Základy první pomoci pro začátečníky

Posádka po dojezdu do osady pokračovala v doprovodu zahrádkáře pěšky dalších asi 300 metrů do zahrady s chatkou. Uvnitř ležela na zemi mladá žena. Vzhledem k tomu, že bylo rozbité okno do chaty, uvnitř rozházené věci a svědek ženu neznal, posádka RZP přivolala na místo i policii.

Jak se i později zjistilo, žena byla bezdomovkyně a v chatě patrně přespávala. Pacientka měla řezná poranění na rukou, byla podchlazená, záchranáři naměřili tělesnou teplotu pouhých 33,6 °C a jevila známky poruchy vědomí.

Posádka ženě ošetřila řezná poranění, zajistila žilní vstup, podala infuzní roztok a zabalila ji do přikrývky s použitím termofólie. Následoval transport do nemocnice za nepřetržitého sledování životních funkcí, které byly ohroženy. Pacientka byla předána v nemocnici, kde musela být hospitalizována.

Pokles tělesné teploty pod 35 °C již může být pro člověka nebezpečný!

Jedná se o stav organismu, kdy při vystavení se chladu klesá tělesná teplota pod normální hodnoty 36 - 37 °C. Pokles tělesné teploty pod 35 °C již může být pro člověka nebezpečný, pokles pod 26 °C pak bývá smrtelný.

Rozlišujeme

Akutní podchlazení - je nebezpečnější, tělesná teplota klesá velmi rychle, během vteřin či minut (například pád do ledové vody 0 °C spojený i s tonutím)
Chronické podchlazení - tělesná teplota klesá během delšího časového období, např. při delším pobytu venku na horách.

Rizikové faktory

Ke zhoršení stavu samotného podchlazení přispívají také rizikové faktory, ke kterým náleží:
- Věk (více ohrožení jsou staří lidé, hubení, novorozenci, kojenci)
- Různá poranění, způsobená třeba i provozováním zimních sportů (lyžování, horolezci)
- Oslabující onemocnění (cukrovka, kardiaci)
- Špatná příprava na zevní prostředí (nedostatečné a nevhodné oblečení pro pobyt na horách)
- Špatná fyzická kondice jedince a únava
- ALKOHOL

Pamatuj! Tělo přirozeně reaguje na snížení teploty okolí zúžením malých cév v kůži, čímž se teplo zachovává pro životně důležité orgány. Alkohol nám ale tyto cévy rozšíří, vyvolá to sice pocit tepla, ale tělesné jádro potom dříve prochladne.

První pomoc

- Bráníme dalšímu podchlazení a jeho prohlubování
- Transport do suchého a teplého prostředí
- Odstraníme mokrý oděv a nahradíme jej suchým, teplým oděvem
- Chráníme postiženého před větrem
- Poloha na zádech, eventuálně stabilizovaná poloha
- Zahříváme pomocí přikrývek, termofólie, event. i tělem zachránce
- S postiženým zbytečně nehýbeme
- Pacientovi při vědomí podáme teplé slazené nápoje
- V případě těžkého podchlazení či poruch vědomí přivoláme odbornou pomoc
- Při bezvědomí uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a v případě potřeby zahájíme resuscitaci

Je-li tělesná teplota nižší než 32 °C, neohříváme postiženého aktivně, nýbrž pouze pasivně - tedy zakrytím, zabalením.

Nad 32 °C můžeme postiženého při vědomí zahřívat aktivně – teplé balíčky v tříslech a podpaží, nebo lázeň v teplé (nikoliv horké!) vodě.

Odborná pomoc

Zdravotníci obvykle používají termofólii, do níž postiženého zabalí. Podávají teplé infuzní roztoky a léky – u závažných případů podchlazení hrozí nebezpečí vzniku srdečních arytmií nebo například i otok mozku. Provádí se sledování srdeční činnosti a dýchání. Někdy může být pacient napojen i na mimotělní oběh.

Více informací najdete na www.uszsmsk.cz.

Lukáš Humpl