Zalesněný objekt hory nad Dvoreckou plošinou působí romanticky a její dobře vytvarovaný hřibovitý útvar uvnitř kráteru působí jako obelisk či pomník dávným bohům. Výchozím bodem je obec Guntramovice, kam se dostaneme z Budišova nad Budišovkou nebo z Dvorců na Moravě.
Modrá turistická značka vede z obce Guntramovice údolím říčky Budišovky. Půjdeme-li však dál po cestě a za lesem odbočíme vlevo po polní cestu, přijdeme k zajímavému památníku Cesty česko-německého porozumění na místě bojiště z doby prusko-rakouských válek.
Meteorologickou stanici Červená hora stojí za to vidět
Meteorologická stanice Červená je nejodlehlejší stanicí v celé síti meteorologických stanic a je i nejkrásnější. Je původní, zachovalá. Už za války zde byla naváděcí stanice pro Luftwaffe, měla krycí název Wheaterstation.
V roce 1952 tady byla postavena budova meteorologické stanice, původně pro potřeby střelnice v nově vzniklém vojenském prostoru Libavá. Stanice měřila balistický vítr pro dělostřelectvo.
Ale již v r. 1954 byla stanice předána Hydrometeorologickému ústavu v Praze a od té doby je začleněna do civilní profesionální sítě. Hlavní provozní náplní je synoptické a klimatologické pozorování počasí. Měří a pozorují se tyto prvky: teploty, vhkost, tlak vzduchu, směr a rychlost větru, dohlednost, srážky, sněhová pokrývka, sluneční svit, výpar, oblačnost, stav a průběh počasí, všechny meteorologické jevy, náhlé změny počasí a další.
V roce 1970 byl zaveden nepřetržitý provoz, v roce 1990 byla stanice poloautomatizována. Zprávy jsou každou hodinu předávány do meteorologického centra v Praze. Kromě meteorologie stanice vykonává některé další činnosti pro jiné organizace.
Pro astronomickou observatoř v Ondřejově se provádí fotografování meteoritů, pro Ústav fyziky země se provádí seismické měření, pro laboratoře čistoty ovzduší měření oxidu síry, dusíku, poletavého prachu a obsah těžkých kovů ve srážkách. Pro Ústředí radiační monitorovací sítě se měří radiace v ovzduší.
Náš výlet po Červené hoře zakončíme prohlídkou červenobílé věže telekomunikačního vysílače a po modré značce se vrátíme zpět do Guntramovic.
Zastavte se u památníku bitvy u Guntramovic
Chodník před pomníkem nese název Cesta česko-německého porozumění. Památník na místě hromadného hrobu vojáků prusko-rakouské bitvy z roku 1758 je doplněn o cestu, tvořenou upomínkovou dlažbou ze slezské žuly, kterou zde věnovala jak města, různé organizace, tak i jednotlivci.
Mimo národních účastníků cesty lze najít i kamenné kachle z Německa, Rakouska, Polska, Francie, ale i ze zámoří. Jak uvádí zdejší informační tabule, smyslem této CESTY je, aby každý jednotlivec, skupina lidí či organizace, mohli svým symbolickým základním kamenem, položeným na skutečnou cestu, prezentovat svůj zájem na budování dobrých vztahů mezi národy, které zde žily a žijí.
Tato cesta začíná u kříže coby symbolu smíření a míří do budoucnosti. Polní cesta nás zavede dál ke Zlaté lípě, pod kterou dle pověsti odpočíval generál Laudon. Zde narazíme na modrou turistickou značku. Od lípy vede neznačený chodník (přibližně dál ve směru příchodu) ke kráteru sopky.
Zlatá lípa je opředená legendami
Legendami opředená Zlatá lípa byla vyhlášena památným stromem v roce 1998. Tehdy měla obvod kmene 357 cm. Roste v nadmořské výšce 719 m. Její stáří se odhaduje kolem 300 let. Jde o exemplář s bizarně utvářenou pravidelnou korunou, která vznikla častým ulamováním větví v extrémních podmínkách.
Má hustou kompaktní zaoblenou korunu. V koruně je několik suchých větví a pahýlů, na rovném a průběžném kmeni jsou dutiny vzniklé v místech nezhojených ran po odlomených větvích. V dutinách hnízdí sovy. Ošetření proběhlo v roce 2007.
V blízkosti stromu jsou jámy po hledačích pokladů. Existuje pět verzí pověsti o původu pokladu. Nejzajímavější, a ke generálu Laudonovi se vztahující, je historie z období pruských válek. Pruský král Bedřich II. obléhal roku 1758 Olomouc.
Když v jeho ležení docházely potraviny a střelivo, nechal je přivézt asi 5 000 vozy, které doprovázelo 10 000 vojáků. Úkolem rakouských generálů Laudona a Siskowitze bylo toto vojsko zajmout a vozy se zbožím zkonfiskovat. Dne 28. června zaútočil Laudon na Prušáky u Guntramovic.
V koloně zavládl takový zmatek, že celý 29. červen se kolona dávala do pořádku. Když se 30. června vojsko s vozy dalo opět do pohybu, napadl je Laudon z jedné strany a Siskowitz z druhé. Prusům nezbylo nic jiného, než se stáhnout zpět do Opavy. Rakušané ukořistili 4 000 vozů a 6 kanónů.
Z ukořistěných peněz poslal Laudon údajně milion tolarů do Vídně. Bedřich II. po válečné poradě 1. července odtáhl od Olomouce a vrátil se svým vojskem do Pruska.Namístě bojů stojí od roku 1858 železný kříž.
Vypravuje se, že ve zmatku v bojích se podařilo některým vozkům ukrást z vozu, na kterém byla naložena královská pokladna, soudky se zlatem a zakopat je v okolí. Tito lidé pravděpodobně zahynuli v boji. Ještě dlouho pak při orání nebo kopání lidé nacházeli zlaté mince a jistě mnohý z místních lidí vděčí za svůj blahobyt právě těmto nálezům.
A protože nejvíce zlata bylo vykopáno v okolí staré lípy na Červené hoře, říká se jí Zlatá lípa. Bitva u Guntramovic byla definitivním zlomem v boji o Moravu. Byl to první velký úspěch Ernsta Gideona von Laudon, za což byl povýšen do hodnosti polního podmaršálka.
Po modré značce pak pokračujeme směrem k lesu a k meteorologické stanici na vrcholu Červené hory.