Oldřich Dušek: Kdo zasel brzy, bude bez úrody

Jaká bude letošní úroda? Otázka, kterou si nyní pokládá nejeden zahrádkář, a to zejména kvůli dubnovým a květnovým mrazíkům. Naše redakce proto navštívila Oldřicha Duška, který má zahrádku u Staré silnice a s pěstováním ovoce a zeleniny má dlouholeté zkušenosti.

„Letos mi kompletně odešlo víno. A přitom krásně plodilo, loni jsem jej měl tolik, že jsme tomu nechtěli věřit. Bohužel se na něm podepsaly mrazíky," ukazuje Oldřich Dušek na seschlé větve rostliny a pokračuje: „Kromě toho jsem přišel i o všechen rybíz. Ať už červený nebo černý. Vypadalo to, že jej bude hodně, ale bohužel. Snad zůstane alespoň angrešt, tady to zatím vypadá nadějně," konstatuje.

Výčet letošních ztrát pak završí pohledem na některé okrasné keře u plotu své zahrádky. „Tyto keříky jsou také mrtvé, úplně suché, žádné pupeny. A stejně jsou na tom také růže."

Co se ovocných stromů týká, rostou Oldřichovi Duškovi na zahrádce jen jabloně. „Jedna rovněž nebude mít vůbec nic. Meruňky a broskve sice nemám, ale od lidí vím, že jim pomrzly a letos zůstanou bez úrody. Vždycky říkám, že není třeba nikam spěchat. Kdo totiž zasadí vše ven moc brzy, nemá nic. A zvlášť to platí pro letošní rok.

Já nemám skleník, a tak jsem radši se vším počkal až po těch květnových mrazech," dodává Oldřich Dušek.

Bude málo meruněk, broskví a také brambor

Zdroj: DENÍK / Petr Dušek

Černé scénáře zahrádkářů o tom, že letos možná nebudou mít ani co sklízet, nemusí být až tak horké. „Jsme teprve na začátku. Nicméně mám informace, že dubnové a květnové mrazíky hodně ovlivnily úrodu broskví a meruněk, čili dříve kvetoucích stromů. Jabloní se to až tolik dotknout nemuselo.

Sklizeň brambor letos ale určitě poznamenána bude. Hodně nedočkavců je nasadilo už v březnu a některým dodnes nevyrostly. Kdo počkal do dubna, ještě mu také mohly pomrznout," vysvětlil předseda opavských zahrádkářů Lubomír Fišer.

Podle něj je na místě trpělivost. „Naši předkové vždycky počkali až do květnových mrazíků, a až teprve pak brambory nasadili. A měli je vyšší než ti, kteří se do toho hrnuli dříve. Je i důležité, kde přesně studené počasí zasáhne. Někdy stačí i hodina dvě a je dokonáno. Kdo zasadil do skleníku, neměl by o úrodu přijít," konstatoval.

Důležité jsou také deště, neboť vláhu zahrádka potřebuje. „Celkově vzato by tedy letošní úroda nemusela být až tak hrozná, uvidíme," uzavřel Lubomír Fišer.

Jaké jsou škody? Jasno bude nejspíš až na podzim

Sněhová kalamita a vytrvalý déšť letos na jaře zkomplikoval život také zemědělcům na Opavsku. I když o přesné výši škod bude zřejmě jasno až později, o závratné částky by jít nemělo.

„Největší problémy jsme měli s pozemky, na kterých pěstujeme námel. Řada z nich se nachází v záplavové oblasti a po rozlití řeky Opavy se na ně dostala voda. Žito pak zežloutlo. Tato situace nastala ve Štítině," komentoval předseda představenstva ZEMĚDĚLSKÉ a.s. Opava-Kylešovice Dušan Schreier.

Jasněji o dopadu špatného počasí bude nejspíš na podzim. „Kvůli dešti jsme přišli o slunečné dny, čímž se zkracuje vegetační doba. Vliv to tak může mít například na kvalitu kukuřice. Stále je ale šance, že se to ještě dožene. Na podzim budeme chytřejší a uvidíme," doplnil.

Kylešovičtí zemědělci však už nyní tvrdí, že jara před sedmi lety letošní situace nedospěla. „Tehdy to bylo daleko daleko horší. V letošním roce totální škody, jaké evidují zemědělci na jihu Moravy, určitě mít nebudeme."