Škoda, která takto obci vznikla, dosahuje statisíců. Zachránit se podařilo jen tři bronzové plastiky. Vedení Háje ale rozhodlo zachráněné věci uložit na bezpečné místo a na památníky umístit jejich věrnou plastovou repliku.

„Jeden takový artefakt vyjde na padesát tisíc korun, za plastiku orlice, která byla původně na Ostré hůrce, zaplatíme ještě více. Celkové náklady na opravu památníku na Ostré hůrce tak odhadujeme na dvě stě šedesát tisíc korun,“ říká k situaci starosta Háje ve Slezsku Karel Palovský.

Původní plastika orlice, kterou letos v červnu ukradli, stála 150 tisíc korun. Proto se Háječtí rozhodli uspořádat sbírku, kterou by chtěli alespoň část nákladů získat. „Dostali jsme osvědčení o konání veřejné sbírky a zřídili bankovní účet, na který je možno zaslat finanční příspěvek,“ pokračuje starosta a dodává, že kromě toho je na obecním úřadu a v místní knihovně pokladničku, kam lze také přispět.

Zastupitelé ale nechtějí vše nechat jen na dárcích. Na posledním zasedání například rozhodli, že obec podá žádost o krajskou dotaci na obnovu těchto památek. Radní také schválili dodatek k pojistné smlouvě, kterou by se podobné případy v budoucnosti finančně ošetřily.

Z Ostré hůrky se střežily hranice

Památník odboje na Ostré hůrce je považován za symbol slezského lidu a jeho boje o místo na slunci. Byl odhalen na místě lidových táborů Slezanů v roce 1929, ale za druhé světové války byl Němci zničen. Obnovit se jej podařilo až v roce 1969.

Kopec Ostrá hůrka byl pro Slezsko vždy hodně významný. Dobrý rozhled do daleka byl důvodem, že se vrcholek nad dnešním Hájem ve Slezsku stal strážním hraničním kopcem. Řeka Opava totiž byla hranicí mezi tehdejším Rakouskem a nepřátelským Pruskem. Pak ale přišly změny a hranici už střežit nikdo nemusel.

Do podvědomí lidí se ale vrchol Ostré hůrky dostal z jiného důvodu. U příležitosti převážení českých korunovačních klenotů z Vídně do Prahy v roce 1867 zde chabičovští vlastenci zapálili vatru a o dva roky později tu 15 tisíc lidí z celého Slezska demonstrovalo za svá práva a přihlásilo Slezsko ke státní jednotě s Moravou a Čechami. Byl to první hlas Slezanů proti germanizaci.

Ostrá hůrka se tak stala místem táborů lidu, který vyjadřoval v různých dobách odpor Čechů proti rakousko-uherské nadvládě, podporu boji o samostatné Československo na přelomu devatenáctého a dvacátého století, nesouhlas s rozpínavostí fašistického Německa před druhou světovou válkou či radost z osvobození republiky v roce 1945.

Smutným osudem nedávných dějin ale je, že tyto události byly komunistickým režimem ideologicky popisované jako projevy boje pracujícího lidu proti kapitalismu a jejich organizace nepravdivě připisována straníkům s rudou hvězdou na klopě.

I dnes je z míst, kde stojí památník těchto událostí, vidět daleko do Polska.

(zdroj: web obce Háj ve Slezsku)