Sci-fi? Prakticky ano. Teoreticky nikoli. Černé díry, které mohou jako jedinečné odpadkové koše (JOK) fungovat na Zemi a v obřím měřítku ve vesmíru, formou divadelního výstupu zajímavě popularizuje student oboru Teoretická fyzika Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) Slezské univerzity v Opavě Vojtěch Sysel.

Se svým nápadem se přihlásil do mezinárodní popularizační soutěže pro mladé vědce FameLab, pořádané organizací British Council. Této soutěže se účastní desítky států a v každém z nich probíhají oblastní kola a národní finále. V Česku na tento pomyslný žebříček vystoupal právě tento třiadvacetiletý student z Opavy.

Po žebříčku nahoru

První schůdek zdolal v oblastním kole ve Zlíně, kde uchvátil publikum natolik, že získal jeho cenu. Porota ho navíc poslala do národního kola v Praze.

.„Konalo se v Divadle Ypsilon. I zde jsem směřoval k tomu, že černá díra je jedinečným odpadkovým košem. Bylo nás tam dvanáct, udělovalo se pět cen a já vyhrál Cenu Českých center za rozvoj mezinárodní vědecké spolupráce.

Díky ní pojedu příští rok na stáž do Mnichova. Tamní České centrum mi zajistí kontakt s univerzitou, jež se soustředí na kvantovou informatiku, která mě zajímá," říká Vojtěch.

Černá díra nepozná zlo a dobro

Mít černou díru u kuchyňské linky by při troše opatrnosti znamenalo terno. Tento jedinečný odpadkový koš má totiž tři úžasné vlastnosti: je bezedný, takže ho nemusíme vynášet, dokonale recykluje a navíc ve formě záření uvolňuje elektromagnetickou energii, díky níž zmizí naše závislost na energetických firmách vyrábějících elektřinu.

„Čistě teoreticky bychom mohli mít svůj JOK doma každý. Spolkne všechno, nepozná dobro a zlo. Černé díře je to jedno, hlavně že se nají. V opačném případě se vypaří," usmívá se Vojtěch.

Zbláznil bych se z toho

Byl to právě fenomén černých děr, co ho ke studiu fyziky na opavské FPF přilákalo. Zdejší astrofyzikové se totiž na tento stále tajemný jev zaměřují a zkoumají ho. „Jít sem studovat, to bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí," oceňuje studium Vojtěch.

Černé díry považuje za jednu z největších záhad, vchod do jiných vesmírů. „Jsou tajemné i jednoduché. Nevíme, co mají uvnitř. Mohl by tam být i bod, v němž je zastaven čas," podotýká.

Současně přiznává, že i když ho černé díry fascinují, nemůže v jejich studiu pokračovat: „Zbláznil bych se z toho. Chci se raději věnovat kvantovým počítačům a biologickým systémům."

Fyzik, který nesnášel fyziku

Jako dítě měl prý obrovskou fantazii. Fyziku ve škole nesnášel, nerozuměl jí, připadalo mu, že pro fantazii v ní není místo. Pak ale přišel okamžik, který vše změnil. V městské knihovně v Tišnově, kam chodil na místní gymnázium, náhodně narazil na knížku ruského kosmologa Igora Novikova Černé díry a vesmír.

Uhranula ho a jeho život obrátila, jak sám říká, o 180 stupňů. Tak se z mladíka, který v dětství snil o tom, že bude psychologem nebo dálničním policistou, stal fyzik. Nadaný fyzik s fantazií, která je podle Vojtových slov vedle píle a vytrvalosti nejdůležitější schopností, jíž je člověk obdařen.

-azu-