„Vím, že vstoupili v jednání s dalším českým městem, Chebem,“ uvedl starosta Hlučína David Maňas (ODS).

Co k tomu německou stranu vedlo? Podle starosty technické problémy, na které spolek v Hlučíně narazil. „Hřbitov má být vybudován na pozemcích, které jsou nyní v soukromých rukou, a já tudíž nejsem schopen garantovat jejich cenu. Proto mi německá strana potvrdila, že jedná s Chebem. Sdělil jsem jim, že to beru na vědomí, a že přípravné práce spočívající v ověřování vlastníků pozemků a jednání s nimi, pozastavíme,“ pokračoval hlučínský starosta. Současně zdůraznil, že pokud Lidový spolek pro péči o válečné hroby v Chebu nepochodí, nabídka Hlučína stále trvá a město je připraveno ji vstřícně řešit.

A jak možnou stavbu německého hřbitova vnímají obyvatelé Hlučína? „Negativních ohlasů je výrazná menšina. Lidé vesměs říkají, že mít zde německý hřbitov je v pořádku. Byla za mnou například jedna paní, která k tomuto účelu nabízela vlastní pozemky. Také to mě ujistilo, že naše rozhodnutí je správné,“ dodal David Maňas. Starosta míní, že poskytnout mrtvým vojákům důstojné pohřebiště je obyčejná lidská slušnost.

Podle válečných zvyklostí jsou padlí vojáci pohřbíváni v té zemi, kde zemřeli a právě tohoto aktu se zhruba 4,5 tisíce německých vojáků zatím nedočkalo. Jejich ostatky, složené ve čtyřech tisících krabic, původně skončily ve skladišti v Ústí nad Labem, odkud byly letos přemístěny do výcvikového prostoru v Brdech. Uložení na hlučínském hřbitově je do jisté míry symbolické už proto, že město bylo za války součástí německé říše a jeho muži bojovali ve wermachtu.

Pohřbení ostatků čtyř tisíc německých vojáků v Hlučíně rozhořčilo členy ostravské pobočky Klubu českého pohraničí, kterýmáblízko ke KSČM. Klub ostře protestoval i proti německému hřbitovu v Opavě, který zde byl zřízen již před několika lety. Jeho protesty však nic nezmohly.