„Pocházím z Krnova, kde jsem od pěti let chodila do místního tanečního kroužku. Prošla jsem si všemi možnými styly, ale asi ve třinácti mi k srdci přirostlo disco, v němž jsem se chtěla dále rozvíjet. V patnácti jsem už začala pomáhat i s tréninky a později jsem začala přemýšlet nad vlastní školou," uvedla Daniela Riesová.

Nakonec odešla do Opavy, kde žije také část její rodiny.

Stěžejní pro ni byl červen roku 2008, kdy ve víceúčelové hale ukázala disco dance opavskému publiku. „V představení vystupovaly děti z Krnova, které jsem cvičila. Přišly se podívat základní i mateřské školy. Seznámili jsme je s tím, co vlastně tento styl obnáší, rozdávali jsme letáčky a zvali je do naší nově otevírané taneční školy. V září jich přišlo hodně a hned první rok se jich u nás udrželo asi 120," vyprávěla Daniela Riesová.

působí už tři roky také jako porotce u tanečních soutě- ží. Do budoucna by si ráda dodělala licenci i na zahraniční závody.Tančit se musí hlavně srdcem

Její taneční škola nemá v Opavě konkurenci. Čemu to přisuzuje? „Myslím, že tehdy před osmi lety jsem přišla s něčím úplně novým, nic podobného tady nebylo. Sama jsem si vychovala trenéry, kteří ve škole nyní působí. Snažím se vše dělat srdcem, do ničeho děti nenutit. Mám se všemi opravdu hezký vztah. Důležité je, aby si své vystoupení užily, přivézt za každou cenu medaili není klíčem k úspěchu," poznamenala.

V současnosti působí v Taneční škole Dance4Life sto osmdesát tanečníků ve věku od tří do dvaadvaceti let a podobné číslo si škola udržuje už čtyři roky.

„Prioritou jsou však pro nás děti od pěti do osmi let, na tom si hodně zakládáme a hodně s nimi také vyhráváme. Například Jasmínka Vaňková začala tančit, když jí byly dva roky. Teď je jí šest a má před sebou úžasně rozjetou taneční kariéru stejně jako její starší sestra, která u nás také tančí," sdělila Daniela Riesová.

Nejúspěšnější taneční sezona

Letošní taneční sezona se chýlí ke svému konci a to je vždy ten správný čas bilancovat, jaká byla. „Osmá sezona byla jednoznačně ta vůbec nejúspěšnější, jakou jsme kdy zažili. Asi nejvíc se na tom podepsal titul mistrů světa v disko dance, který na podzim v německé Bochumi získala malá skupinka dětí do jedenácti let. Ale i mnoho dalších úspěchů od regionálních po celorepubliková kola. Dohromady jsme se v jarní sezoně účastnili 13 soutěží a přivezli si celkem 63 medailí," pochvalovala si výsledky svěřenců Daniela Riesová.

ŠESTILETÁ JASMÍNA Vaňková je nadějnou malou tanečnicí. V Dance4Life začínala už jako dvouletá.Mnoho ocenění

Od poloviny března do začátku června mají za sebou 17 soutěžních dní ze 13 různých akcí. Z toho získali 32 prvních míst, 22 druhých a 9 bronzových příček. „Velice úspěšné bylo mistrovství České republiky v Praze, kam se vypravilo 120 tanečníků, kteří předvedli devět formací a z toho šest jich přivezlo mistrovský titul.

Děti do 11 let se svou choreografií Není Havaj jako Havaj probojovaly do Grandfinále mezi TOP 10 choreografií z celé České republiky napříč všemi tanečními styly," pokračovala. S touto choreografií a ještě s číslem Pekelná jízda se děti v této skupině staly mistry a vicemistry České republiky v extralize nejvyšší výkonnostní třídy. Dalšími mistry ČR se staly Děti B s choreografií Armádička a také nejstarší tanečníci, kteří předvedli vystoupení s názvem If I lose myself, I lose it all.

„Vicemistry ČR se pak stali naši nejmenší tanečníci do 8 let s choreografií Kafe Latte s sebou prosím a Junioři B do 15 let s formací Come on and dance. Také jsme vybojovali ve všech kategoriích u extraligových formací postup na mistrovství Evropy a světa a zařadili se tak mezi nejlepší taneční školy na disko dance u nás," pochvalovala si Daniela Riesová.

Hlavně aby nebyla nuda

V Dance4Life se dětem snaží tréninky všemožně zpestřit. „Spolupracujeme s externisty. Máme průpravu z baletu, gymnastiky a jeden fotbalista se zaměřuje na kondičku tanečníků. Neustále se snažíme tréninky o něco obohacovat," poznamenala.

Důležité také je, aby dobře fungoval kolektiv, a pozadu nezůstává ani komunikace s rodiči dětí.

„Nastálo nás tady i se mnou pracuje osm a báječně si rozumíme. Myslím si, že je na první pohled vidět, že to děláme s láskou a baví nás to. S rodiči také vycházíme perfektně, osvědčila se nám hlavně komunikace přes e-mail. S malými dětmi jezdí na soutěže maminky, vždycky se nějak spolu domluví. A je to pro ně pokaždé pěkné zpestření víkendu, společně se pobaví, zasmějí a hlavně mohou sledovat krásné výkony svých ratolestí," uvedla Daniela Riesová.

Pohoda v kolektivu se pozitivně odráží také v dětech samotných. 

„Vyhrávat se dá i bez nějakého šíleného tréninkového drilu. Tanec se musí dělat s chutí, s láskou a pro radost a musí to člověka naplňovat. A pokud tady toto z trenérů nějakým způsobem vyzařuje, působí to na děti přímo magicky," uzavřela Daniela Riesová.

Veronika Bernardová