VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vznik Československa se protahoval kvůli Těšínsku a Hlučínsku

Po vzniku Československa v říjnu 1918, především ale v následujících měsících listopadu a prosinci, sužovaly tehdejší Moravskou Ostravu obrovské zmatky. Vedle českých obyvatel byly zde silné německé a polské národnostní menšiny, které vytvoření samostatného státu Čechů a Slováků nepřály, bolševičtí radikálové provolávali hesla o světové revoluci.

28.10.2015 7
SDÍLEJ:

Na snímku ze 4. února 1920 promlouvá k nevelké skupině občanů Hlučína velitel československých jednotek, které město obsadily. Foto: archiv MÚ v Hlučíně

Vytvořený zemský národní výbor a jeho okresní ostravská odnož jen s velkým úsilím udržovaly pořádek. Navíc byly v této vzrušené době odváženy ze severu Moravy a Slezska ze skladů obiloviny do Rakouska.

Knotkova zpráva

Pravda je, že jako první rozšířil 28. října 1918 zprávu o revoluci a vyhlášení samostatného státu Čechů a Slováků šéfredaktor ostravského Moravskoslezského deníku Ladislav Knotek.

Do hotelu Slavia pak byli svoláni zástupci všech politických stran a vytvořili dvanáctičlenný národní výbor v čele s bývalým říšským poslancem Janem Prokešem.

Jen s obtížemi se dařilo přimět české důstojníky, aby začali vytvářet jednotky česko-slovenské armády; prvními ozbrojenými složkami byly oddíly Sokola.


Obrovská manifestace na podporu nového československého státu se uskutečnila v Ostravě několikrát. Ta na pamětním snímku je z 10. listopadu 1918. Hlavním řečníkem byl Jan Prokeš. Foto: Ostravské muzeum


Především ale Jan Prokeš svým vlivem docílil toho, že v Moravské Ostravě nedošlo k divokým excesům a násilí, nedokázal ale zabránit, aby „prozatímní dělnické soudy" nezačaly vyhazovat z některých podniků protičesky zaměřené úředníky a techniky.

Plně ozbrojené československé vojsko pak uspořádalo přehlídku, předvedlo svou sílu, zabránilo nepokojům a rabování potravinových skladů.

Národnostní spory

V té době byl v čele města nadále německý starosta Hans Ulrich. Jan Prokeš jménem národního výboru vyzval městské zastupitele zvolené ještě v době monarchie k rezignaci. Ti to ale odmítli v očekávání, že spory o Těšínsko a Hlučínsko pomohou jejich snaze o ustavení neutrálního slezského státu.

Teprve 27. prosince 1918 podali městští zastupitelé v Moravské Ostravě hromadnou demisi. Moc pak převzala správní komise a vládním komisařem (s pravomocemi starosty) se stal sociální demokrat Jan Prokeš, druhým náměstkem byl zvolen bývalý starosta Hans Ulrich. Tím byly i v tomto městě definitivně ukončeny spory o vedení radnice.

Nesouhlas s připojením k Československu vyjádřili Němci v Opavě a Novém Jičíně, chtěli být součástí takzvaného Sudetenlandu, sídlo jeho sněmu bylo vytvořeno v Opavě, hejtmanství pak ve Fulneku, v jehož čele stál Leo Schubert, který shromáždil ozbrojenou vojenskou jednotku Landwehru.

Tyto separatistické pokusy byly ukončeny až českým vojskem. Odmítavé stanovisko k novému státu se projevilo také v Hlučíně. Teprve 4. února 1920 dorazilo na Hlučínsko české vojsko a na radnici začalo jednání. Dá se říci, že se situace uklidnila díky projevu hlučínského faráře Huga Stankeho, který sliboval za věřící, že chtějí být dobrými občany nové republiky. Poté byla v kostele sloužena slavnostní mše.

Spor o Těšínsko

Složitější situace byla na Těšínsku, na které si jako celek dělalo nároky Polsko, jednání se zástupci zemí Dohody byla velmi složitá, stejně jako jednání mezi polskou a českou vládou. Zatímco prezident Masaryk byl pro silové řešení, Edvard Beneš, který zastupoval Československo na pařížských jednáních, upřednostňoval diplomatický postup.

Když se ale chystaly polské volby i na území, které si nárokovalo Československo, vyhrotila se situace natolik, že na Těšínsko vstoupila 21. ledna 1919 československá armáda a velmi rychle jeho část obsadila. Teprve poté dohodové mocnosti přesně vymezily hranice a tím byl spor o Těšínsko ukončen. Uzavření sporů o Těšínsko a Hlučínsko mělo vliv i na samotnou Ostravu, protože teprve poté povolila vláda spojení sedmi obcí: Moravské Ostravy, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabůvky a Nové Vsi.

Do čela zvětšeného města byl zvolen opět Jan Prokeš, na nové radnici měli Češi 31 zástupců, Němci devět a Židé dva. Tím vlastně skončila většina místních sporů a začalo úspěšné demokratické, hospodářské i politické období.

Autor: Boleslav Navrátil

28.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cyklostezka. Ilustrační foto.

Cyklostezka má spojit Kravaře s Benešovem

Veřejné prostranství v okolí Červeného kostela v Hlučíně. Ilustrační foto.

Červený kostel se dočká změn

Souhrn fotbalového víkendu

/VÝSLEDKY, FOTOGALERIE/ Přinášíme vám výsledkový servis víkendových fotbalových zápasů na Opavsku a Hlučínsku.

Festival Hrady přilákal do Hradce tisíce návštěvníků

/VELKÁ FOTOGALERIE/ Na dvou pódiích se vystřídala dvacítka kapel a interpretů

V pondělí začíná rekonstrukce jedné z hlavních opavských dopravních tepen

Od Domu kultury Petra Bezruče v Opavě až po obchodní centrum na konci Kateřinek se bude pokládat nový asfalt.

AKTUALIZOVÁNO

II. LIGA: Opava – Sokolov 0:0

/VIDEA, FOTOGALERIE/ Po střeleckých hodech přišel půst. Opavští fotbalisté v sobotu na domácím trávníku uhráli se Sokolovem pouze bezbrankovou remízu. Slezané přitom v prvním poločase měli několik šancí, ani jednu ale neproměnili.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení