Bylo pár minut po deváté hodině. Zastupitelé seděli před svými notebooky, pod okny zataženými žaluziemi, venku žhnulo slunce a sál byl zaplněn do posledního místa. Židlí bylo málo. Opavané, kteří se přišli podívat, jak se rozhoduje o věcech veřejných, a tudíž i o jejich dalším životě, stáli. S tolika voliči, navíc z kategorie důchodců, z nichž se někteří opírali o hole, zřejmě nikdo nepočítal. Našlo by se pro ně místo, kdyby bylo před volbami?

Když dochází trpělivost

Zastupitelé se prokousávali počátečními stereotypními procedurami a poté prvními body svého programu. Vše běží v klidu, hladce, primátor Zbyněk Stanjura (ODS) drží sál stejně jako vždy na uzdě. Zastupitelé ho až na výjimky příliš nezlobí. U mikrofonu se střídají vesměs ti samí „potížisté“, kteří se ptají, korektně kritizují a navrhují smířlivá řešení: Pavla Brady (Chcete změnu? Volte mladé), komunisté Lubomír Fišer a Miroslav Opálka, Oldřich Malota (ODS) či Rudolf Chamráth (KDU – ČSL). Zdání, že Opavany vzadu v sále nezajímají závěrečný účet statutárního města Opavy za rok 2006 ani navýšení rozpočtu ani splácení úvěru poskytnutého Českou spořitelnou, a.s., a dokonce ani výtěžek z výherních automatů (ten mimochodem činí za minulý rok 4 228 776 korun) se ukáže pravdivé ve chvíli, kdy se zezadu ozve ženský hlas: „Začněte tím, co nás zajímá!“ Lidem dochází trpělivost, zajímá je bod, který je zařazen až v druhé půli programu: Zásady převodu a nabytí nemovitostí.

Jste za to placeni…

Primátor udělá výjimku a pozve ženu k mikrofonu. Dá jí v rozpravě přednost před komunistou Lubomírem Fišerem, který dává najevo, že mu to nevadí. „Proč nechcete začít tím, co občany zajímá? Jsme tu přece kvůli prodeji bytů…jste za to placeni,“ prohlašuje žena do mikrofonu. „Placeni jsou kromě mě pouze náměstci a pan tajemník. Ti, kteří sedí čelem ke mně, placeni nejsou,“ odpoví jí primátor a poté dodá: „Změnu programu navrhnu.“

SFC jeden a půl milionu

Jednání pokračuje a lidé s opět nabytou trpělivostí čekají. V sále se schvalují takové částky jako například dotace jednoho milionu korun volejbalovému klubu, sedm set tisíc korun pro Halu Opava, a.s., jeden a půl milionu pro SFC. Římskokatolická farnost Panny Marie dostane 675 000. Zastupitelé v dalším bodu přiklepnou i dotaci hendikepovanému muži, který žádá o dotaci na vozík. Původně chtěl pětapadesát tisíc, po pomoci sponzorů pětadvacet. Čtyřicet tisíc zastupitelé pošlou i zdravotníkům Slezské nemocnice na organizaci mezinárodního semináře patologů a 750 000 opavské charitě na podporu chráněného bydlení. Zastupitelé přidělují další dotace, hlasovací zařízení bez zádrhelů pípá a plátno v čele sálu ukazuje, kdo řekne ano, kdo ne a kdo se hlasování zdržuje.

Nájemník: Je to podvod

Když končí první blok jednání, primátor dodrží slovo a navrhuje přednostně do programu zařadit bod, kvůli kterému desítky občanů přišly: Zásady převodu a nabytí nemovitostí. Zastupitelé velkoryse kývnou na souhlas a může se začít. Do diskuse se jako první hlásí Petr Škarohlíd (nezávislý za KSČM). „Tyto zásady obcházejí zákon,“ pronese Škarohlíd. Primátor neváhá s odpovědí: „Neřekl jste ani jediný argument, jímž byste své tvrzení doložil.“ Před mikrofon předstupuje jeden z občanů, kterého ostatní obyvatelé bloku Mezi Trhy vybrali jako mluvčího ze svého středu. „Hájíme svá práva. Tyto zásady jsou nové a pro nás neúnosné. Nenecháme si vzít střechu nad hlavou, podle nových zásad nemáme ani možnost předkupního práva. Je to diskriminace, podvod na stávající nájemníky, odporuje to demokracii a dobrým mravům. Doporučuji nové Zásady prodeje neschvalovat,“ uvedl muž, který si za svou řeč vysloužil potlesk ostatních nájemníků.

Zásady šité horkou jehlou?

Potřebu vyjádřit se má opět Oldřich Malota, který navrhuje zpřesnění a doplnění Zásad prodeje. Podle jeho tvrzení mu jde o ulehčení situace lidí v tom smyslu, že se koupě může zúčastnit nejen jednotlivec, ale celá skupina. To Pavla Brady je ostřejší. „Zásady jsou šité horkou jehlou,“ pronese do sálu a navrhuje, aby se jejich schvalování odročilo. Za to si Brady vyslouží potlesk stejně jako komunista Miroslav Opálka, který přichází s doporučením, aby rada města vyšla lidem vstříc. Podobný názor má i lidovec Rudolf Chamráth, který rovněž navrhuje odročení. Do diskuse se vkládá primátor: „Nikdo nikomu nebere střechu nad hlavou a není pravda, že město chystá privatizaci všech domů, které vlastní. Blok Mezi Trhy si chceme nechat a vyzveme architekty, ať nám poradí s jeho přeměnou.“ Primátor prohlašuje, že debata je především o ceně a odmítá kritiku, že městu jde při prodeji o maximalizaci zisku: „Kdyby tomu tak bylo, to bychom tyto domy navrhovali do dražby.“

Hlasování: lidé jsou zmateni

Hlasuje se. Výsledek je jasný. Zastupitelé nové Zásady prodeje schválili. Jinými slovy – jejich odročení nebylo přijato. Jenže někteří lidé v sále to nepochopili. Jsou zmateni a tleskají. Na chodbě utvoří hloučky s novináři. „Nechtějí pro nás nic udělat. Když jsme to chtěli koupit, tak nám to nedali, a teď za můj dvoupokojový byt chtějí milion,“ říká trpce Ludmila Karmazínová. Další nájemník, Alfons Nábělek, který bydlí Mezi Trhy 8, je ostřejší: „Je to podvod na Opaváky. Za komunistů to nastavěli a teď za to chtějí neskutečnou cenu. Můj byt má 58 metrů čtverečních, před pár lety přišel na 150 tisíc, dnes za něj chtějí až milion sedm set tisíc. Kdo z nás na to má? Bojíme se, že to koupí Kolek nebo Smička…“ Zastupitelé jedou nerušeně dál. Schvalují se další citlivé body (viz strana 3 – Záměr směny pozemků byl schválen), jejich voliči je už opustili. Diskutují v přízemí. „Tak nás pěkně dostali. Musíme s tím k soudu,“ zazní z hloučku.