VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Železniční klub existuje už jedenáct let

Region - Vlaky a železnice měly v Opavě vždycky početnou skupinu příznivců. Zlomovým se stal rok 2002, kdy se skupina oficiálně zaregistrovala, a vznikl tak Opavský železniční klub (OŽK), jehož předsedou je Miroslav Pösel. Dá se říct, že tento muž byl pro železnici doslova stvořen.

28.4.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv VLP

Narodil se sice v Karviné, ale dětství prožil v České Třebové, která u nás vždycky byla důležitým železničním uzlem. V mládí se ovšem odstěhoval s rodiči do Hradce nad Moravicí, kde žije dodnes. Vystudoval Dopravní fakultu Jana Pernera na pardubické univerzitě. Dnes pracuje jako dopravní technolog.

„Železnice a vlaky pro mě osobně znamenají skutečně hodně. Zajímám se o ně prakticky odmala," připustil Miroslav Pösel. Jeho velkým koníčkem je vedle fotografování lokomotiv projíždění české a slovenské železniční sítě. Možná to nebude dlouho trvat a objede skutečně všechno, co objet jde. „Snad se mi to v dohledné době podaří. Chybí mi projet ještě některé železnice v západních Čechách a dvě tratě na Slovensku," pokračoval předseda OŽK.

Se členy Opavského železničního klubu jste se mohli setkat hlavně při různých akcích, které se na železnici konají. Pomáhají připravovat různá výročí tratí nebo oslavy Dne železnice. Právě tito lidé mají na starosti organizaci jízd historických vlaků. „Cílem našeho klubu je propagace železnice. Zabýváme se také historií. Na železničářských akcích doprovázíme vlaky v historických uniformách. Vydáváme různé brožurky nebo pohlednice. Napsali jsme i originální železniční pohádky pro děti," pochlubil se Miroslav Pösel.

Členové OŽK se v loňském roce nechali zvěčnit při výroční jízdě k deseti letům klubu ve Svobodných Heřmanicích.

Členové OŽK se v loňském roce nechali zvěčnit při výroční jízdě k deseti letům klubu ve Svobodných Heřmanicích. foto: archiv OŽK

OŽK má v tuto chvíli početnou členskou základnu. Věkové rozvrstvení je skutečně široké. A sice čtrnáct až čtyřiasedmdesát let. Mezi členy klubu najdeme lidi různých profesí – dělníky i inženýry. Na schůzky, které se konají ve školní místnosti opavského východního nádraží, chodí až 35 lidí. „Scházíme se o víkendech, kdy místnost není využívána. Myslím si, že naše členská základna není špatná a má velký potenciál. Zájem o železnici v Opavě rozhodně je," zakončil předseda OŽK Miroslav Pösel.

Západní nádraží: chudý příbuzný „výchoďáku"

V loňském roce uplynulo rovných 140 let od zahájení provozu na železniční stanici Opava-západ. Přes svou bohatou historii se však zdaleka nemůže již dlouhá desetiletí srovnávat s péčí, která je věnována jeho staršímu bratrovi, nádraží Opava-východ. Za vybudováním západního nádraží nalézáme soukromou společnost Moravskoslezská centrální dráha, která obdržela ve druhé polovině 19. století koncesi na stavbu trati z Olomouce do Krnova a Głubczyc s odbočkami do Opavy, Głuchołaz a Nysy.

Provoz na trati z Opavy do Krnova byl zahájen v listopadu roku 1872. A Moravskoslezská centrální dráha si při té příležitosti nechala postavit v Olomoucké ulici právě železniční stanici s názvem Opava – Centrální nádraží neboli německy Troppau- Centralbahnhof. Tehdy zde fungovala například výstavná budova, ale například také depa.

Zatímco zmíněná budova byla roku 1945 zničena, depa přežila do současnosti. Prakticky vzápětí po otevření nádraží, respektive roku 1873, započala pod hlavičkou Moravskoslezské centrální dráhy výstavba trati Opava – Trenčín. Plány ale uťala tentýž rok finanční krize a po rozestavěné dráze zbyly jen sotva znatelné pozůstatky v místech u hájovny v Mostkách nad Jakubčovicemi.

Pohlednice západního nádraží (tehdy nádraží Státní dráhy) po roce 1895.

Pohlednice západního nádraží (tehdy nádraží Státní dráhy) po roce 1895. foto: archiv OŽK

Dalším zlomovým časovým bodem byl rok 1895. Zestátněním Moravskoslezské centrální dráhy se stanice přejmenovala na Opava – nádraží Státní dráhy a došlo k otevření železničního spojení ze západního nádraží přes Kravaře ve Slezsku do Ratiboře. V témže roce totiž byla obě opavská nádraží, dříve fungující jako koncová a nezávislá, propojena spojovací tratí, kterou využíváme dodnes.

Svého přednostu ale mělo každé z nádraží až do roku 1963. Stanice, jejíž název se v roce 1921 změnil na Opava – západní nádraží a v současnosti se už označuje pouze jako Opava-západ, se dočkala poslední celkové rekonstrukce před dávnými sedmačtyřiceti lety. Jelikož nemůže ve vytíženosti, co se počtu cestujících týká, konkurovat východnímu nádraží, neinvestují se do oprav chátrající stanice žádné peníze.

S ohledem na historii tohoto místa nelze říci nic jiného, než že je to ohromná škoda.

První vlak do Opavy přivezli Neptun a Titan

Psal se 17. prosinec roku 1855, když do Opavy přivezly lokomotivy Neptun a Titan první vlak. Cílovou stanicí bylo zdejší Severní nádraží, dnes známé jako Opava-východ. Původní plány hovořily o tom, že historicky první nádraží ve slezské metropoli vznikne o několik let dříve, než se tomu ve skutečnosti stalo.

Vůbec první společností provozující u nás parostrojní železnicí byla Severní dráha císaře Ferdinanda (Kaiser Ferdinand Nordbahn) a 4. března roku 1836 obdržela koncesi na vybudování spojení mezi Vídní a Haličí, kde se rovněž zavázala vystavět i odbočky do Brna, Olomouce, Opavy a Bielska. O deset let později ale stále končila hlavní osa trati v Lipníku. Za pomalým postupem a zdržením projektu stály údajně chybné výpočty nákladů a technické zádrhely při novém způsobu přepravy.

Východní nádraží z pohledu z ulice Janské, období první republiky, včetně opavské tramvaje.

Východní nádraží z pohledu z ulice Janské, období první republiky, včetně opavské tramvaje. foto: archiv OŽK

Samotné východní nádraží vzniklo v roce 1851 a na počátku neslo paradoxně název Troppau-Nordbahnhof neboli Opava – Severní nádraží. Budova vznikla podle návrhu architekta Ernesta Ehrenhause v pozdně klasicistním slohu. Trať do těchto míst začala vést jako odbočná větev hlavního tahu z Vídně do Krakova ale až roku 1855. První vlak sem konkrétně dovezly lokomotivy známé jako Neptun a Titan týden před Štědrým dnem.

Ačkoli poté v roce 1906 došlo ke zestátnění společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda, název opavské stanice byl zachován. Udržel se až do roku 1921, kdy byla stanice překřtěna na Opavu – východní nádraží a posléze roku 1961 do současné podoby Opava-východ.

V letech 2004 až 2008 prošlo východní nádraží rozsáhlou rekonstrukcí, jež si vyžádala náklady ve výši kolem 35 milionů korun. V jejím rámci bylo kupříkladu renovováno kolejiště a nástupiště, výpravní budova dostala fasádu odpovídající stavu roku 1892 a opravena byla rovněž odbavovací hala, na jejímž stropě byly obnoveny historické ornamenty. Nezapomnělo se ani na renovaci původních historických sloupků podpírajících přístřešek na druhém nástupišti.

Pravděpodobně i tyto stavební úpravy měly zásadní podíl na tom, že byla stanice Opava východ vyhlášena v loňském roce vítězem ankety o Nejkrásnější nádraží České republiky. V areálu nádraží nalezneme i jednu velkou zajímavost. Tou je tzv. staničník. V praxi je to bílý kámen s černým vrcholem.

Staničníky, dříve nazývané kilometrovníky, určují vzdálenost polohy daného místa počítanou od oficiálního začátku dráhy. Opavský staničník, který se zázračně dochoval až dodnes, tak udává vzdálenost Opavy do Vídně – 290 kilometrů.

Výpravní budova východního nádraží po skončení války v roce 1945, v pozadí městská plynárna v ulici Janské, v popředí německé samohybné dělo.

Výpravní budova východního nádraží po skončení války v roce 1945, v pozadí městská plynárna v ulici Janské, v popředí německé samohybné dělo. foto: archiv OŽK

Autor: Redakce

28.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto z ostravské fakultní nemocnice

Pro šestiletou dívku letěl do Hlučína vrtulník

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Přisedněte k Františkovi z Assisi. Sedí na začátku křížové cesty v Ludgeřovicích

/FOTOGALERIE/ Socha světce sedícího na schodech. Takový obrázek se naskytne těm, kteří zavítají do Ludgeřovic. Konkrétně pak na nově zrekonstruovanou farskou cestu. Zmíněným svatým je Fratišek z Assisi, který se tak stal v Ludgeřovicích počátkem křížové cesty.

Běh Opavou s Karolinou Mališovou a Jakubem Šiřinou se kvapem blíží

Také letos se v Opavě poběží Breda City Trail. Na jeho startu přitom nebudou chybět ani známé osobnosti.

Úřady zjišťují, kolik pětiletých dětí se nezapsalo do školek

Předškoláci z Opavska musejí letos poprvé od září do mateřských škol povinně, za nedodržení hrozí rodičům pokuta do výše až pěti tisíc korun.

Filmaři operují na Opavsku. Natáčí komedii

Režisér Pavel Vaňásek po pohádce s názvem Čertova skála v příštím roce do kinematografického světa přispěje svým dalším dílem. Tentokrát půjde o filmovou komedii Honza dědí mlýn.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení