Železniční přejezdy: za první půlrok na nich zahynulo dvaadvacet lidí

Zatímco v prvních šesti měsících uplynulého roku na železničních přejezdech zahynulo sedm lidí, letos už si vyžádaly dvaadvacet životů. „Dalších čtyřiaosmdesát mrtvých si vyžádaly střety vlaků s osobami. Každý den tak na železnici zbytečně zahyne člověk, dá se předpokládat, že počet nehod se během letních měsíců ještě zvýší,“ uvedl Zdeněk Neusar, mluvčí Drážní inspekce.

V Moravskoslezském kraji bylo za prvních šest měsíců roku 2008 zaznamenáno třináct nehod. Tři lidé zahynuli, devět bylo zraněno. V prvním pololetí loňského roku při šesti nehodách na přejezdech v kraji zemřel jeden člověk a dva byli zraněni.

Z údajů Drážní inspekce vyplývá, že v nemalé části případů k nehodám dochází vinou neznalosti, nepozornosti nebo po vědomém porušení předpisů ze strany veřejnosti.

„Dokazují to statistiky. Při 112 nehodách v celé republice zahynulo letos už dvaadvacet lidí, dalších čtyřiapadesát bylo zraněno. Na přejezdech tak při porovnání prvního pololetí loňského a letošního roku zemřelo už o patnáct osob více. Mezi nejčastější přestupky na přejezdech patří nerespektování výstražného světelného zařízení, přejíždění a přecházení přes přejezd těsně před přijíždějícím vlakem. Ještě častější ovšem bývá nedodržování nejvyšší povolené rychlosti jízdy přes železniční přejezd. Šoféři jezdí přes přejezdy i o několik desítek kilometrů větší rychlostí,“ uvedl Neusar.

Podle něj se řidiči často vymlouvají na to, že byli oslněni sluncem, případně že přehlédli kmitající výstražná světla. Někteří dokonce uvádějí, že si výstrahy nevšimli. „Tím ale přímo potvrzují, že se nepřesvědčili o možnosti bezpečného přejetí přejezdu tak, jak jim ukládá zákon,“ doplnil mluvčí drážní inspekce.

Nejvíce lidí zahynulo při střetech vlaků s lidmi. Za prvních šest měsíců letošního roku už pod koly vlaků při 127 střetech zahynulo celkem čtyřiaosmdesát osob.

„Lidé často také podceňují nebezpečí tím, že nepoužívají podchody a nadchody a přecházejí koleje v nebezpečných místech. K úrazům dochází také při nastupování a vystupování z jedoucího vlaku. Nebezpečné jsou i případy, kdy pasažéři vystupovali z vlaku na opačnou stranu, než je nástupiště. Mnoho úrazů vzniká důsledkem nepozornosti a nerespektováním bezpečného odstupu od hrany nástupiště.

Smrtelné v neposlední řadě bývají také úrazy elektrickým proudem. Střídavý proud o napětí pětadvacet tisíc voltů může při vhodných klimatických podmínkách zabíjet i na vzdálenost jednoho metru a stejně nebezpečný je i stejnosměrný proud o napětí tři tisíce voltů, který může způsobit rozklad krve,“ dodal Neusar.