybníčku. Na tomto místě totiž stála synagoga, kterou za války vypálili nacisti.

Pamětní desku, kterou dnes v 16.30 na Tyršově stadionu dá Jaroslav Burda na odiv veřejnosti, financoval ředitel společnosti DC Vision Libor Witasek. Vstříc památníku vyšel také ředitel opavského stavebního učiliště Bedřich Štencel, jenž do výroby pamětní desky zapojil také učně stavebních řemesel. Ruku k dílu přidal i majitel pozemku Sokol Opava.

Během dnešního odpoledne se na Tyršově stadionu uskuteční také běh O nejrychlejšího Opaváka.

Petr Dušek